Ina Benita
| Ina Benita | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1. března 1912 Kyjev |
| Úmrtí | 9. září 1984 (ve věku 72 let) Mechanicsburg |
| Choť | Georgij Teslavskij (1931–1933) Stanisław Lipiński (1938–1945) |
| Příbuzní | Ingo Paš (nevlastní syn) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ina Benita (vlastním jménem Janina Ferow-Bułhak, 1. března 1912, Kyjev – 9. září 1984, Mechanicsburg[1]) byla polská divadelní a filmová herečka.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodila se v rodině židovského původu [2] jako dcera Mikołaje a Heleny Ferow. V roce 1920 se její rodina přestěhovala do Polska. Studovala v Paříži a Varšavě. Debutovala 29. srpna 1931 ve varšavském divadélku Nowy Ananas v programu Raj bez mężczyzn (Ráj bez mužů). Vystupovala také ve varšavských kabaretech Morskie Oko a Femina. V roce 1932 debutovala ve filmu Ryszarda Biske Puszcza, kde si zahrála roli Reni – mladé dědičky. Potom se věnovala především filmové kariéře. Od roku 1937 působila v kabaretech, např. Cyrulik Warszawski (1937), Wielka Rewia (1938–1939), Teatr Malicki (1938), a od jara 1939 Ali Baba.
Během války vystupovala v divadlech (Komedia, Niebieski Motyl, Miniatury). Stala se milenkou rakouského důstojníka Wehrmachtu, s nímž se přestěhovala do Vídně. V roce 1944 se vrátili do Varšavy. Jejich vztah byl objeven okupačními úřady a byli obviněni z hanobení rasy (Rassenschande).[3] Její milenec byl poslán na východní frontu a Ina Benita uvězněna ve varšavské věznici Pawiak, kde porodila syna. Byla propuštěna 31. července 1944, den před vypuknutím varšavského povstání.[3] Její další osud nebyl dlouho znám, za nejpravděpodobnější byla považována možnost, že během povstání zahynula. V letech 2018 a 2019 byly publikovány nově zjištěné informace. Ina Benita povstání přežila, po válce opustila Polsko a odešla do USA, kde zemřela v roce 1984.[1]
Filmografie
[editovat | editovat zdroj]- 1932 – Puszcza
- 1933 – Jego ekscelencja subiekt
- 1933 – Przybłęda
- 1934 – Hanka
- 1935 – Dwie Joasie
- 1935 – Jaśnie pan szofer
- 1937 – Trójka hultajska
- 1938 – Gehenna
- 1938 – Ludzie Wisły
- 1938 – Moi rodzice rozwodzą się
- 1938 – Serce matki
- 1939 – Czarne diamenty
- 1939 – Doktór Murek
- 1939 – O czym się nie mówi...
- 1939 – Serce batiara
- 1939 – Sportowiec mimo woli (premiéra 1940)[4]
- 1939 – Ja tu rządzę (premiéra 1941)[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ina Benita na polské Wikipedii.
- ↑ a b Ina Benita [online]. filmpolski.pl, 2019-06-13 [cit. 2019-07-02]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ MINIEWICZ, Sonia. Ina Benita: aktorka wyklęta [online]. Onet.pl, 4. srpna 2014 [cit. 2016-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (polsky)
- ↑ a b Ina Benita - pierwszy wamp polskiego kina [online]. Filmoteka Narodowa, 25. ledna 2012 [cit. 2016-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-07. (polsky)
- ↑ SPORTOWIEC MIMO WOLI [online]. FilmPolski.pl [cit. 2016-01-05]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ JA TU RZĄDZĘ [online]. FilmPolski.pl [cit. 2016-01-05]. Dostupné online. (polsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ina Benita na Wikimedia Commons - Ina Benita v Česko-Slovenské filmové databázi
- Ina Benita ve Filmové databázi
- Ina Benita v Internet Movie Database (anglicky)
- (polsky) Ina Benita na FilmPolski.pl
- (polsky) Fotografie Iny Benity
