Igo Sym

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Igo Sym
Igo Sym.jpg
Narození 3. července 1896
Innsbruck
Úmrtí 7. března 1941 (ve věku 44 let)
Varšava
Místo pohřbení Powazkowský hřbitov
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Igo Sym, rodným jménem Julian Karol Sym, (3. července 1896, Innsbruck7. března 1941, Varšava) byl rakousko-polský herec.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako syn Poláka Antona Syma a jeho manželky, Rakušanky Julie Seppi.[1] Po dokončení studia sloužil během 1. světové války ve Společné armádě. V letech 1918 až 1921 působil jako důstojník pěchoty v polské armádě, ze které odešel v hodnosti nadporučíka v záloze.

V letech 1921 až 1925 pracoval jako zaměstnanec a prokurista v bance ve Varšavě. Po své první filmové roli v roce 1925 získal smlouvu u Sascha-Filmindustrie ve Vídni. Ztvárnil role v mnoha němých filmech, hlavně postavy kavalírů a důstojníků. 29. ledna 1928 byl zvolen předsedou svazu filmových umělců filmového studia Sascha.

V roce 1928 pracoval také pro německý film. Roku 1931 debutoval na divadelních prknech v operetě Majestät läßt bitten. Ve třicátých letech se proslavil jako divadelní herec, byl populární hlavně ve Varšavě jako revuální a operetní hvězda. Zaujal svými akrobatickými kousky a hrou na pilu.

Po německé invazi do Polska spolupracoval Sym, který se považoval za Volksdeutsche, s okupanty a převzal řízení nového, německojazyčného divadla města Varšavy. Podílel se rovněž na anti-polském nacistickém propagandistickém filmu Heimkehr.[2] Polský podzemní stát v něm viděl zrádce, zvláště pro jeho spolupráci s gestapem. Podzemní soud ho odsoudil k smrti, načež ho popravčí četa zastřelila v jeho bytě. Po této akci následovala řada odvetných akcí okupantů, včetně mnoha vražd a deportací polského obyvatelstva.[3]

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

  • 1925 – Die Vampire von Warschau (Wampiry Warszawy)
  • 1926
    • O czym się nie myśli
    • Die Pratermizzi
  • 1927
    • Die Geliebte des Szamota (Kochanka Szamoty)
    • Die Beichte des Feldkuraten / Das Feldgericht von Gorlice
    • Tingel-Tangel / Das Mädchen vom Tingel-Tangel
    • Café Electric / Die Liebesbörse
  • 1928
    • Kaiserjäger / Die Kaiserjäger
    • Spitzenhöschen und Schusterpech / Lotte, das Warenhausmädchen
    • Dorine und der Zufall
    • Modellhaus Crevette
    • Spelunke
    • Liebe im Mai
    • Erzherzog Johann / Herzog Hansl
    • Die Frau von gestern und morgen / Der Scheidungsanwalt
  • 1929
    • Die Dame auf der Banknote
    • Der Dieb im Schlafcoupée
    • Adieu Mascotte
    • Meine Schwester und ich
    • Wenn Du einmal Dein Herz verschenkst
    • Das Recht auf Liebe
    • Die Herrin und ihr Knecht
    • Stud. chem Helene Willfüer
    • Das Erlebnis einer Nacht
  • 1930
    • Wien, Du Stadt der Lieder
    • Das Wolgamädchen
    • Was kostet Liebe?
    • Gigolo
    • Nur am Rhein…
    • Kasernenzauber
    • Das alte Lied
    • Moritz macht sein Glück / Meier und Co.
  • 1931
    • Das Lied der Nationen
    • Ich heirate meinen Mann
    • Ein Auto und kein Geld
  • 1932 – Palast auf Rädern (Pałac na kołach)
  • 1933 – Der Spion (Szpieg w masce)
  • 1934 – Das Erwachen (Przebudzenie)
  • 1937
    • Serenade
    • Abenteuer in Warschau (Dyplomatyczna żona)
  • 1939
    • Zona i nie żona
    • Die goldene Maske (Złota maska)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Igo Sym na německé Wikipedii.

  1. Igo Sym: Niemiecki szpieg w masce amanta był rodem z Żywca
  2. Das Leben geht weiter, heise.de
  3. TYCHMANOWICZ, Marta. Marta Tychmanowicz: Igo Sym, czyli śmierć zdrajcy i kanalii. Wp.pl [online]. 2013-03-15 [cit. 2015-04-20]. Fotografie: Nacistický plakát ohlašující odvetu za smrt Syma. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-27. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]