Jan Lhoták

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
PhDr. Jan Lhoták, Ph.D.
Jan Lhoták (2018)
Jan Lhoták (2018)
Narození26. listopadu 1982 (41 let)
Klatovy
Povoláníhistorik
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Jan Lhoták (1. zleva) společně s Jiřím Bílkem ml. (uprostřed) a Josefem Zuntem (1. zprava) při slavnostním odhalení obnoveného pomníku Josefa Ambrože Gabriela v Bechyni

Jan Lhoták (* 26. listopadu 1982 Klatovy[1]) je český historik a pracovník Muzea Šumavy v Sušici.

Život[editovat | editovat zdroj]

Rodinný původ, studium[editovat | editovat zdroj]

Pochází z rodiny, která žije v Pošumaví již několik set let (Maleč, Nezdice na Šumavě). Od útlého dětství navštěvoval archivy a věděl, že se chce stát historikem.[2]

V letech 1998–2002 studoval na Gymnáziu v Sušici.[3] Od roku 2002 studoval obor Archivnictví a PVH na FF UK v Praze, který ukončil diplomovou prací Dějiny města Janovice nad Úhlavou do roku 1848. V roce 2007 obhájil na téže fakultě titul PhDr. a v roce 2015 titul Ph.D. (disertační práce: Velkostatek města Sušice. Od městských (šosovních) vesnic k robotní abolici a jejím výsledkům).

Během studia pracoval v letech 2004–7 jako pomocná vědecká síla v Historickém kabinetu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.[3]

Profesní kariéra[editovat | editovat zdroj]

Jeho odborným zaměřením jsou sociální a hospodářské dějiny středověku a raného novověku a urbánní dějiny. Věnuje se zvláště regionálním dějinám Sušice, Sušicka a Klatovska v širokém časovém průřezu od středověku po konec 19. století. Napsal a redakčně se podílel na knihách věnovaných historii Šumavy. Je autorem odborných studií ve významných historických periodikách, příspěvků do encyklopedií a sborníků a řady popularizačních článků v místním tisku.

Od roku 2007 pracoval jako katalogizátor starých tisků ve Vojenském historickém ústavu. Od roku 2009 je historikem v Muzeu Šumavy v Sušici. Od roku 2016 je odborným asistentem na Katedře historických věd Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni.[4]

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Jan Lhoták je ženatý.

Bibliografie, výběr[editovat | editovat zdroj]

Knihy[editovat | editovat zdroj]

  • Vladimír Holý, Královský hvozd na Šumavě před třicetiletou válkou, Domažlice : Nakladatelství Českého lesa, 2008. 303 s., ISBN 978-80-86125-80-0 (editor)
  • Dešenice v proměnách čas, Klatovy : Pro městys Dešenice vydalo nakl. Arkáda, 2008–2010, 2 sv. (109, 63 s.), ISBN 978-80-254-9755-5 (1. díl, brož.), ISBN 978-80-254-9756-2 (2. díl, brož., spoluautor Martin Kříž a Martin Rejfek)
  • Od Slovanské lípy ke Svatoboru : prvních šedesát let pěveckého spolku v Sušici (1860–1920), Sušice : Pěvecký spolek Svatobor : Město Sušice, 2010, 81 s., ISBN 978-80-254-8835-5 (brož.)
  • Dějiny fotografie v Sušici, Sušice : Muzeum Šumavy, 2010, 58 s., ISBN 978-80-87235-02-7 (brož.)
  • Defurovy Lažany v proměnách času, Klatovy : Arkáda, 2011, 103 s., ISBN 978-80-260-0110-2 (brož., spoluautor Martin Kříž)
  • Vlastivědný sborník Muzea Šumavy VII., Sušice : Muzeum Šumavy, 2011, 290 s., ISBN 978-80-87235-03-4 (editor)
  • Památky města Sušice, Sušice : Město Sušice (ve spolupráci s Muzeem Šumavy v Sušici), 2012, 727 s., ISBN 978-80-260-2851-2 (spolu s Jaroslavem Pachnerem a Vladislavem Razímem)
  • Historický atlas měst České republiky. Svazek č. 27 – Sušice, Praha 2014 (spolu s Robertem Šimůnkem a Martinem Ptákem)

Články[editovat | editovat zdroj]

  • Hrad Kašperk a jeho panství. In: Castellologica Bohemica 11, 2008, s. 325–352.
  • Spory městečka Janovic nad Úhlavou o privilegia v 18. století. Příspěvek k dějinám poddanského protestu v období pozdního feudalismu. In: Časopis Národního muzea – A 177, 2008, č. 3–4, s. 162–193.
  • Tzv. Řešátkovy paměti města Sušice z přelomu 17. a 18. století. In: Zlatá stezka 15, 2008, s. 107–125.
  • Příběh kroniky královského města Sušice. (Zdeňku Papešovi k sedmdesátým narozeninám). In: Zlatá stezka 16, 2009, s. 307–321.
  • Spory o příslušnost Kašperských Hor k šumavskému komornímu panství Kašperk. In: Jihočeský sborník historický 77–78, 2008–2009 [vyd. 2009], s. 61–84.
  • K vývoji městské správy v Sušici od nejstarších dob do roku 1850. [část] 1. In: Minulostí Západočeského kraje 43, 2008, s. 13–78.
  • K vývoji městské správy v Sušici od nejstarších dob do roku 1850. [část] 2. In: Minulostí Západočeského kraje 44, 2009, s. 139–193.
  • K vývoji městské správy v Sušici od nejstarších dob do roku 1850. [část] 3. Soupis zjištěných představitelů městské správy v Sušici. In: Minulostí Západočeského kraje 45, 2010, s. 245–291.
  • Málo známý soubor vedut Prácheňského kraje. In: Jihočeský sborník historický 79, 2010, s. 166–179.
  • 130 let muzejní práce v Sušici I. In: Vlastivědný sborník Muzea Šumavy VII., 2011, s. 7–73.
  • Berní zatížení českého venkova v první polovině 19. století a úskalí jeho studia. Historie – Otázky – Problémy, 2017, roč. 9, č. 1, s. 208–222. ISSN 1804-1132
  • Několik poznámek k možnostem studia rozsahu vrchnostenského hospodaření českých královských měst v 18. století (sušický příklad). Historica Olomucensia, 2017, roč. 53–2017, č. 1, s. 161–174. ISSN 1803-9561
  • Organizace poddanské kontribuce v Čechách a její písemnosti v 18. a první polovině 19. století. Archivní časopis, 2017, roč. 67, č. 2, s. 177–207. ISSN 0004-0398

Příspěvky v kolektivních dílech[editovat | editovat zdroj]

  • Města horní královská. In: Encyklopedie českých právních dějin, III. svazek K–M., Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2016, s. 629–634. ISBN 978-80-7380-602-6
  • Města horní svobodná. In: Encyklopedie českých právních dějin, III. svazek K–M., Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2016, s. 634–639. ISBN 978-80-7380-602-6
  • Města municipální (ochranná). In: Encyklopedie českých právních dějin, III. svazek K–M., Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2016, s. 639–643. ISBN 978-80-7380-602-6
  • Počátky města Sušice. Jihočeský sborník historický – Supplementum 7, 2016, s. 149–208. ISSN 0323-004X

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Pedagogická fakulta Západočeské univerzity v Plzni: https://historickadilna.fpe.zcu.cz/Lhotak.htm Archivováno 16. 6. 2020 na Wayback Machine.)
  2. ↑ KŘÍŽ, Martin. Historikem chtěl být už od dětství. In: Nové Klatovsko 50, prosinec 2009, s. 3. Klatovy: Dragon Press s. r. o., 2009. 
  3. ↑ a b Heslo č. 439: "LHOTÁK Jan" In.:Radek Lipovski, Lumír Dokoupil, Aleš Zářický: Lexikon českých historiků 2010, vyd. Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě (ve spolupráci se Sdružením historiků České republiky a Filozofickou fakultou Univerzity Pardubice), Ostrava, 2012, str. 309, ISBN 978-80-7464-036-0
  4. ↑ Západočeská univerzita v Plzni: https://zcu.cz/about/people/staff.html?osoba=109689

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KŘÍŽ, Martin. Historikem chtěl být už od dětství. In: Nové Klatovsko 50, prosinec 2009, s. 3. Klatovy: Dragon Press s. r. o., 2009. 
  • Radek Lipovski, Lumír Dokoupil, Aleš Zářický: Lexikon českých historiků 2010, vyd. Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě (ve spolupráci se Sdružením historiků České republiky a Filozofickou fakultou Univerzity Pardubice), Ostrava, 2012, str. 309, ISBN 978-80-7464-036-0

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jan_Lhoták&oldid=22983774“