Ignacy Hryniewiecki

Ignacy Hryniewiecki
Ignacy Hryniewiecki
Narození	17. června 1856; Basin
Úmrtí	13. března 1881 (ve věku 24 let); Petrohrad
Bydliště	Petrohrad
Alma mater	Petrohradský státní technologický institut (do 1880); VI. všeobecné lyceum krále Zikmunda Augusta v Bělostoku
Povolání	politik a terorista
Rod	Hryniewiečtí
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ignacy Hryniewiecki (17. června 1856, Kalinovka, Ruské impérium – 1. března^jul./ 13. března 1881^greg., Petrohrad, Ruské impérium) byl běloruský revolucionář polského původu a vrah cara Alexandra II.

Život[editovat | editovat zdroj]

Revolucionářský život[editovat | editovat zdroj]

Ignacy Hryniewiecki se narodil ve zchudlé polské šlechtické rodině na malém panství. V roce 1875 odešel Hryniewiecki studovat na Petrohradskou univerzitu v oboru matematika. Později se stal členem organizace Narodnaja volja. V roce 1880 měl Hryniewiecki na starosti revoluční propagandu mezi studenty a odborníky.

Příprava atentátu na Alexandra II.[editovat | editovat zdroj]

Roku 1881 začal Hryniewiecki organizovat atentát na Alexandra II. Členům organizace Narodnaja volja poslal dopisy, v nichž spílal carovi Alexandrovi II., velebil prvního neúspěšného carova atentátníka Dmitrije Karakozova, považoval za nezbytné odstranit cara a vyzval členy organizace, aby mu v atentátu pomohli. K Hryniewieckému se tak připojili Timofej Michajlov, Andrej Željabov, Nikolaj Rysakov, Ivan Jemeljanov, Sofja Perovská a Nikolaj Kibalčič.

Výbušniny zhotovil Kibalčič s kombinací nitroglycerinu a nitrocelulózy. Bomby byly testované v předměstském parku. Dvě bomby sice selhaly, jedna však přesto explodovala.

Den před atentátem Hryniewiecki napsal:

„

Alexandr II. musí zemřít... Zemře a společně s ním zemřeme i my, jeho nepřátelé, jeho vrazi... Dějiny jasně ukazují, že nádherný strom svobody vyžaduje lidské oběti… To je můj úděl zemřít mladý, i když se z vítězství dlouho radovat nebudu…

“

Atentát na Alexandra II.[editovat | editovat zdroj]

V den atentátu 1. března^jul./ 13. března 1881^greg. pořádal Alexandr II. vojenskou přehlídku v Petrohradu. Když průvod přejížděl přes most nad řekou Něvou, vyšel z davu spiklenec Nikolaj Rysakov a hodil na carův kočár bombu. Exploze však zabila dva kozáky a jednoho svědka. Když šokovaný Alexandr II. vystoupil z kočáru, z druhého konce mostu přiskočil Hryniewiecki a hodil po carovi bombu, která pod jeho nohama explodovala. Car byl těžce zraněn a brzy po několika hodinách zemřel.

Při atentátu však zahynul i sám Hryniewiecki.

Hryniewieckého spoluspiklenci Nikolaj Kibalčič, Sofja Perovská, Nikolaj Rysakov, Timofej Michajlov a Andrej Željabov byli odsouzeni k trestu smrti a 15. dubna 1881 oběšeni. Těla pak byla zahrabána v neoznačených hrobech. Rovněž Jemeljanov dostal trest smrti, jenž byl změněn na doživotí, které si měl odpykat na nucených pracích.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ignacy Hryniewiecki na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Ignacy Hryniewiecki na Wikimedia Commons