Ignasi Agustí i Peypoch

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ignasi Agustí i Peypoch
Ignasi Agustí i Peypoch.jpg
Narození3. září 1913
Lliçà de Vall
Úmrtí26. února 1974 (ve věku 60 let)
Barcelona
Povoláníspisovatel, novinář a básník
StátŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Oceněnívelkokříž Řádu za občanské zásluhy (1964)
velkokříž Řádu Alfonse X. Moudrého (1974)
Cena Mariana de Caviy
Politická příslušnostRegionalist League
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ignasi Agustí i Peypoch (3. září 1913, Lliçà de Vall, Vallès Oriental26. února 1974, Barcelona) byl katalánský spisovatel, novinář a básník.[1]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Navštěvoval jezuitskou školu a pak vystudoval práva v Barceloně. Začal psát v katalánštině a vydal sbírku básní El veler (1932), drama L'esfondrada (1934) a Benaventurats els lladres (1935).

Jako člen Lliga Regionalista za občanské války uprchl z Katalánska a usadil se ve frankistické oblasti, kde působil s Josepem Vergésem i Matas a založil časopis Destino, mluvčí katalánských falangistů. Po válce se vrátil do Barcelony a pokračoval v literárním psaní pouze v kastilštině a po dobu několika měsíců řídil noviny Tele/eXpres. V letech 1962 až 1971 byl prezidentem barcelonského Athenaea.

Nejvýznamnějším literárním dílem je soubor románů shromážděných v seriálu nazvaném La ceniza fue árbol, který je příběhem buržoazní rodiny z Barcelony.

Jeho rukopisy jsou uchovány v knihovně Katalánska.[2]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

poezie
  • Montcada (1930)
  • Urna galant (1931)
  • Versos del meu paisatge (1931)
  • El veler (1932)
drama
romány
  • Benaventurats els lladres (1935)
  • Un siglo de Cataluña (1940)
  • Los surcos (1942)

La ceniza fue árbol

  • Mariona Rebull (1943)
  • El viudo Rius (1944)
  • Desiderio (1957)
  • Diecinueve de julio (1965)
  • Guerra civil (1972)
memoáry
  • Ganas de hablar (1974)

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ignasi Agustí i Peypoch na katalánské Wikipedii.