Jan Evangelista Kypta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jan Evangelista Kypta
Narození 1. prosince 1813
Borotín, Čechy
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 5. dubna 1868 (ve věku 54 let)
Telč
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Národnost česká
Povolání kantor, varhaník a hudební skladatel
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Evangelista Kypta (1. prosince 1813, Borotín[1]5. dubna 1868, Telč[2]) byl český kantor a hudební skladatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jeho otec byl tkalcem a vesnickým muzikantem. Základní hudební vzdělání tak získal v rodině a v borotínské škole. Otec zemřel když mu bylo 11 let. Rodina se tak dostala do obtížné finanční situace. Absolvoval proto pouze šestiměsíční kurz a stal se učitelským pomocníkem v Kunžaku a později Číměři. V roce 1832 přece jen vstoupil na Varhanickou školu v Praze a po jejím absolvování se stal varhaníkem v Jindřichově Hradci a o rok později i učitelem. Zde také zkomponoval svou první známou skladbu Jesu dulcis.

Komponoval převážně chrámovou hudbu. V Jindřichově Hradci napsal 26 větších a více než 30 drobnějších a příležitostných skladeb. Účastnil se soutěží, které pořádala pražská Varhanická škola a v roce 1837 zde získal 3. cenu za Pastorální mši A-dur. Mše byla komponována na český text, získala si velkou popularitu a dodnes je ve vánoční době na repertoáru mnoha souborů, podobně jako Česká mše vánoční Jana Jakuba Ryby. Stal se i kapelníkem ostrostřelecké hudby a pro tento soubor zkomponoval i řadu skladeb zábavné a taneční hudby (Jindřichohradecký valčík, Hradecká polka, Střelecký kvapík).

V roce 1848 přesídlil do Telče. Učil na dívčí obecné škole, stal se zde ředitelem kůru a sestavil a řídil chrámový sbor a orchestr. Založil zde i hudební školu. V Telči působil až do své smrti v roce 1868. Jeho záslužná práce neunikla pozornosti nadřízených školských úřadů a rok před smrtí mu byl udělen titul Vzorný učitel. Pod jeho vlivem se Telč stala střediskem nejen hudebního, ale i českého společenského života. Byl vlasteneckého přesvědčení a věnoval se i literární činnosti. Napsal a vydal učebnice zeměpisu, dějepisu, německé gramatiky a psal i hudebně teoretické práce. Přeložil z latiny životopis hraběnky Františky Slavatové a napsal i Stručný dějepis města a panství Telče. Rukopis vlastního životopisu pak připravil k vydání jeho syn Bernard.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Celkem napsal více než sto skladeb převážně chrámové hudby. Živé jsou zejména jeho vánoční mše a pastorely.

Hudební dílo (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • Missa pastoralis in A, op. 10 (komponováno v roce 1837 v Jindřichově Hradci, přepracováno v Telči v roce 1860 jako op. 39):
  • Čtyryadvacet pohřebních písní s nápěvy pro dva hlasy, 1860
  • Čtyři varhanní sborníky
  • Pastorela in D, op. 47;
  • Čas radosti, veselosti; Radost velkou mám, op. 44;
  • Narodil se Kristus pán, op. 36
  • Slovanská ouvertura na národní píseň Nepůjdu domů
  • Písně ve Štěpnici (1865)

Literární dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Stručný dějepis města a panství Telče (1857). Dostupné online
  • Náuka o souhlasu, obsahujíc nejdůležitější pravidla generálního čili očísleného basu (1861). Dostupné online
  • Osmdesatero cvičení jenerálního basu (1961)
  • Stručný dějepis země moravské. Jindřichův Hradec 1851
  • Dějiny Telče v díle místních historiků. In Historie a ochrana kulturního dědictví, Svazek 2, Drdácký-Aristocrat, Telč 2004
  • Christel, Bartholomäus: Zrcadlo nábožnosti a dobročinnosti, čili Život Františky hraběnky Slavatové, roz. hraběnky z Meggawů, vdovy a paní na Jindřichově Hradci a Telči přeložil Jan Evangelista Kypta. Vydáno 1862
  • Deník Jana Kypty opsaný synem jeho Bernardem. (tiskem v roce 1940)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
  • Pazdírkův hudební slovník naučný : Část osobní. II, Svazek prvý. A-K, Brno, 1937
  • Rudolf Cikhardt: Historický místopis Borotína. Praha 1946, Nákladem Spolku rodáků a přátel Borotína a okolí
  • L. Fučík: Památce českého kantora. Jiskra, 5. 4. 1968
  • Hudební život v Jindřichově Hradci. Bakalářská práce, Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra hudební výchovy, Brno 2010

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]