Ivan Ozarkevyč
| Ivan Ozarkevyč | |
|---|---|
 Ivan Ozarkevyč | |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1873 – 1891 | |
| Poslanec Haličského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1867 – 1876 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Rusínský klub |
| Narození | 5. července 1826 Hlyboke  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 9. února 1903 Bolechiv  Rakousko-Uhersko |
| Rodiče | Ivan Ozarkevyč |
| Děti | Natalija Kobrynska |
| Náboženství | katolická církev |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ivan Ozarkevyč, cyrilicí Іван Озаркевич, polsky též Iwan Ozarkewycz (5. července 1826 Hlyboke[1] – 9. února 1903 Bolechiv[1][2]), byl rakouský řeckokatolický duchovní a politik rusínské (ukrajinské) národnosti z Haliče, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Ve Lvově vystudoval bohoslovectví a v roce 1848 byl vysvěcen na řeckokatolického kněze. Působil jako administrátor, od roku 1854 coby farář na farnosti Belelulja v okrese Sňatyn. Od roku 1860 byl děkanem ve Sňatyni, od roku 1882 kanonikem a radou metropolitní konzistoře. V roce 1884 nastoupil jako farář do Bolechivu. Byl veřejně a politicky aktivní. Zasedal v okresní školní radě. V letech 1868–1884 zastával funkci náměstka starosty okresní rady ve Sňatyni. Byl členem haličsko-ruské matice a dalších národních spolků. Zasedal v obecní radě v Belelulje a v Krasnostavcích.[1]
V letech 1867–1876 zasedal jako poslanec Haličského zemského sněmu.[1] Byl i poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu), kam usedl v prvních přímých volbách roku 1873 za kurii venkovských obcí v Haliči, obvod Kolomyja, Kosiv, Sňatyn atd.[3] V roce 1873 se uvádí jako Johann Ozarkiewicz, řeckokatolický děkan, bytem Belelulja.[4] Mandát obhájil ve volbách roku 1879 a volbách roku 1885.[3]
V parlamentu zastupoval provládní rusínský blok.[5] Ten v roce 1873 čítal 15-16 poslanců (jeden poslanec, Stepan Kačala, kolísal mezi rusínským a polským táborem). Ozarkevyč náležel mezi deset rusínských poslanců z řad řeckokatolického kléru.[6] Rusíni zpočátku v roce 1873 tvořili jen volnou skupinu, která v parlamentu vystupovala jako spojenec německorakouské centralisticky a liberálně orientované Ústavní strany. Brzy však vznikl samostatný Rusínský klub.[7] Jako člen Rusínského klubu se uvádí i v roce 1878.[8] V roce 1890 se uvádí jako poslanec bez klubové příslušnosti.[9]
Zasloužil se o rozvoj školství a silniční sítě a výstavbu několika kostelů ve svém regionu. Bojoval za práva haličských Ukrajinců. Požadoval rovnost v daňových odvodech a investicích mezi etnickými Poláky a Ukrajinci.[1] Býval i předsedou Rusínského klubu na Říšské radě. Národní listy uvádějí, že o mandát poslance nakonec přišel ve volbách po machinacích polské strany.[2]
V roce 1895 byl členem ukrajinské delegace do Vídně. Zastával funkci předsedy ukrajinského zemského výboru pro volby do Říšské rady roku 1897.[1]
Zemřel v únoru 1903.[2]
Jeho dcera Natalija Kobrynska[1] byla spisovatelka.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 7. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Ozarkevyč (Ozarkiewicz), Ivan (Jan) (1826-1903), Seelsorger und Politiker, s. 273. (německy)
- ↑ a b c Ze Lvova. Národní listy. Únor 1903, roč. 43, čís. 45, s. 1. Dostupné online.
- ↑ a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&size=45&page=294
- ↑ Statistika nové sněmovny poslanců říšské rady, Národní listy 31. 10. 1873, s. 2. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5877662
- ↑ Poláci na říšské radě. Posel z Prahy. Duben 1874, čís. 85, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Senatspräsident i. P. Basil Ritter v. Kowalski. Neue Freie Presse. Březen 1911, čís. 16730, s. 12. Dostupné online.
- ↑ Strany na říšské radě. Posel z Prahy. Duben 1878, čís. 90, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ivan Ozarkevyč na Wikimedia Commons
