Imaginární jednotka
Jako imaginární jednotka se v matematice označuje číslo značené (někdy též nebo 𝕚), které rozšiřuje obor reálných čísel ℝ na obor čísel komplexních ℂ. Po tomto rozšíření existuje řešení libovolné polynomiální rovnice f(x) = 0.
V reálných číslech některé takové rovnice řešení nemají, konkrétně např. rovnice x² + 1 = 0. Pokud je k množině reálných čísel přidán nový prvek , který tuto rovnici řeší, algebraickým uzávěrem takto vzniklé množiny je právě množina komplexních čísel, ve kterých má řešení už každá polynomiální rovnice.
V oboru elektrotechniky je často imaginární jednotka označována jako místo , protože se běžně používá pro označení okamžité hodnoty elektrického proudu.
Definice
[editovat | editovat zdroj]Podle definice imaginární jednotka je řešením rovnice
- x2 = −1
Operace s reálnými čísly lze rozšířit na imaginární a komplexní čísla tak, že při manipulaci s výrazem zacházíme s jako s neznámou veličinou a použijeme tuto definici k tomu, abychom nahradili všechny výskyty číslem −1.
i a −i
[editovat | editovat zdroj]Výše uvedená rovnice má ve skutečnosti dvě různá řešení která jsou aditivně inverzní. Přesněji, pokud řekneme, že řešením rovnice je , je také řešením této rovnice . Protože výše uvedená rovnice je jedinou definicí , je zřejmé, že tato definice je nejednoznačná. Tuto nejednoznačnost odstraníme tak, že vybereme a zafixujeme jako řešení výše uvedené rovnice „pozitivní “.
Značení odmocninou
[editovat | editovat zdroj]Imaginární jednotka se někdy zapisuje jako . Toto značení není zcela formálně korektní, protože komplexní čísla nemají na rozdíl od reálných úplné uspořádání, a tudíž nelze takovou odmocninu definovat jednoznačně. Nicméně i přesto se používá, protože intuitivně odpovídá postupu řešení kvadratické rovnice se záporným diskriminantem. Je třeba dát pozor při manipulaci s těmito odmocninami: Při aplikaci pravidel platících pro odmocniny z kladných reálných čísel na celý obor reálných čísel můžeme dostat špatný výsledek:
Kalkulační pravidlo
je v oboru reálných čísel platné, pokud a ≥ 0 nebo b ≥ 0. Nemůžeme ho tedy použít, pokud jsou obě čísla záporná. Můžeme ho však použít pro výpočet odmocniny ze záporného čísla, např. druhou odmocninu z čísla -4 vypočteme jako:
Abychom se vyhnuli chybám při manipulaci s komplexními čísly, je lépe nepoužívat záporná čísla pod odmocninou.
Mocniny i
[editovat | editovat zdroj]Mocniny se cyklicky opakují:
To lze vyjádřit matematickým vzorcem, kde n je libovolné celé číslo:
i a Eulerův vzorec
[editovat | editovat zdroj]Vezmeme Eulerův vzorec , a dosazením za dostaneme
Jestliže obě strany umocníme na , a využijeme , získáme následující rovnost:
Ve skutečnosti je snadné určit, že má nekonečný počet řešení ve tvaru
Z Eulerova vzorce lze dosazením za odvodit Eulerovu identitu
- .
V Gaussově rovině imaginární jednotku představuje číslo [0;1].
Každé komplexní číslo lze zapsat (v tzv. algebraickém tvaru) ve tvaru , kde a jsou reálná čísla.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Imaginární jednotka v encyklopedii MathWorld (anglicky)