Jan Evangelista Kypta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jan Evangelista Kypta
Narození 1. prosince 1813
Borotín, Čechy
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 5. dubna 1868 (ve věku 54 let)
Telč
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Národnost česká
Povolání kantor, varhaník a hudební skladatel
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Evangelista Kypta (1. prosince 1813, Borotín[1]5. dubna 1868, Telč[2]) byl český kantor a hudební skladatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jeho otec byl tkalcem a vesnickým muzikantem. Základní hudební vzdělání tak získal v rodině a v borotínské škole. Otec zemřel když mu bylo 11 let. Rodina se tak dostala do obtížné finanční situace. Absolvoval proto pouze šestiměsíční kurz a stal se učitelským pomocníkem v Kunžaku a později Číměři. V roce 1832 přece jen vstoupil na Varhanickou školu v Praze a po jejím absolvování se stal varhaníkem v Jindřichově Hradci a o rok později i učitelem. Zde také zkomponoval svou první známou skladbu Jesu dulcis.

Komponoval převážně chrámovou hudbu. V Jindřichově Hradci napsal 26 větších a více než 30 drobnějších a příležitostných skladeb. Účastnil se soutěží, které pořádala pražská Varhanická škola a v roce 1837 zde získal 3. cenu za Pastorální mši A-dur. Mše byla komponována na český text, získala si velkou popularitu a dodnes je ve vánoční době na repertoáru mnoha souborů, podobně jako Česká mše vánoční Jana Jakuba Ryby. Stal se i kapelníkem ostrostřelecké hudby a pro tento soubor zkomponoval i řadu skladeb zábavné a taneční hudby (Jindřichohradecký valčík, Hradecká polka, Střelecký kvapík).

V roce 1848 přesídlil do Telče. Učil na dívčí obecné škole, stal se zde ředitelem kůru a sestavil a řídil chrámový sbor a orchestr. Založil zde i hudební školu. V Telči působil až do své smrti v roce 1868. Jeho záslužná práce neunikla pozornosti nadřízených školských úřadů a rok před smrtí mu byl udělen titul Vzorný učitel. Pod jeho vlivem se Telč stala střediskem nejen hudebního, ale i českého společenského života. Byl vlasteneckého přesvědčení a věnoval se i literární činnosti. Napsal a vydal učebnice zeměpisu, dějepisu, německé gramatiky a psal i hudebně teoretické práce. Přeložil z latiny životopis hraběnky Františky Slavatové a napsal i Stručný dějepis města a panství Telče. Rukopis vlastního životopisu pak připravil k vydání jeho syn Bernard.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Celkem napsal více než sto skladeb převážně chrámové hudby. Živé jsou zejména jeho vánoční mše a pastorely.

Hudební dílo (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • Missa pastoralis in A, op. 10 (komponováno v roce 1837 v Jindřichově Hradci, přepracováno v Telči v roce 1860 jako op. 39):
  • Čtyryadvacet pohřebních písní s nápěvy pro dva hlasy, 1860
  • Čtyři varhanní sborníky
  • Pastorela in D, op. 47;
  • Čas radosti, veselosti; Radost velkou mám, op. 44;
  • Narodil se Kristus pán, op. 36
  • Slovanská ouvertura na národní píseň Nepůjdu domů
  • Písně ve Štěpnici (1865)

Literární dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Stručný dějepis města a panství Telče (1857). Dostupné online
  • Náuka o souhlasu, obsahujíc nejdůležitější pravidla generálního čili očísleného basu (1861). Dostupné online
  • Osmdesatero cvičení jenerálního basu (1961)
  • Stručný dějepis země moravské. Jindřichův Hradec 1851
  • Dějiny Telče v díle místních historiků. In Historie a ochrana kulturního dědictví, Svazek 2, Drdácký-Aristocrat, Telč 2004
  • Christel, Bartholomäus: Zrcadlo nábožnosti a dobročinnosti, čili Život Františky hraběnky Slavatové, roz. hraběnky z Meggawů, vdovy a paní na Jindřichově Hradci a Telči přeložil Jan Evangelista Kypta. Vydáno 1862
  • Deník Jana Kypty opsaný synem jeho Bernardem. (tiskem v roce 1940)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
  • Pazdírkův hudební slovník naučný : Část osobní. II, Svazek prvý. A-K, Brno, 1937
  • Rudolf Cikhardt: Historický místopis Borotína. Praha 1946, Nákladem Spolku rodáků a přátel Borotína a okolí
  • L. Fučík: Památce českého kantora. Jiskra, 5. 4. 1968
  • Hudební život v Jindřichově Hradci. Bakalářská práce, Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra hudební výchovy, Brno 2010

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]