Jakub Bursa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jakub Bursa
Narození 21. července 1813
Dolní Nakvasovice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 19. srpna 1884 (ve věku 71 let)
Vlachovo Březí
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jakub Bursa (21. července 1813 Dolní Nakvasovice[1]19. srpna 1884 Vlachovo Březí[2]) byl jihočeský lidový umělec, zedník a představitel tvorby tzv. šráfuňků neboli profilovaných štuků. Na Prachaticku a Strakonicku vytvořil na zemědělských usedlostech, hospodách i řemeslnických dílnách honosné a výrazně tvarované štíty. Jeho práce najdeme ve Vlachově Březí, Libotyni, Šumavských Hošticích, Dvorech, Lštění, Předslavicích a jinde. Pracoval především jako fasádník. Když koncem 50. let 19. století vyšla jeho tvorba z módy, zaměřil se na vedení stavební dílny (práce v Lipovici, Tvrzicích a Buku), drobné melouchy a také mistroval stavby, např. v Konopišti. Jeho tvorba je prostá, ale velice přitažlivá. Novinkou je masivní využití písma jako sdělení i kompozičního prvku. Byl jedním z prvních lidových umělců, kteří podepisovali svá díla.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pamětní kámen v Dolních Nakvasovicích.

Narodil se roku 1813 v Dolních Nakvasovicích. Školní docházku v letech 1821–27 absolvoval ve Vlachově Březí, kde se také vyučil zedníkem v letech 1828–31 u mistra Kárneta. V roce 1831 zde byl také přijat jako tovaryš do zednického cechu. Po úmrtí Kárneta pracoval pod mistrem Josefem Rysem. Jako tovaryš absolvoval vandr do Podunají a Bavor v letech 1837–38. Po návratu se oženil. Od roku 1854 žil ve Vlachově Březí. Měl celkem čtrnáct dětí a postupně přežil své tři manželky – Annu, Klotildu a Kateřinu. Od roku 1840, kdy se stal zednickým mistrem (mistrovským dílem je kovárna ve Vlachově Březí čp. 21), stavěl v širokém okolí, poslední jeho známé dílo je z roku 1870. Ve stáří žil střídavě u svých dětí a byl majitelem stavebního pozemku ve městečku. Zemřel náhle na ulici ve Vlachově Březí 19. srpna 1884.

Tvorba[editovat | editovat zdroj]

Usedlost čp. 6 v Libotyni

Ve své tvorbě vycházel z venkovského domu s nízkou valbou ve vrcholu a vypracoval se k výzdobě štítu, pro něho příznačné. Štít pod vlivem městského baroka pojal dynamicky. Vedle baňatého sloupku, který se objevil prvně na kapličce v Libotyni, používal basovitě tvarovaných okének a motiv božího oka ve vrcholu štítu. Od domu čp. 4 v Jiřeticích má štít domu tvar voluty. Pro Bursu je též typický polokruhový tympanon nesený pilastry, které člení plochu štítu. Ke známým pracím patří štít na čp. 6 v Libotyni – Bursovo výtvarně nejlepší dílo (s obrazy, průpovídkami i se štukovými reliéfy). Bursa také komponoval fronty zdí budov ve dvorech, např. v Jiřeticích čp. 4 nebo ve Dvorech čp. 8. Upravoval či stavěl též drobné církevní stavby ve Škarezu, Libotyni, Dvorech či ve Vlachově Březí. Většinu nesprávných a zastaralých poznatků, čerpaných z narativní práce J. Brože, překonal současný výzkum týmu pracovníků Nakladatelství Hrad Strakonice, Muzea ve Volyni a Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam narození (2. shora)
  2. Matriční záznam úmrtí (4. shora)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Vladimír Braun: Jakub Bursa, 1982 – rukopis
  • Ivana Řandová, Ondřej Fibich: Život a dílo mistra zednického Jakuba Bursy, 2013 (archivní a stavební průzkum z let 2005–13)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]