Kvalita

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Jakost)
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o jakosti. O rozdílu v hodnotách lehké šachové figury a věže pojednává článek Kvalita (šachy).

Kvalita čili jakost je údaj o vlastnosti nějaké věci, odpověď na otázku „jaký?“ (latinsky qualis?) – podobně jako kvantita (množství) odpovídá na otázku „kolik?“ (latinsky quantum?) Kvality jsou obvykle přímo dostupné smyslovému poznání, kdežto množství je třeba zjišťovat měřením nebo počítáním. V důsledku toho ovšem kvality závisejí na úsudku a schopnostech pozorovatele, kdežto kvantitativní údaje lze obvykle ověřit a jsou objektivnější.

Kvalita jako kategorie[editovat | editovat zdroj]

Kvalita i kvantita patří mezi základní kategorie a uvádí je v této souvislosti Aristotelés i Kant. Kvality (barva, vůně, chuť, hebkost…) obvykle pocházejí ze smyslového vnímání a jsou pak nutně podmíněny vnímajícím subjektem i okolnostmi. I když i u nich lze rozlišit nějaké "více" a "méně", nedá se vyjádřit poměrem a číslem a je zpravidla také relativní: i ten největší pes je menší než malý slon, červená plocha je v červeném osvětlení světlá, kdežto v zeleném tmavá, a hluk motoru, který se na rušné ulici úplně ztratí, působí v tichu jako ohlušující.

Aristotelés a scholastika rozlišuje kvality podstatné nebo primární, které „jsou ve věci“, a kvality nahodilé či sekundární, vznikající teprve při vnímání, a tedy subjektivní. Program novověké filosofie zahrnuje také kritiku pojmu kvality (Hobbes, Hume aj.) a věda se snaží domnělé kvality nahradit či vyjádřit měřitelnými veličinami. Jednou z prvních, kde se to už v předhistorických dobách podařilo, byla váha, původně smyslový vjem tíže nějakého předmětu, který však lze vyjádřit pomocí váhových jednotek a závaží. Podobně se dá smyslový dojem velikosti vyjádřit jako kvantita pomocí délkových jednotek a měření. V průběhu novověku se ukázalo, že také například teplota, výška tónu, tvrdost a dokonce i barva se dají přesně měřit a vyjadřovat čísly, čili stávají se kvantitami.[1]

Kvality v přirozeném světě[editovat | editovat zdroj]

Nicméně přesná číselná označení, jak je užívá věda, se do přirozeného světa naší běžné zkušenosti nehodí. Údaj o vlnové délce zeleného světla nevystihuje dojem lesa a působil by v běžné řeči směšně. Tříkilová kniha zůstane „těžká“, kdežto tříkilový stan „lehký“. Označení kvalit se kromě toho běžně užívají jako metafory a „kyselý obličej“ nelze vyjádřit údajem o pH.

Vyjádření spektrální barvy vlnovou délkou světla odmítal Goethe a napsal proti Newtonovi svoji „Nauku o barvách“. O rehabilitaci kvalit se přičinil také Henri Bergson, Edmund Husserl nebo Jan Patočka a populární americký autor R. M. Pirsig (Zen a umění údržby motocyklu) zavedl pojem „metafysika kvalit“.

Jakost[editovat | editovat zdroj]

Pojem kvality se tak přenesl do běžného života, do obchodu a marketingu, kde dnes znamená praktické ocenění dobrého ("kvalitního") zboží nebo služby, a to i v teoretických souvislostech (např. "kvalita života"). Oproti označení „dobrý“ budí slovo „kvalitní“ dojem hodnocení jaksi objektivního a samo o sobě často znamená vysokou jakost („kvalitní výrobek“).

V moderním řízení výroby se pak často hovoří o systémech řízení jakosti nebo kvality (angl. quality control, někdy nesprávně překládané jako „kontrola“ kvality), čímž se míní nejen průběžná kontrola výrobků, ale také odstraňování zjištěných nedostatků, vylepšování výrobků i motivace pracovníků, aby si kvality hleděli. Jednou z nejčastěji užívaných metod je tzv. Shewhartův nebo také Demingův cyklus (Plan – Do - Check – Act čili PDCA).

ČSN EN ISO 9000:2000 je jakost, jejímž synonymem v českém jazyce je slovo kvalita, definována jako stupeň splnění požadavků souborem inherentních znaků.

Podle prof. Milana Zeleného je užívání českého výrazu „jakost“ místo mezinárodního slova „kvalita“ celosvětovou výjimkou. Tento český výraz má podle něj význam užší a méně popisný – nemluví se běžně například o jakostním člověku, jakosti života, jakosti výrobního procesu nebo jakosti zaměstnance ani jakosti služby. Slovo „jakostní“ se používá pouze pro člověkem vyrobené nebo přetříděné předměty (uhlí, jablka, dobytek). V prvním, dnes už řidším a spíše archaickém významu je slovo jakost částečným synonymem ke slovu „kvalita“. Běžnější je význam sekundární, ve smyslu norem a stupňů „dobrosti“, zařazení do určité kategorie, utřídění za účelem cenového odstupnění. Slovo „jakost“ se nepoužívá u zboží, pro které se taková systematická kategorizace nepoužívá, například u lokomotiv, počítačů nebo většiny služeb. Jakost je předmětem tradičního předmětu zbožíznalství. Zatímco kvalitu určuje zákazník, jakost určuje byrokrat.[2]

Tradiční české kategorie kvality u potravin, zejména ovoce a zeleniny, bývaly výběr, I. jakost, II. jakost a nestandard (NS). V dopravě se používají různé systémy označování cestovní třídy. V pohostinství byly podniky v době socialismu zařazovány do cenových skupin (od toho se nálevnám nejnižší úrovně říká například „zaplivaná čtyřka“, protože IV. cenová skupina byla nejnižší). Existují také různé „značky kvality“, jejichž hodnota se odvíjí od autority a renomé organizací, které je udělují.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ottův slovník naučný nové doby, sv. 6, str. 1000.
  2. Milan Zelený: Kvalita není jakost, 20. 4. 2006

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Koyré, A., Od uzavřeného světa k nekonečnému vesmíru. Praha 2004
  • Ottův slovník naučný nové doby, heslo Kvalita. Sv. 6, str. 1000
  • Patočka, J., Přirozený svět jako filosofický problém. Praha 1992
  • Pirsig, R. M., Zen a umění údržby motocyklu. Praha 1996

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovníkové heslo kvalita ve Wikislovníku
  • (anglicky) quality, slovník Merriam-Webster

Filosofie[editovat | editovat zdroj]

  • (anglicky) Quality, New Advent, Catholic encyclopedia
  • (německy) Qualität Friedrich Kirchner – Wörterbuch der philosophischen Grundbegriffe (1907), filosofický slovník

Technické a podnikové řízení[editovat | editovat zdroj]