Inka Rybářová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Inka Rybářová
Narození25. dubna 1965 (58 let)
Ústí nad Orlicí
Povoláníherečka, zpěvačka, spisovatelka, textařka, hudební skladatelka, moderátorka, dabérka a scenáristka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Inka Rybářová (* 25. dubna 1965 Ústí nad Orlicí), rodným jménem Ilona Hornychová, česká zpěvačka, textařka, hudební skladatelka, spisovatelka, moderátorka, herečka a scenáristka. Nejvíce se však proslavila svojí hudební kariérou zaměřenou na dětské publikum, která jí dostala i do televizního pořadu Up.Paráda. V roce 2001 až 2009 se pravidelně umisťovala v kategorii Top 50 zpěvaček Českého slavíku Mattoni [1].

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Dětství prožila Inka v obci Mistrovice v Orlických horách. Dědeček, otec i matka byli učitelé. Učila se hrát na klavír a kytaru. Po přestěhování do Kladna chodila do LŠU na hodiny sólového zpěvu, herectví, tance a rytmiky. Vystudovala Gymnázium v Kladně, v Praze konzervatoř a Pedagogickou fakultu UK.

Od 14 let sama připravovala v Kladně pravidelné pořady pro děti Hrátky, v 15 letech začala zpívat s hotelovou skupinou Václava Škváry a zúčastňovat se pěveckých soutěží Mladá píseň Jihlava, Rosiana atd. Jako studentka 3. ročníku SŠ vyhrála 1. místo v celostátní československé soutěži SOČ s prací Všechny děti jsou naše [2]. V roce 1986 začala pracovat v Domě čs. dětí na Pražském hradě jako programová pracovnice a připravovat pořady pro děti všech věkových kategorií. V té době začala brigádně pracovat jako reportérka Čs. rozhlasu Mikrofórum – Juniorzóna. V roce 1989 se stala redaktorkou a dramaturgyní nově vznikající umělecké agentury M-ART, zaměřené na vyhledávání nových talentovaných umělců. Po revoluci nastoupila na místo scenáristky v TV Prima. Svým dětským hlasem natočila v režii Jiřího Horčičky pro ČR1 pohádku Modrý pták a nadabovala řadu animovaných filmů pro děti. Příležitostně spolupracovala s Prof. PhDr. Zdeňkem Matejčkem, CSc. předním dětským psychologem v oblasti otázek vlivu kultury na vzdělávání a socializaci dětí. S Upírem Krejčím v roce 2012 natočili a odvysílali celou roční sérii zábavných televizních kabaretů Up.Paráda. Manžel Zdeněk Rybář je herec a doprovází ji jako jevištní partner, který s ní tvoří zábavnou moderátorskou dvojici Inka a klaun Rybička.

Mnoho projektů Inka připravuje sama a s velkým úspěchem je realizuje pod vlastní agenturou Dendy. V roce 2003 se svým manželem odúčinkovali přes 280 pořadů[3]. Její literární i hudební tvorba se stala  součástí vzdělávacího programu českého školství a stále připravuje další novinky v knižní, hudební i jevištní podobě.

Na soutěži Schoolovision, která každoročně probíhá ve Skotsku se Česká republika 2x umístila na 1. místě s písničkami "Hejkal" v roce 2011[4] a "Mek, mek, medů" v roce 2014[5] od Inky Rybářové (bylo zapojeno 41 států Evropy). Písničky do soutěže natočily děti pod vedením paních učitelek ze ZŠ Husova 17, Brno.

Tvorba[editovat | editovat zdroj]

Inka je představitelka hudebního stylu Baby POP, založeného na moderním psychologickém přístupu k vývoji dítěte. Dbá se v něm na rytmus vyhovující dětem k realizaci dětského tance, na poučnost děje textu a srozumitelnost slov, na nevulgární vyjadřování a na citový dopad na výchovu. Inka vydala sedm CD pro naše nejmenší, kde je autorkou hudby i textu: Písničky ze země dětí, Hop sem – hop tam, Město klaunů, Haló, haló, Cukrárna písniček, Zlatá rybka, Námořnický bál.

Dále otextovala i CD Já jsem já  zpěvačce L. Kosinové k písničkám o lásce, citech a snech.

Pro děti píše od roku 2009 pohádky do časopisu Báječná školka[6] a pod vydavatelstvím Albatros – Portál následně vydala 4 knihy těchto pohádek Matýsek a Majdalenka (2011 – 2015). Dále vydala obrázkový zpěvník Zpíválek s notami, akordy a texty. Její pracovní listy Hrátky s Inkou 1. a 2. díl pomáhají dětem ve vývoji motoriky, psaní a logického přemýšlení.

Jiné aktivity[editovat | editovat zdroj]

Inka se pro děti snaží pracovat i jinak. Její petice na podporu Klokánku, petice za zvýšení trestní sazby za brutální týrání dětí i sbírka na léky pro Stáníka proti spinální svalové atrofii[7] ji nestaví jen mezi uznávané umělkyně, ale také mezi lidi, kteří se snaží pomoci těm, kteří to sami nedokáží.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český slavík Mattoni - Výsledky ročníků [online]. [cit. 2016-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-26. (český) 
  2. Who is--? (v České republice): dodatkové dílo. 8. vyd. Zug: Who is Who, 2010. Hübners Who is Who. ISBN 9783729000896.
  3. Osobní Lékař. 2003, roč. 3, čís. 1. ISSN 1213-2470. (český) 
  4. Schoolovision 2011 [online]. Dostupné online. (český) .
  5. Schoolovision 2014 [online]. Dostupné online. (český) .
  6. [školka]. 2009, čís. 10. ISSN 1804-0829. (český) 
  7. EKOFIN, s.r.o. Kemp Merkur sbírá peníze pro nemocné dítě. [Jih]. 7. 2006, roč. 20, čís. 29. ISSN 1213-4368. (český) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]