Igor Kostin
| Igor Kostin | |
|---|---|
| Narození | 27. prosince 1936 Kišiněv |
| Úmrtí | 9. června 2015 (ve věku 78 let) Khlepcha |
| Příčina úmrtí | silniční dopravní nehoda |
| Místo pohřbení | Jižní hřbitov v Kyjevě |
| Povolání | fotograf a novinář |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
.jpg)
Igor Kostin (27. prosince 1936 Besarábie – 9. června 2015 Kyjev) byl jedním z pěti prvních, kdo vyfotografoval Černobylskou havárii. Hned brzy z rána 26. dubna 1986 vzlétl nad Černobyl a vyfotografoval výbuch 4. reaktoru.
Poté se ještě často vracel na místo výbuchu a dokumentoval čisticí a dekontaminační práce. Při fotografování se často pohyboval v extrémně kontaminovaných oblastech. Asi 50× prolétal okolí 4. reaktoru a poté dokonce i 2× k reaktoru sestoupil. Později zdokumentoval osudy lidí, kteří byli postiženi touto katastrofou.
Dne 9. června 2015 zahynul při autonehodě nedaleko Kyjeva, bylo mu 78 let.
Fotografie
[editovat | editovat zdroj]Fotografie Igora Kostina jsou často popisovány jako jednoznačné, přímé a snadno interpretovatelné pro diváky. Andrea Zink, která hodnotí Kostinovu tvorbu v širším kontextu textových a fotografických reprezentací Černobylu, popisuje jeho snímky jako převážně faktické povahy. Na Kostinových fotografiích jsou zachyceny objekty s jasně definovaným účelem – například výstražné znamení vysoké radiace, kolona vozidel evakuujících místní obyvatele, nebo poškozený reaktor černobylské jaderné elektrárny. Tento styl ostře kontrastuje s fotografiemi Roberta Polidoriho, současného kanadského fotografa, známého zobrazováním tajuplných scén s minimálním vysvětlením. To může naznačovat, že Kostin byl především motivován snahou dokumentovat pravdu a snažil se co nejvěrněji zachytit události, které pozoroval, s minimálními zásahy do svých snímků.[1]
Na rozdíl od interpretací, které vnímají Kostina jako čistého dokumentaristu, Eva Castringius tvrdí, že do své práce vkládal určitou míru tvůrčího editování. Castringius upozorňuje, že i když se Kostin snažil o co nejpřesnější zachycení černobylské reality, neobával se upravovat své fotografie v rámci přijatelných novinářských standardů, aby zdůraznil jejich sdělení. Například vady na jednom z jeho raných snímků, které vznikly přímo vlivem radiace, působí intenzivněji, než jaké byly ve skutečnosti – protože Kostin záměrně zvýšil kontrast při vyvolávání fotografie.[2]
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]Za fotografie z Černobylu získal nejprestižnější ocenění v oblasti žurnalismu World Press Photo.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ ZINK, Andrea. Approaching the Void – Chernobyl in Text and Image. Anthropology of East Europe Review. 2012-06-16, s. 100–112. Dostupné online. ISSN 2153-2931. (anglicky)
- ↑ Bauer, Penter 2022, s. 179—182.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BAUER, Susanne; PENTER, Tanja, 2022. Tracing the Atom: Nuclear Legacies in Russia and Central Asia. London: Routledge. (Routledge Histories of Central and Eastern Europe). ISBN 978-1-003-24689-3.
