Jan I. Dolnobavorský

Jan I. Dolnobavorský
	dolnobavorský vévoda
	Znak Wittelsbachů na vitráži kláštera Seligenthal
Narození	29. listopadu 1329
Úmrtí	20. prosince 1340; Landshut
Pohřben	klášter Seligenthal
Manželka	Anna Bavorská
Rod	Wittelsbachové
Otec	Jindřich II. Dolnobavorský
Matka	Markéta Lucemburská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan I. Dolnobavorský (29. listopadu 1329 – 20. prosince 1340, Landshut) byl dolnobavorský vévoda, syn dolnobavorského vévody Jindřicha II. a české princezny Markéty z rodu Lucemburků.

Život

Svatba Janových rodičů se uskutečnila 12. února či 12. srpna 1328 ve Straubingu. Rok po svatbě se novomanželům narodil syn Jan, pojmenovaný po českém dědečkovi^[1] a již brzy se stal předmětem sňatkové politiky. Roku 1335 mu byl naplánován sňatek s Alžbětou, dcerou polského krále Kazimíra.^[2]

Z dynastické svatby sešlo, vévoda Jindřich onemocněl malomocenstvím a císař Ludvík Bavor si na něm během nemoci vynutil souhlas se sňatkem jediného dědice s jeho dcerou Annou.^[3]^[4]^{[pozn. 1]} Ke svatbě došlo 18. února 1339 v Mnichově^[5] a v září vévoda zemřel. Poručníkem nezletilého Jana se stal jeho tchán Ludvík Bavor.^[3]

Jedenáctiletý Jan zemřel náhle 20. prosince 1340 a byl pohřben po boku otce v kapli sv. Afry v cisterciáckém klášteře Seligenthal.^[5]^{[pozn. 2]} Protože zemřel bez potomků, bylo po jeho smrti snadné spojit Horní a Dolní Bavorsko v jeden celek pod vládou císaře Ludvíka.^[3]

Genealogie

Ota II. Bavorský

Jindřich I. Dolnobavorský

Anežka Brunšvická

Štěpán I. Dolnobavorský

Béla IV. Uherský

Alžběta Uherská

Marie Laskaris

Jindřich II. Dolnobavorský

Hedvika z Anhaltu

Judita z Henneberku

'Jan I. Dolnobavorský'

Jindřich VI. Lucemburský

Jindřich VII. Lucemburský

Gertruda z Hohenbergu

Odkazy

Poznámky

↑ Karel IV. ve svém životopise zmiňuje, že snad nevěsta byla postižena němotou a císař za ni musel složit svatební slib.^[4]
↑ Dle dobových zvěstí byl otráven a Ludvík Bavor měl na jeho skonu podíl.^[5]

Reference

↑ BOBKOVÁ, Lenka. Jan Lucemburský: Otec slavného syna. Praha: Vyšehrad, 2018. 600 s. ISBN 978-80-7429-342-9. S. 252. Dále jen Bobková.
↑ HOENSCH, Jörg Konrad. Lucemburkové. Pozdně středověká dynastie celoevropského významu 1308–1437. Praha: Argo, 2003. 304 s. ISBN 80-7203-518-5. S. 73. Dále jen Hoensch.
↑ ^a ^b ^c Hoensch, s. 78
↑ ^a ^b Bobková, str. 252
↑ ^a ^b ^c RALL, Hans; RALL, Marga. Die Wittelsbacher in Lebensbildern. Graz ; Wien ; Köln ; Regensburg: Styria ; Pustet, 1986. 431 s. ISBN 3-222-11669-5. S. 60. (německy)

Předchůdce:
Jindřich II.

Dolnobavorský vévoda
1339–1340

Nástupce:
-

[5] Karel IV. ve svém životopise zmiňuje, že snad nevěsta byla postižena němotou a císař za ni musel složit svatební slib.^[4]

[7] Dle dobových zvěstí byl otráven a Ludvík Bavor měl na jeho skonu podíl.^[5]

[1] BOBKOVÁ, Lenka. Jan Lucemburský: Otec slavného syna. Praha: Vyšehrad, 2018. 600 s. ISBN 978-80-7429-342-9. S. 252. Dále jen Bobková.

[2] HOENSCH, Jörg Konrad. Lucemburkové. Pozdně středověká dynastie celoevropského významu 1308–1437. Praha: Argo, 2003. 304 s. ISBN 80-7203-518-5. S. 73. Dále jen Hoensch.

[Hoensch_78-3] Hoensch, s. 78

[#1-4] Bobková, str. 252

[Rall_60-6] RALL, Hans; RALL, Marga. Die Wittelsbacher in Lebensbildern. Graz ; Wien ; Köln ; Regensburg: Styria ; Pustet, 1986. 431 s. ISBN 3-222-11669-5. S. 60. (německy)

[1]

[2]

[3]

[4]

[pozn. 1]

[5]

[pozn. 2]