Jakub z Velkého Hlohova

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jakub z Velkého Hlohova OFM
kněz
Zasvěcený život
Institut františkáni
Francescocoa.png
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
  • kvardián kláštera ve Varšavě
  • vikář původně česko-rakousko-polského františkánského vikariátu, posléze česko-rakouské a české provincie (1465-67, 1474-77, 1480-1485, 1487-88)
Osobní údaje
Místo narození Hlohov
Datum úmrtí 25. leden 1488
Místo úmrtí Kadaň
Místo odpočinku Františkánský klášter Čtrnácti sv. Pomocníků v Kadani
Národnost slezská - německá
Alma mater Lipská univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jakub z Velkého Hlohova OFM, v jiných jazycích Jakob von Glogau, Jakób Glogowczyk, Jakub z Głogowa nebo Jacobus de Glogovia Maiori byl františkán slezského původu německé řeči činný v 2. polovině 15. století. Patřil mezi první členy františkánů observantů ve střední Evropě ve společenství vzniklém okolo Jana Kapistrána, k níž se připojil v Lipsku roku 1452. Novicát strávil ve Vratislavi, následně byl prvním představeným – kvardiánem kláštera ve Varšavě.[1] Opakovaně, celkem čtyřikrát byl řeholníky shromážděnými na řádové kapitule zvolen provinčním vikářem, jímž byl v letech 1465-1467, 1474-1377, 1480-1485 a 1487/1488.[2] Nejprve tak řídil česko-rakousko-polský františkánský vikariát, který se však pro národnostní spory hojně rozněcované i Jakubovou zásluhou[3] mezitím rozpadl na tři samostatné části. K jeho nechvalné pověsti přispělo i zřejmě neoprávněné vybírání peněz za odpustky spolu s propagací křížové výpravy proti husitům v Německu, kdy se získanými penězi nakonec uprchl.[4] Františkánský vikariát zahrnující také české země řídil i jako člen jeho čtyřčlenného definitora, jímž byl v letech 1474/1475, 1477-1479, 1480/1481 a 1485/1486.[5]

Jakubovým přičiněním a během jeho vedení.vikariátu byly založeny nové františkánské kláštery v Jemnici (1457), Kaliszu (cca 1465), městě Koło, Tachově (1466) a Těšíně (1476).[6] Spolu s Bernardinem z Ingolstadtu se podílel na převozu kostelního náčiní a liturgických i dalších cenných knih z polských klášterů do Slezska a Německa nebo je předával minoritům, což pochopitelně zvýšilo původně národnostně podnícenou opozici a nenávist proti němu, zejména v Polsku.[7]

Jakub z Hlohova zemřel 25. ledna 1488 během vizitace kláštera v Kadani. Pro své jazykově národnostní postoje i protiutrakvistické aktivity měl řadu horlivých příznvců i odpůrců i po své smrti. Hned při pohřbu do krypty pod hlavním oltářem byl od českých františkánů zneuctěn a popliván.[8] Pozdější kadaňská klášterní kronika jej však hodnotí jako „muže evangelického, ve vůni svatosti“ a při opravě krypty mělo být jeho tělo nalezeno neporušené jako znamení svatosti.[9] Byl autorem apologického protihusitského traktátu De s. Eucharistia.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HLAVÁČEK, Petr. Čeští františkáni na přelomu středověku a novověku'. Praha : Academia, 2005. ISBN ´80-200-1212-5. S. 56.  HLAVÁČEK, Petr. Zum (Anti)intellektualismus in Ostmitteleuropa im 15. und 16. Jahrhundert : die böhmischen Franziskaner-Observanten und ihr Verhältnis zu Bildung und und Büchern. In Kirchen- und Kulturgesschichtsschreibung in Nordost- und Ostmitteleuropa : Initiativen, Methoden, Theorien. München : [s. n.], 2006. S. 31-58.
  2. HLAVÁČEK, Čeští františkáni... (cit.), s. 163-165.
  3. HLAVÁČEK, Petr. "Lingua contra linguam, nacio contra nacionem". Der Nationalpartikularismus unter den böhmischen Franziskaner-Observanten im ausgehenden Mittelalter. In Die Länder der Böhmischen Krone und ihre Nachbarn zur Zeit der Jagiellonenkönige (1471-1526). Kunst - Kultur - Geschichte. Ostfildern : [s. n.], 2004. S. 261-267.
  4. HLAVÁČEK, Čeští františkáni ... (cit.), s. 87.
  5. HLAVÁČEK, Čeští františkáni ... (cit.), s. 163-165.
  6. Memoriale Ordinis Fratrum Minorum a fr. Ioanne de Komorowo compilatum. Lwów : [s.n.], 1888. (´ Monumenta Poloniae Historica; T. 5). S. 192-194.   O Jakubu z Hlohova viz též s. 196 a 289. SPYRA, Janusz. Zapomiany klasztor franciszkanów bosych (bernardynów) w Cieszynie. In. In Slezsko země koruny české. Praha : Národní galerie, 2008. ISBN 978-80-7035-396-7. S. 19-30, zde s. 223. HLAVÁČEK, Petr. Prameny k dějinám slezských františkánů-observantů.. In Bernardyni na Śląsku w późnym średniowieczu. Wrocław : [s. n.], 2005. S. 84-89, zde s. 85.
  7. Memoriale ordinis ... (cit.), s.194. LENART, Emilian. Biblioteki Bernardyńskie w Polsce od 2. połowy XV do końca wieku XVIII. In Pięćset pięćdiesąt lat obecności oo. Bernardynów w Polsce. Kalwaria Zebrydowska : [s. n.], 2006. S. s. 659-677, zde s. s. 671..BAJGER, Matyáš Franciszek. Knihovny ve františkánských klášterech od reformace až do moderní doby. In Františkánský kontext teologického a filozofického myšlení. Praha : Univerzita Karlova : Filosofia, 2002. ISBN 978-80-7308-436-3. S. 323-355.
  8. HLAVÁČEK. Čeští františkáni ... (cit.), s. 63. Viz též Eberhard Ablauff de Rheno. De novella plantatione...Národní knihovna České republiky, signatura Cheb Ms. 157, fol. 289v.
  9. BOUŠE, Bonaventura. O čtrnácti svatých pomocnících a o jejich klášteře u Kadaně nad Ohří. Praha : [s.n.], 1948. S. 30.  HLAVÁČEK, Petr. Errores quorumdam Bernhardinorum: Franciscans and the Bohemian Reformation. In The Bohemian Reformation and Religious Practice. Vol. 3, Papers from the XIXth World Congress of the Czechoslovak Society of Arts and Sciences, Bratislava 1998. Prague : Academy of Sciences of the CR Main Library, 2000. S. 119-126, zde s. 122.