Ivan Vencajz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ivan Vencajz
Ivan Vencajz
Ivan Vencajz

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1898 – 1903
Stranická příslušnost
Členství Katolická národní str.

Narození 26. června 1844
Šentvid pri Stični
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 7. srpna 1913
Lublaň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma mater Vídeňská univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ivan Vencajz, v některých pramenech též Johann Bencajz (26. června 1844 Šentvid pri Stični7. srpna 1913 Lublaň[1]), byl rakouský právník a politik slovinské národnosti z Kraňska, na přelomu 19. a 20. století poslanec Říšské rady.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Obecnou školu vychodil ve Višnji Gori, pak studoval v letech 1856–1861 na gymnáziu v Novém Městě a v letech 1861-1863 v Lublani. Následně studoval práva na Vídeňské univerzitě. V roce 1868 nastoupil na soudní praxi v Lublani. Pak byl na různých soudních postech. Angažoval se v profesních právnických organizacích.[1]

Byl aktivní veřejně i politicky. Koncem 19. století nesouhlasil s politikou slovinské Národní pokrokové strany a ve volbách do Říšské rady roku 1897 kandidoval jako nezávislý proti Josipu Kušarovi. Nebyl zvolen a pak se připojil ke skupině opozičních politiků, kteří začali vydávat noviny Slovenski list s radikálně křesťansko socialistickým programem. Tato skupina se později připojila ke Katolické národní straně.[1]

Do Říšské rady se dostal v doplňovacích volbách roku 1898 za kurii venkovských obcí, obvod Lublaň, Litija, Ribnica. Nastoupil místo Ivana Šusteršiče. V řádných volbách do Říšské rady roku 1901 mandát obhájil. Rezignace na mandát byla oznámena na schůzi 24. června 1903.[2] K roku 1901 se profesně uvádí jako zemský soudní rada.[3] Jako poslanec se snažil podporovat vinaře v Kraňsku. Na poslanecké křeslo rezignoval kvůli neshodám s Ivanem Šusteršičem.[1] V roce 1898 se uvádí jako slovinský klerikální kandidát.[4]

V roce 1900 působil jako 1. místopředseda katolického sjezdu. Byl aktivní v lidovém finančnictví. Podílel se roku 1900 na založení Vzájemné pojišťovny a byl jejím předsedou. Jako právník se zasloužil o rozvoj slovinštiny v soudním styku a podílel se na utváření slovinské právní terminologie.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e Ivan Vencajz [online]. Slovenska biografija [cit. 2014-06-04]. Dostupné online. (slovinsky) 
  2. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  3. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0017&page=3085&size=45
  4. Mährisch-Schlesische Presse, 11. 6. 1898, s. 2.