Ingelheim

Ingelheim
	Ingelheim, Burgkirche z vinic
	; znak
Poloha
Souřadnice	49°58′29″ s. š., 8°3′23″ v. d.
Nadmořská výška	110 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas); UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Německo
Spolková země	Porýní-Falc
Zemský okres	Mohuč-Bingen
	Ingelheim
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	49,86 km²
Počet obyvatel	36 390 (2023)
Hustota zalidnění	729,8 obyv./km²
Správa
Starosta	Ralf Claus (SPD)
Oficiální web	www.ingelheim.de
Telefonní předvolba	06132, 06130 (Großwinternheim), 06725 (Sporkenheim)
PSČ	55218
Označení vozidel	MZ, BIN
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ingelheim (úředně Ingelheim am Rhein) je historické město v Německu, asi 10 km západně od Mohuče. Leží na levém břehu Rýna a na jeho soutoku s řekou Selz, uprostřed vinařského kraje. V polovině 8. století zde vznikl hrad, později falc německých císařů. Ve městě sídlí významná farmaceutická firma Boehringer Ingelheim.

Historie

Místo bylo osídleno už v paleolitu, v římské době tvořilo zázemí města Mohuče a od 5. století bylo osídleno Franky. Po roce 800 rozšířil císař Karel Veliký zdejší hrad a vybudoval zde mohutnou falc, jejíž zbytky se dodnes zachovaly. Jeho nástupci zde konali až do 12. století sněmy a synody, ve 13. století bylo i město opevněno, jeho význam ale upadal. Roku 1354 založil Karel IV. v Dolním Ingelheimu proboštství k poctě Karla Velikého a sv. Václava pro 4 české řeholníky z Karlovského kláštera v Praze, které trvalo až do reformace.^[2] Roku 1356 zastavil císař Ingelheim městu Mohuči a později Ruprechtovi Falckému. Roku 1488 se zde narodil historik a geograf Sebastian Münster, autor slavné Kosmografie. Heidelberští kurfiřtové zavedli v Ingelheimu 1556 luterskou a 1565 kalvinistickou reformaci a v následujících letech si reformovaní a katolíci rozdělili místní kostely. Po míru v Campo-Formio 1797 připadl Ingelheim Francii a 1816 Hesensku. Po roce 1860 byl napojen na železnici a zažil období industrializace. Při pogromu roku 1938 byla zničena synagoga a 75 židovských občanů bylo odvlečeno do koncentračních táborů. Za druhé světové války bylo město ušetřeno a roku 1945 téměř bez boje obsazeno americkou armádou. Po válce bylo součástí francouzské okupační zóny, prošlo vlnou industrializace a od roku 1996 je sídlem okresu.

Pamětihodnosti

Evangelický kostel Saalkirche, ottonská stavba z 9. století na křížovém půdorysu se dvěma věžemi v prostoru někdejší falce.
Zbytky středověkého opevnění se dvěma branami a zbytky věží.
Malebná Burgkirche (původně kostel sv. Wigberta), opevněný gotický kostel z 15. století na románských základech. Z vnitřního zařízení se zachovalo malované okno z roku 1406.
Katolický kostel sv. Remigia, barokní sálová stavba se středověkou věží.

Doprava

Město má přímé železniční spojení do Mohuče a Frankfurtu, do Koblence a Saarbrückenu. Leží při dálnici A 60 a letiště Frankfurt je vzdáleno asi 30 min. jízdy.

Galerie

M. Merian: Ingelheim 1645
Burgkirche
Malakoffturm

Odkazy

Reference

↑ Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2023. Spolkový statistický úřad. 28. října 2024. Dostupné online. [cit. 2024-11-16].
↑ Ottův slovník, sv. 28, str. 655.

Literatura

Ottův slovník naučný, heslo Ingelheim. Sv. 12, str. 637

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Ingelheim na Wikimedia Commons
(německy) Oficiální stránky města Ingelheim am Rhein
(německy) Historischer Verein Ingelheim

[5002f58aa2274f87dc88b7a7ebf10ced2c93fa2a-1] Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2023. Spolkový statistický úřad. 28. října 2024. Dostupné online. [cit. 2024-11-16].

[2] Ottův slovník, sv. 28, str. 655.

[1]

[2]