Idomeneo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Idomeneo
Idomeneo frontespizi.JPG
Základní informace
Žánropera seria
SkladatelWolfgang Amadeus Mozart
LibretistaGiambattista Varesco
Počet dějství3
Originální jazykitalština
Literární předlohaAntoine Dauchet: Idomeneo
Datum vzniku1780
Premiéra29. ledna 1781, Mnichov, Cuvilliés-Theater
Česká premiéra13. ledna 1792, Praha, Nosticovo divadlo (koncertně)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Idomeneo, plným názvem Idomeneo, re di Creta (Idomeneus, král krétský), dřívějším názvem také Idomeneus, je opera seria Wolfganga Amadea Mozarta z roku 1781. V českém prostředí se uvádí také pod názvem Idomeneus. Autorem libreta je Giambattista Varesco. Poprvé byla uvedena 29. ledna 1781 v Mnichově.

Hlavní postavy[editovat | editovat zdroj]

  • Idomeneus (italsky Idomeneo), krétský král (tenor)
  • Idamantes, jeho syn (soprán)
  • Arbakes (tenor)
  • Ilia, dcera trojského krále Priama (soprán)
  • Elektra, dcera mykénského krále Agamemnona (soprán)

Obsah[editovat | editovat zdroj]

Idomeneo je opera seria o třech dějstvích. Její děj je odvozen z antické pověsti – odehrává se na Krétě po skončení trojské války.

První dějství[editovat | editovat zdroj]

Idamentes, syn krétského krále Idomenea, se zamiluje do zajaté trojské princezny Ilie. Na její počest nechá propustit všechny trojské zajatce a to právě ve chvíli, kdy se dozvídá, že jeho otec zahynul na moři při návratu z trojské války. Idomeneus však nezahynul – byl zachráněn, když Neptunovi slíbil, za svou záchranu život prvního, koho potká po návratu na Krétu. Tím je (jak jinak) jeho syn Idamantes.

Druhé dějství[editovat | editovat zdroj]

Idomeneus se snaží oklamat Neptuna tím, že odešle Idamanta do dalekého Arga, kde se má oženit s královskou dcerou Elektrou. Neptun ale tento podvod nedovolí – nenechá loď odjet a jako pomstu posílá na Krétu netvora, který hubí vše živé.

Třetí dějství[editovat | editovat zdroj]

Idamantes se loučí s Iliou a odchází bojovat proti Neptunovu netvorovi. Mezitím lid Kréty naléhá na Idomenea, aby označil viníka Neptunovy nepřízně – ten nakonec přiznává, že on sám je příčinou a obětí má být jeho syn. Když se Idamantes slavně vrací z vítězného boje s netvorem, dozvídá se, že má být obětován a k této oběti svoluje. Ilia se nabízí jako oběť místo něj. Oba milenci se přou o to, kdo z nich má být obětován, tak dlouho, až se ozve z podzemí Neptunův hlas, který nařizuje, že se Idomeneus má vzdát trůnu ve prospěch svého syna, který na něj má usednout spolu se svou manželkou Iliou.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]