Jan Baptista Müller

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Johann (Jan) Baptista Müller
Narození 30. června 1752
Going u Kitzbühelu
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 15. října 1806 (ve věku 54 let)
Oslavany
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Bydliště Oslavany
Povolání těžař
Manžel(ka) Anna Müllerová rozená Hornerová
Děti 6
Rodiče

otec: Antonín,

matka: Elisabetha, rozená Erlacherová
Příbuzní bratr: Antonín Müller
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan (Johann) Baptista Müller (30. června 1752 1752 Going15. října 1806 Oslavany[1][2])[3][4] byl zakladatelem Mülerrova těžířstva a průkopník v těžbě černého kamenného uhlí a ledku v Rosicko-oslavanském revíru.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Tyrolsku, kde byl důlním úředníkem. Do Oslavan přišel v roce 1785 a získal do pronájmu propůjční list k těžbě uhlí a ledku.[5] Usadil se v údolí potoka Balinka a začal budovat obytné, hospodářské budovy a budovu na výrobu kamence. Vznilé sídlo bylo nazýváno Werkhof (Havírna). Nejprve zarazil za Havírnou štolu a později naproti přes Balinku plytkou jámu Jan. Hlavní těžbou byly břidlicové lupky k získání kamence, který se dále zpracoval na ledek, a pak uhlí. Z Tyrol si přivedl manželku Annu Müllerovou (1760 – †2. dubna 1832 Oslavany[6]), rozená Hornerová a bratra Antonína Müllera (13. května 1759 Going – 19. března 1824).

Po jeho smrti převzala podnik jeho žena Anna Müllerová, spolu s jeho bratrem Antonínem a později se syny Janem Danielem a Antonínem.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Jan Baptista Müller se oženil s Annou Müllerovou (1760 – †2. dubna 1832 Oslavany[6]), rozenou Hornerovou, zvanou Ledařka[p. 1]. Z jejich svazku vzešlo sedm dětí, tři dcery a čtyři synové.

Děti[editovat | editovat zdroj]

Dcery[7]:

  • Marie (1786 – 9. března 1846 Oslavany) provdaná Rennerová (5 dětí)
  • Františka Xaverie (1787 – 5. června 1856) provdaná dne 19. září 1813 za Jana Hüpsche z Ivančic (7 dětí)
  • Jindřiška (1790 – 19. března 1866) provdaná dne 13. července 1823 za guberniálního radu v Brně Viléma Tkaného (5 dětí)

Synové[8][9]:

  • Ferdinand (1785 Oslavany–19. května 1820 Padochov[10])
  • Antonín (5. ledna 1797 Oslavany[11] – 27. duben 1875 Brno) ženatý s Karolínou Lešickou (1801–1875), syn Albín (1835–1836)
  • Josef (1795 – 5. ledna 1798)
  • Jan Daniel (17. října 1794 Werkhof – 25. března 1875) ženatý s Annou Marií Lešickou (1800–1865)
    • synové Jana Daniela:
    • František (8. února 1825 – 17. února 1901 Oslavany) ženatý s Julií Hofmannovou (dvanáct dětí)
    • Jan Nepomuk (20. listopadu 1827Werkhof – 20. ledna 1897 Vídeň) ženatý s Marií Gebaerovou, čtyři dcery a syn, lékař ve Vídni[12]
    • Theodor (10. října 1818 Werkhof – 5. března 1898) ženatý s Františkou Schöneckovou, syn Zdeněk (sebevražda 1893)[12]

Antonín Müller koupil zámek Borotín, statky v Borotíně, Roudku a Slatině a dům v Brně.

Zásluhy[editovat | editovat zdroj]

V roce 1867 Jan Daniel Müller zakoupil pro obec Zbýšov první vozní hasičskou stříkačku.[13] V roce 1871 Jan Daniel Müller s baronem Stummerem z Tavarnoka se podílel na výstavbě nemocnice v Ivančicích, podílel se na výstavbě železnice z Brna do Zastávky v roce 1855 a železniční vlečky k dolu Simson ze Zbýšova. František Müller založil v Oslavanech školní knihovnu do které zakoupil na 200 knih. Theodor Müller finančně podporoval výstavbu fary a obecní školy ve Zbýšově, podporoval zakládání škol.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Jan Daniel Müller a jeho syn Theodor obdrželi Záslužné zlaté kříže s korunkou [14][3] František Müller, horní rada, vyznamenán papežem Piem IX. Řádem sv. Řehoře a Řádem c.k. Františka Josefa.[3]

Doly a štoly[editovat | editovat zdroj]

Oslavany[editovat | editovat zdroj]

Po získání privilegia na těžbu uhlí zakládal J. B. Müller kutiště, štoly a plytké jámy, které byly záhy opuštěny z důvodů nezvládnutí přítoků vody.

  • štola Jan (100 m dlouhá), Xaveri, Helena (vrátková), Charlotta (28 m, těžba pomocí vrátku[12])
  • 1785 – 1800: a Dědičná na Záklašteří, důl Havírna (15 m hluboký), Janský (28 m), Barbora (30 m, těžba ukončena v roce 1854[12]), Xaver (15 m) a Nová Mašinka (145 m). Štoly: Verpach (100 m dlouhá), Anton (100 m), Karoli (100 m), Christofi (100 m).[15][16]

Zbýšov[editovat | editovat zdroj]

  • Anna (201 m), úpadní jámy František – Alexander (15 m), Jindřich-Anton, Theodor
  • důl Antonínský[14] do roku 1830.
  • 1830 znovu otevřen důl Anna, instalován první parní stroj[17], 1859 postavena koksovna

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Přezdívka vznikla z výnosné činnosti výroby ledku z břidlic.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. matrika zemřelých uvádí, že Jan Baptista Müller zemřel patrně v Padochově
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Oslavany
  3. a b c MATĚJ, Miloš, et al. Kulturní památky rosicko-oslavanské průmyslové aglomerace. Ostrava: NPÚ, ÚOP v Ostravě, 2012. ISBN 978-80-85034-67-7. S. 91, 92. 
  4. OKNO 9/2006: Oslavany. OKNO [online]. m.oslavany-mesto.cz, 9/2006 [cit. 2016-09-19]. Dostupné online. 
  5. KÖLBL, Patrick. Zrcadlo.info - regionální informační portál. noviny.zrcadlo.info [online]. [cit. 2016-09-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-02. 
  6. a b Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Anny Müllerové farnost Oslavany
  7. KYSELÁK, Jan. OKNO 10/1996 [cit. 2016-09-19]. Kapitola Životopis rodiny Müllerů 3. část. Dostupné online.
  8. KYSELÁK, Jan. OKNO 11/1996 [cit. 2016-09-19]. Kapitola Životopis rodiny Müllerů 4. část. Dostupné online.
  9. KYSELÁK, Jan. OKNO 12/1996 [cit. 2016-09-19]. Kapitola Životopis rodiny Müllerů 5. část. Dostupné online.
  10. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Ferdinanda Müllera farnost Oslavany
  11. Matriční záznam o narození a křtu Antona Müllera farnost Oslavany
  12. a b c d PLCHOVÁ, Jarmila. Podíl oslavanských těžařů. www.oslavany-mesto.cz [online]. Oslavany, 12/2006 [cit. 2016-09-19]. Dostupné online. 
  13. Co se událo z hlediska těžby uhlí v létech s letopočtem končícím číslem 7 / Hornictví / Historie / Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska. www.rosicko-oslavansko.cz [online]. [cit. 2016-09-04]. Dostupné online. 
  14. a b TESAŘ, Miroslav. OKNO 9/1995. Kapitola Těžba uhlí [cit. 2016-09-06]. Dostupné online.
  15. MAKARIUS, Roman. MEMENTO. Ostrava: [s.n.], 2008. ISBN 978-80-7225-271-8. S. 5 až 7. 
  16. Česká geologická služba. Vlivy důlní činnosti. [cit. 2016-0918]. Dostupné online
  17. MATĚJ, Miloš ...c.d., s. 63

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]