Přeskočit na obsah

James Stanhope, 7. hrabě Stanhope

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
James Stanhope, 7. hrabě Stanhope
Narození11. listopadu 1880
Úmrtí15. srpna 1967 (ve věku 86 let)
Povolánípolitik
OceněníPodvazkový řád
Politická stranaKonzervativní strana
ChoťLady Eileen Browne (od 1921)[1][2]
RodičeArthur Stanhope, 6th Earl Stanhope[3][1] a Evelyn Henrietta Pennefather[3][1]
PříbuzníRichard Philip Stanhope[1] (sourozenec)
FunkceSecretary of State for Education (1937–1938)
Leader of the House of Lords (1938–1940)
první lord admirality (1938–1939)
člen britské Soukromé rady
member of London County Council
… více na Wikidatech
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

James Richard Stanhope, 7. hrabě Stanhope, 13. hrabě z Chesterfieldu (James Richard Stanhope, 7th Earl Stanhope, 13th Earl of Chesterfield, 7th Viscount Mahon, 13th Baron Stanhope of Shelford, 7th Baron Stanhope) (11. listopadu 188015. srpna 1967) byl britský státník ze starobylého šlechtického rodu. Původně sloužil v armádě, později se jako člen Konzervativní strany zapojil do politiky ve Sněmovně lordů. Před druhou světovou válkou byl britským ministrem školství a námořnictva. Byl rytířem Podvazkového řádu a jako bezdětný byl posledním nositelem šlechtických titulů hrabat Stanhope a hrabat z Chesterfieldu.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Pocházel ze šlechtického rodu Stanhope, v roce 1905 po otci zdědil titul hraběte Stanhope a vstoupil do Sněmovny lordů, zároveň převzal rodový majetek v hrabstvích Kent, Devon a Derbyshire. Mezitím sloužil v armádě a zúčastnil se búrské války, později podnikl dlouhou cestu po Kanadě a USA. Za první světové války znovu sloužil v armádě, byl štábním důstojníkem ve Francii a dosáhl hodnosti podplukovníka, jeho mladší bratr Richard Stanhope (1885–1916) padl jako kapitán v bitvě na Sommě.

V letech 1916–1919 byl parlamentním tajemníkem na ministerstvu války, později byl v konzervativní vládě civilním lordem admirality (1924–1929) a v roce 1929 byl jmenován členem Tajné rady. V roce 1931 byl finančním tajemníkem admirality a jejím mluvčím ve Sněmovně lordů, v MacDonaldově vládě byl státním podsekretářem války a viceprezidentem rady pro armádu (1931–1934) a státním podsekretářem zahraničí (1934–1936). Jako ministr vstoupil do vlády ve funkci státního sekretáře veřejných prací (1936–1937), poté byl státním sekretářem školství (1937–1938) a prvním lordem admirality (1938–1939; v této funkci jej nahradil Winston Churchill). Politickou kariéru zakončil jako prezident Tajné rady a předseda Sněmovny lordů (1939–1940). Po ustavení Churchillovy vlády odešel do ústraní a poté veřejně vystupoval již jen výjimečně, svůj poslední projev ve Sněmovně lordů pronesl v roce 1960.

V roce 1934 získal Podvazkový řád, byl také kurátorem Národní portrétní galerie a podílel se na založení Námořního muzea v Greenwichi.

V roce 1952 po starší rodové linii zdědil titul hraběte z Chesterfieldu. Zemřel bez potomstva a jeho úmrtím zanikly oba hraběcí tituly, na další rodovou linii hrabat z Harringtonu přešel jen titul vikomta Mahona. Jeho manželkou byla Eileen Browne (1889–1940), dcera 6. markýze ze Sligo, která zemřela na rakovinu.

  1. a b c d Kindred Britain.
  2. Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
  3. a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]