Hradišťský vrch (Novohradské podhůří)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hradišťský vrch
Vrchol 780 m n. m.
Prominence 165 m
Izolace 3,7 km → Kohout
Seznamy Nejprominentnější hory CZ
Hory Novohradského podhůří
Poloha
Státy ČeskoČesko Česko
Pohoří Novohradské podhůří / Soběnovská vrchovina / Malontská vrchovina / Hodonická vrchovina[1]
Souřadnice
Hradišťský vrch
Hradišťský vrch
Hornina granit
Povodí Vltava
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hradišťský vrch (780 m n. m.) je druhým nejvyšším vrcholem Malontské vrchoviny v Novohradském podhůří. Nachází se asi 3,5 km východně od města Kaplice, v okrese Český Krumlov.

Geologie a geomorfologie[editovat | editovat zdroj]

Hradišťský vrch je výrazný osamocený kopec s nadmořskou výškou 779,6 m, s četnými rozsochami vytváří hřbet protáhlý ve směru Z – V. Z východní a severní strany je obtékán říčkou Černá, jejíž koryto se nachází o 200 až 250 níže než vrchol Hradišťského vrchu.

Stavby na vrcholu[editovat | editovat zdroj]

Hradiště[editovat | editovat zdroj]

Na vrcholu Hradišťského vrchu se nalézají zbytky pravěkého hradiště, které mělo elipsovitý tvar o rozměrech cca 200 x 100 m. Bylo chráněno hradbou o obvodu cca 650 m, po níž se dochoval kamenný val, hlubší prohlubeň v severní části valu by podle Františka Schussera mohla být pozůstatkem původního vchodu. Hradiště se skládalo z vnitřního hradu stojícího na mohutné skále a z předhradí. Na jihu, východě a severozápadě je ohraničeno příkrými svahy a skalnatými srázy a na ostatních stranách přístupnějšími terasovitými stráněmi. Podle polohy, tvaru i způsobu opevnění lze zařadit původ hradiště do mladší doby bronzové (1000 př. n. l.), nelze vyloučit ani dobu halštatskou, případně laténské období. František Schusser předpokládal, že se zde později nacházela i slovanská pevnost − předsunutá hlídka kmene Doudlebů.[2] Jelikož v prostoru hradiště nebyly dosud nalezeny žádné zlomky keramiky či jiné nálezy pravěkého či raně středověkého původu, usuzuje Jiří Havlice, že hradiště nebylo trvale osídleno a mohlo se spíše jednat o refugium využívané v době nebezpečí.[3] Od roku 1963 je s názvem hradiště Hradec chráněno jako kulturní památka.[4]

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

Hradišťský vrch je součástí Přírodního parku Soběnovská vrchovina.

Přístup[editovat | editovat zdroj]

Na Hradišťský vrch se lze dostat z osady Hradiště příkrou lesní cestou, případně po jižním úbočí vrchu směrem od osady Blansko, kde je k vidění několik lesních božích muk, křížů i renovaná kaplička.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6
  2. SCHUSSER, František. Prvé stopy osídlení Blanska. Kaplický zpravodaj. Srpen 2002. Dostupné online. 
  3. HAVLICE, Jiří. Sídlo Nobility či refugium? Zaměření a dokumentace hradiště na Hradišťském vrchu u Kaplice. Památky jižních Čech 1. 2008. Dostupné online. 
  4. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-12-20]. Identifikátor záznamu 145979 : hradiště Hradec. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].