Jan Bohumír Práč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jan Bohumír Práč
Základní informace
Rodné jméno Jan Bohumír Práč
Narození 1750
Slezsko
Úmrtí 1818 (ve věku 67–68 let)
Petrohrad
Povolání hudební skladatel, folklorista, hudební pedagog, klavírista a dirigent
Nástroje klavír
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Bohumír Práč, rusky Иван (Ян Богумир) Прач, (1750?, Slezsko1818 ?, Petrohrad) byl český sběratel lidových písní v Rusku, dvorní kapelník, hudební skladatel a pedagog.

Život[editovat | editovat zdroj]

Do Ruska odešel kolem roku 1770. Byl učitelem hudby ve Smolném institutu pro urozené dívky v Petrohradě. Podrobnější biografické údaje se bohužel nedochovaly. Patrně jediný písemný doklad se nachází v archivu Ředitelství imperátorských divadel:

Pro výcvik hry na klavichord v Divadelním ústavu nezletilých chlapců a dívek školy a pro nejlepší z nich i výcvik psaní not bylo ve Výboru rozhodnuto přijmout do služby klavichordového mistra Johana Prače s ročním platem čtyři sta rublů od 1. ledna příštího roku 1784. Za jakých podmínek bude své povinnosti vykonávat, stanoví smlouva.

—28. prosince 1783.

Oblíbil si ruské lidové písně a romance, sám je sbíral a vydával. I pro evropskou hudbu je významná sbírka Sobranije ruskich narodnych pesen s ich golosami, která vyšla v Petrohradě poprvé roku 1790 s Práčovým hudebním doprovodem. Na vydání se také podílel Nikolaj Alexandrovič Lvov (1851–1803/4). Dodnes není zcela jasné, jaká byla přesně role Lvova a jaká Pračova co se shromáždění materiálu a jeho vydání týče. Rozšířené vydání z roku 1806 obsahuje na 150 písní. Od čtvrtého vydání je sbírka uváděna jako Lvov-Práčova. Témata písní z této sbírky použil Ludwig van Beethoven ve dvou smyčcových kvartetech op. 59 věnovaných hraběti Razumovskému. Pravděpodobně i v Klavírních variacích op. 105.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Práčovo dílo zahrnuje převážně klavírní skladby v lidovém tónu a instruktivní skladby pro výuku klavíru. Vydal rovněž vlastní klavírní školu.

Připravil klavírní výtahy oper, které byly komponovány na libreta napsaná carevnou Kateřiny II. Veliké:

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
  • Н. Ф. Финдейзен: Два старейших печатных сборника народных песен, в кн.: Сборник статей в честь академика А. И. Соболевского, Ленинград, 1928
  • Н. Ф. Финдейзен: Очерки по истории музыки в России, Ленинград, 1929
  • Fedir Steško: Jan Prač, odyn iz peršych zbyračiv ta harmonizatoriv ukrajins’kych narodnich melodij. Ukr. Vysok. ped. inst. im. M. Drahomanova, Praha 1932

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]