Arnstein (hrad)
| Arnstein | |
|---|---|
 Pozůstatky skalního hradu Arnstein | |
| Základní informace | |
| Zánik | 1437 |
| Materiály | kámen, dřevo |
| Stavebník | Berkové z Dubé |
| Další majitelé | Vartenberkové |
| Poloha | |
| Adresa | Ottendorf, Sebnitz,  Německo |
| Souřadnice | 50°55′43,68″ s. š., 14°17′21,48″ v. d. |
  Arnstein | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Arnstein (též Ottendorfer Raubschloss) je skalní hrad na pravé straně Křinického údolí na stejnojmenném vrchu s nadmořskou výškou 327 metrů v Sasku. Z hradu se dochovaly zřetelné kapsy pro uložení trámů, kamenné schody, hladomorna, základy bývalé hradní věže, cisterna a petroglyfy.
Poloha
[editovat | editovat zdroj]Arnstein se nachází v zadní části Saského Švýcarska na soutoku Ottendorfského potoka s říčkou Křinice asi 1,5 km jižně od vesnice Ottendorf. V bezprostřední blízkosti hradu se nacházejí staré pily Neumannmühle a Buschmühle.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o hradu Arnstein pochází z roku 1436, kdy byl hrad v majetku šlechtického rodu Berků z Dubé.[zdroj?!] Ještě téhož roku se držitelem hradu stal Zikmund Děčínský z Vartenberka, majitel děčínského panství. Zikmundova arnsteinská posádka se podílela na nájezdech do Horní Lužice a Saska. V létě roku 1436 hrad proto oblehlo vojsko saského kurfiřta Friedricha I. a lužického Šestiměstí. Hrad byl během obléhání těžce poškozen, ale dobyt nebyl, protože Zikmund z Vartenberka počátkem srpna téhož roku uzavřel s nepřáteli příměří.[1] Dne 19. října 1436 pak následoval podpis mírové smlouvy před císařem Zikmundem v Praze.[zdroj?!] Roku 1437 Zikmund s Vartenberka a Beneš Berka z Dubé podnikli další výpad do Saska, při kterém vypálili šest vesnic, ukořistili 120 koní a velké množství dalšího dobytka. Saské vojsko potom hrad po dlouhém obléhání dobylo a roku 1438 jej Zikmund formálně odprodal saskému kurfiřtovi za 500 kop grošů.[2]
Dostupnost
[editovat | editovat zdroj]Nejlepším výchozím bodem pro návštěvu Arnsteinu je Buschmühle v údolí Kirnitzschtal. Odtud ke hradu vede turisticky značená trasa. Kromě toho na Arnstein vede několik dalších značených turistických tras.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ LEHKÝ, Ivan; SÝKORA, Milan. Kalich a Panna. Hrady Jana Žižky. Most: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, 2016. 316 s. ISBN 978-80-86531-17-5. Kapitola Zikmund Děčínský z Vartenberka, s. 271. Dále jen Lehký, Sýkora 2016.
- ↑ Lehký, Sýkora 2016, s. 272
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Brockhaus Reisehandbuch: Sächsische Schweiz/Osterzgebirge (1972)
- Matthias Donath: Schlösser in der Sächsischen Schweiz und im Osterzgebirge. Edition Sächsische Zeitung, Dresden 2006
- Hermann Lemme, Gerhard Engelmann: Zwischen Hinterhermsdorf und den Zschirnsteinen. Reihe Werte der deutschen Heimat, Band 2, Akademie-Verlag, Berlin 1959
- Alfred Meiche: Historisch-Topographische-Beschreibung der Amtshauptmannschaft Pirna, Verlag Buchdruckerei von Baensch Stiftung, Dresden 1927
- Claus Bartz, Eberhard Stimmel: Der Arnstein – eine verfallene Burgstätte der Sächsischen Schweiz. In: Sächsische Heimatblätter Heft 5/1970, S. 202-207
- Anne Müller, Matthias Weinhold: Felsenburgen der Sächsischen Schweiz. Neurathen – Winterstein – Arnstein. Reihe Burgen, Schlösser und Wehrbauten in Mitteleuropa Band 23, Verlag Schnell und Steiner, Regensburg 2010, ISBN 978-3-7954-2303-2
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Arnstein na Wikimedia Commons
