Jan Bouzar
| Jan Bouzar | |
|---|---|
| Poslanec Českého zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1871 – 1874 | |
| Starosta města Polička | |
| Ve funkci: 1867 – 1873 | |
| Předchůdce | Josef Smola |
| Nástupce | Josef Thanabauer |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | staročeši mladočeši |
| Narození | 30. dubna 1831 Polička  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 15. června 1892 (ve věku 61 let) Polička  Rakousko-Uhersko |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jan Nepomuk Bouzar (30. dubna 1831 Polička[1][2] – 15. června 1892 Polička[1]) byl rakouský politik české národnosti z Čech, poslanec Českého zemského sněmu a starosta Poličky.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Pocházel z rodiny kupce Jiřího Bouzara.[2] Ten v 50. letech byl poličským purkmistrem.[3] Jan Bouzar získal základní vzdělání. Byl měšťanem a obchodníkem v Poličce. V období let 1867–1872 zastával funkci starosty osady města Polička (historické město) a v letech 1867–1873 i starosty politické obce Polička (včetně předměstí).[1] Do funkce poličského starosty usedl poté, co zemřel předchozí purkmistr Josef Smola. Patřil do mladočeského proudu v rámci Národní strany (formálně se mladočeská strana osamostatnila až v 1. polovině 70. let). V roce 1868 byl Bouzar pokutován, když coby předseda spolku Měšťanská beseda podpořil státoprávní deklaraci českých poslanců. Ve funkci starosty řešil trvalé spory mezi obyvateli vlastního města a předměstí, přičemž Bouzar obhajoval privilegia měšťanů z vnitřního města, za což byl kritizován i v mladočeských Národních listech. V roce 1873 se proto kandidatury na starostu vzdal. Od 50. let 19. století byl aktivní ve vedení Spolku divadelních ochotníků „Tyl“.[3]
V 70. letech se zapojil do vysoké politiky. V doplňovacích volbách v září 1871 byl zvolen na Český zemský sněm, kde zastupoval kurii městskou, obvod Litomyšl, Polička.[4] Mandát zde obhájil v řádných zemských volbách v roce 1872.[5] Čeští poslanci (Národní strana, staročeská) tehdy na protest praktikovali politiku pasivní rezistence (bojkotu sněmu). Byl proto následně zbaven mandátu pro absenci a manifestačně opět zvolen v doplňovacích volbách roku 1873.[6] V doplňovacích volbách v roce 1874 kandidoval na sněm za mladočechy, kteří nyní odmítali politiku pasivní rezistence. O 15 hlasů ho ovšem porazil staročeský protikandidát.[3] Tím byl František Gregor. Touto volební prohrou Bouzarova politická kariéra skončila (již roku 1873 odešel z funkce starosty).[7]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861-1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 32.
- ↑ a b Matrika narozených Polička, 1817-1833, s. 301.
- ↑ a b c KRÁLÍČKOVÁ, Simona: Obecní samospráva a občanské elity v Poličce v letech 1850 – 1914 [online]. muni.cz [cit. 2016-05-06]. Dostupné online.
- ↑ Wiener Zeitung, 26. 9. 1871, s. 6.
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1872skc/1/stenprot/003schuz/s003002.htm
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1872skc/2/stenprot/003schuz/s003001.htm
- ↑ ZEZULOVÁ, Alena: Historicko-správní vývoj města Poličky [online]. upce.cz [cit. 2016-05-06]. Dostupné online.