Ivan Hribar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ivan Hribar
Ivan Hribar
Ivan Hribar

poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1907 – 1911

poslanec Kraňského zemského sněmu
Ve funkci:
1889 – 1906

starosta Lublaně
Ve funkci:
1896 – 1910
Předchůdce Peter Grasselli
Nástupce Ivan Tavčar
Stranická příslušnost
Členství Národní pokroková str.

Narození 19. září 1851
Trzin
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 18. dubna 1941 (ve věku 89 let)
Lublaň
Italské královstvíItalské království Italské království
Commons Kategorie Ivan Hribar
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ivan Hribar (19. září 1851 Trzin18. dubna 1941 Lublaň[1]) byl rakouský politik slovinské národnosti, na počátku 20. století poslanec Říšské rady; dlouholetý starosta Lublaně.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Vychodil nižší gymnázium v Lublani. Od roku 1870 pracoval pro českou banku Slavia (od roku 1876 vedl její pobočku v Lublani). V roce 1884 byl zakladatelem a vydavatelem politického týdeníku Slovan. Od roku 1868 byl spolupracovníkem listu Slovenski narod. Zapojil se i do veřejného a politického života. V období let 1882–1910 zasedal v obecním zastupitelstvu v Lublani a v letech 1896–1910 byl starostou Lublaně. Za jeho úřadování prodělalo město značný rozvoj. Došlo k výstavbě elektrárny, plynárny, vodovodu a pouliční dráhy. Roku 1890 mu Lublaň udělila čestné občanství. Počátkem 20. století podporoval novoslovanství.[1][2]

V roce 1889 kandidoval do Kraňského zemského sněmu za kurii venkovských obcí, ale porazil ho Fran Povše. Do zemského sněmu následně nastoupil za kurii obchodních a živnostenských komor a zastupoval zde Lublaň až do roku 1906. Byl trvale členem finančního výboru sněmu a po jistou dobu i jeho předsedou. Zasadil se o založení zemské hypoteční banky a výstavbu několika železničních tratí. Prosazoval zřízení slovinské univerzity v Lublani.[1]

Na počátku 20. století se zapojil i do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných podle všeobecného a rovného volebního práva, získal mandát v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor) za obvod Kraňsko 1.[3] Profesně se k roku 1907 uvádí jako starosta.[4] Byl členem poslaneckého klubu Svaz Jihoslovanů.[5] Politicky patřil k Národní pokrokové straně.

Po světové válce byl místopředsedou národní rady v Lublani. V letech 1919–1921 působil jako velvyslanec Království Srbů, Chorvatů a Slovinců v Československu. Od roku 1921 žil v Lublani. V roce 1925 se pro nesouhlas s politickou situací stáhl z veřejného života. V dubnu 1941 po italské okupaci Lublaně spáchal sebevraždu.[2][1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Ivan Hribar [online]. Slovenski biografski leksikon [cit. 2014-04-16]. Dostupné online. (slovinsky) 
  2. a b Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 2. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Hribar, Ivan (1851-1941), Politiker, s. 439. (německy) 
  3. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  4. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0018&page=198&size=45
  5. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0020&page=129&size=45