Jalůvčí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jalůvčí
Základní informace
Charakter sídla část města
Počet obyvatel 571 (2011)
Domů 202 (2009)
Nadmořská výška 250−310 m
Lokalita
PSČ 405 02
Obec Děčín
Okres Děčín
Historická země Čechy
Katastrální území Prostřední Žleb (11,15 km²)
Zeměpisné souřadnice
Jalůvčí
Jalůvčí
Další údaje
Kód části obce 407445
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jalůvčí je XVII. část statutárního města Děčín, nachází se na severu města. V roce 2009 zde bylo evidováno 202 adres.[1] V roce 2011 zde trvale žilo 571 obyvatel. Jalůvčí má 9 ulic. Ulice Drážďanská spojuje Jalůvčí s Přípeří a ulice 5. května s Bělou.

Jalůvčí leží v katastrálním území Prostřední Žleb o výměře 11,15 km2.[2] Vlastní katastr sídla včetně komunikací má výměru cca 0,33 km2.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jalůvčí z bývalé sjezdovky

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1579.[3] Přesné datování založení není známo. Bývají uváděny roky 1550 nebo 1543. Osada byla založena na pastvinách zvaných Kalbens Wiese, doslova „Jalovičí louka“, a krátce nesla toto jméno. Název Kalmswiese, který se objevil na Müllerově mapě v roce 1720, se stal oficiálním názvem až do roku 1947, kdy je vyhláškou Ministerstva vnitra stanoven úřední název Jalůvčí.[4] V období, kdy byla obec v popředí zájmu turistů a rekreantů, užívali obyvatelé často lépe znějící modifikaci názvu Kalmewiese, což znamená „Louka v tišině“. Tento název, ač neoficiální, pronikl před druhou světovou válkou občas i do úředních záznamů.

Těsně po druhé světové válce byl místními úřady (MNV Prostřední Grunt) užíván název Telecí nebo Telecí u Podmokel, přestože byl již v roce 1946 povolen název Jalůvčí. Název Telecí považovali noví čeští obyvatelé za hanlivý a podávali různé návrhy na přejmenování, například: „Gottwaldovo“, „Mezilesí“ atd. Toto vyřešila až uvedená vyhláška MV.

Vývoj a modifikace názvu osady Jalůvčí
Název (Překlad) Datum Zdroj Poznámka
Kalbens Wiese (Jalovičí louka) před 1620 [3]
Kalbeswiese
Calbeswiese, Calbeswiesen
(Telecí louka(y)) 17. století urbáře, berní ruly
Kalten Wiesen (Studené louky) 1713
Kalmswiese (Puškvorcová louka) od 1720 Müllerova mapa
Kaperswiese („Pirátská louka“?) 1790 Schallerova topografie zjevná zkomolenina
Kalmewiese
Kalmenwiese
(Louka v tišině) před 1940 neoficiální (lépe znějící) název
Telecí
Telecí u Podmokel
1945–1947 dokumenty MNV Prostřední Grunt provizorní pojmenování
Jalůvčí 1. 7. 1947 vyhláška MV č. 123/1947 Sb.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů[3][5]
1787* 1833* 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1939* 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé . 273 361 362 401 484 541 530 598 677 453 481 456 493 460 492 571
Domy 38 42 47 52 56 68 76 78 101 120 108 . 110 126 146 168 199
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Děčín.
* – zdroj [6]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Venkovská usedlost čp. 13[7]
  • Dub v Jalůvčí – památný strom, rostl u místní komunikace nedaleko okraje lesního porostu v místech poslední zástavby,[8] byl poražen z bezpečnostních důvodů v únoru 2013

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2016-10-14 [cit. 2016-10-17]. Dostupné online. 
  2. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  3. a b c Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 366, 367. 
  4. Vyhláška ministra vnitra č. 123/1947 Sb., o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí osad, povolených v roce 1946. Dostupné online.
  5. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 283. 
  6. http://www.heimatverband-tetschen.de/gebiet-elbe-links
  7. Jalůvčí – Záznam v databázi monumnet [online]. Národní památkový ústav, 2003–2011 [cit. 2012-03-18]. Dostupné online. 
  8. Dub v Jalůvčí [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2012-03-18]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]