Ivo Medek Kopaninský

Ivo Medek Kopaninský
	Ivo Medek Kopaninský (2017)
Narození	26. prosince 1936 (87 let); Domažlice
Povolání	malíř, restaurátor, spisovatel, grafik, kolážista, kreslíř, výtvarník a básník
Děti	Leonard Medek syn; Eleonora Hirmerová dcera;
Ocenění	účastník odboje a odporu proti komunismu
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ivo Medek Kopaninský (* 26. prosince 1936 Domažlice) je český malíř, kolážista, restaurátor a spisovatel.

Biografie

Narodil se 26. prosince 1936 v Domažlicích. V roce 1954 se vyučil štukatérem a následně vystudoval Vyšší výtvarnou školu, obor řezbář (1954–1958). V tomto období začal tvořit první koláže, zcela mimo rámec školní výuky. Mezi lety 1960 a 1964 byl zaměstnán v pražské Národní galerii a poté v Galerii středočeského kraje (1964–1967). V roce 1961 pro sebe objevil techniku stamp-artu. Více než desetiletí, od poloviny šedesátých let, spolupracoval s Československou televizí, Krátkým i Středometrážním filmem. Pro tyto instituce vytvářel výtvarné podklady pro populárně-naučné animované filmy.

Tyto získaly díky tomu vysoká ocenění na mezinárodních festivalech (Moskva 1973 zlatá, Sofie 1974 stříbrná medaile). Zároveň se vypracoval na renomovaného restaurátora historické zbroje a zbraní – pracoval na zámcích středisek státní památkové péče Středočeského, Západočeského a Jihočeského kraje.

Koncem roku 1967 vstoupil do pražského surrealistického Okruhu UDS, setrval v něm do roku 1973. Po tuto dobu udržoval styky s pařížskými surrealisty (uváděn v Dictionnaire général du Surrealisme et de ses environs, str. 274, vydal 1982 Office du Livre S.A.Fribourg, Švýcarsko). Roku 1971 navštívil Prahu člen skupiny francouzských surrealistů Jorge Camacho, kterého Medek seznámil s díly své někdejší spolužačky ze střední školy Evy Švankmajerové a poté i Jana Švankmajera.^[1]

Od r. 1961 se stýkal s četnými představiteli českého informelu, obzvláště Jiřím Valentou a Janem Koblasou.

Dílo

Ve výtvarné činnosti má velice široký záběr. Kromě koláže, malby, kresby, asambláže, papel-picada, stamp-artu a různých smíšených technik se též zabývá tvorbou plastik z různorodých materiálů, hlavně ze dřeva a kovů. Též v menší míře se zabývá vyhledáváním „průsvitek“ (tj. v oboustranně potištěných tiskovinách vznikající zajímavá prolnutí, odhalitelná prosvícením). Tato činnost je unikátní i ve světovém měřítku.

Ve všech uvedených technikách tento autor uplatňuje značnou dávku černého humoru, sarkasmu i persifláže.

Jeho koláž „Telefonát do východního Berlína“ z r. 1968 umístil londýnský vydavatel Thames & Hudson na přebal 1. vydání reprezentativní knihy prof. B. Taylora Collage – the Making of Modern Art. V domácím prostředí je Ivo Medek Kopaninský uváděn v četných odborných publikacích a katalozích, např. PhDr. Šmejkala České imaginativní umění či v seznamu autorů vydaném Ústavem dějin umění Akademie věd České republiky.

Svoje díla, zaměřením většinou tematicky odporujícím tehdy vládnoucí komunistické ideologii, ve své vlasti dvacet let (1968–1988) nevystavoval. Byl však perzekvován státní tajnou policií za jejich pašování do demokratických zemí a vystavování tamtéž. Od konce osmdesátých let spolupracuje s francouzsko-českým uskupením Banalystů. Též je členem patafyzického uskupení Terč.

Je činný i literárně. Kromě mnoha povídek, publikovaných časopisecky, autorsky vydal dvě knihy: Epos o Jírovi a Dědská běsítka.

Za veškerou uvedenou tvůrčí činnost Ivo Medek Kopaninský obdržel od pražské MAU „Cenu Masarykovy akademie umění“ (1992), Evropskou medaili Franze Kafky“ (2000) a italskou „Cenu Filipo Juvarra“ (Monza 1992).

Od konce sedmdesátých let žije a tvoří v satelitní části Prahy – Přední Kopanině. To je důvodem, proč od té doby, kvůli několikanásobné duplicitě jeho jména v české výtvarné oblasti, používá přídomek Kopaninský.

Klíčová dírka pro slepou domovní důvěrnici 36x18 cm, 1975
Chléb náš vezdejší 61x85,5 cm, 1991
Rock´ n´ rolák 150x100cm, 1995
Černá koule (Meyrinkova Praha) 103x78 cm, 1998
Matka noc 95x73,5 cm, 2001
Carpe diem - memento mori 120x90 cm, 2002
Klíčová otázka Proč se v ní vidí (papírovina) 63x37 cm, 2007
Můj ciferník (autoportrét) 115x115 cm, 2008
Idol 47x88x25 cm, 2017
Jozue dobýval Jericho 87x76x10 cm, 2018

Výstavy

Autorské

1966 Ivo Medek: Koláže, Klub Mánes, Praha
1967 Ivo Medek: Koláže, Dům umění města Brna
1968 Ivo Medek: fotokoláže, Divadlo Viola, Praha
1989 Ivo Medek: Koláž, Kavárna Jahodový bar, Praha
2000 Ivo Medek (Kopaninský): Vyskladněno / vystaveno (koláže, asambláže, kresby, stamp art, objekty), Wortnerův dům Alšovy jihočeské galerie, České Budějovice
2010 Ivo Medek Kopaninský: Nejen nůžkami, Prácheňské muzeum v Písku
2011 Ivo Medek Kopaninský: Koláže, malby, objekty, Knihovna Libri prohibiti, Praha

Reference

↑ Bertrand Schmitt, in: František Dryje, Bertrand Schmitt (eds.), 2012, s. 93

Literatura

Vlastimil Tetiva, Ivo Medek (Kopaninský): Vyskladněno / Vystaveno, aut. katalog 69 s., Gallery, spol. s r.o. (Jaroslav Kořán), Praha 2000, ISBN 80-86010-33-3
Vlastimil Tetiva, Ivo Medek Kopaninský: Vyskladněno / vystaveno ... a zase naopak, aut. kat. 16 s., Gallery, spol. s r.o. (Jaroslav Kořán), Praha 2007
František Dryje, Bertrand Schmitt (eds.), Jan Švankmajer, Ivo Purš, Dimensions of Dialogue—Between Film and Fine Art, 508 s., Arbor Vitae, Řevnice 2012, ISBN 9788074670169

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Ivo Medek Kopaninský na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ivo Medek Kopaninský
Ivo Medek Kopaninský v informačním systému abART

[1] Bertrand Schmitt, in: František Dryje, Bertrand Schmitt (eds.), 2012, s. 93

[1]