Hotel Balkan (Bělehrad)
| Hotel Balkan (Bělehrad) | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Adresa | Bělehrad,  Srbsko |
| Souřadnice | 44°48′49,02″ s. š., 20°27′36,63″ v. d. |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hotel Balkan (srbsky Хотел Балкан) je známý bělehradský hotel. Stojí na rohu ulic Prizrenska a Terazije, jeho adresa je Prizrenska 2, poblíž Terazijské terasy a hotelu Moskva. Stejně jako v případě nedalekého paláce Albánie i tento hotel získal název podle původní pivnice stejného názvu.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Neexistují přesné záznamy o tom, kdy byl současný hotel postaven, nebo resp. zřízen. Pravděpodobně se tak stalo v 60. a 70. letech 19. století v souvislosti s přestavbou metropole, kterou inicioval urbanista Emilijan Josimović. Původní budovu vyprojektoval Andrija Vuković v roce 1860.[1] Již v 90. letech 19. století se hotel objevoval v bělehradských turistických průvodcích.
Současná budova hotelu se odlišuje od původní, která vznikla v 19. století. Tehdy se jednalo o jednopatrovou rohovou budovu. Původní objekt byl stržen v roce 1935 a nahrazen současným rohovým domem. Ten byl dokončen z nákladu Goluba Janiće[2][3] při Srbské královské akademii v roce 1938.[4] Později bylo k hotelu dostavěno ještě jedno patro, které nebylo součástí původního projektu.[3]
Během osvobozování města na podzim 1944 zde probíhaly intenzivní boje mezi Němci a partyzány.[5] Hotel přečkal období socialismu v Jugoslávii i turbulentní 90. léta 20. století a dál je provozován i ve století jednadvacátém.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Хотел Балкан (Београд) na srbské Wikipedii.
- ↑ ANTONIĆ, Zdravko; TASIĆ, Nikola; DRAGANČIĆ, Nikola. Istorija Beograda. Bělehrad: Balkanološki institut SANU – Draganić, 1995. ISBN 86-7179-021-5. S. 267. (srbochorvatština)
- ↑ Golub i Samuil Janić: Tradicija zadužbinarstva koja se prenosila sa kolena na koleno. 011info.com [online]. [cit. 2024-02-08]. Dostupné online. (srbsky)
- ↑ a b VUJOVIĆ, Branko. Beograd u prošlosti i sadašnjosti. Bělehrad: Draganić, 2003. ISBN 86-441-0014-9. S. 211. (srbština)
- ↑ AUSTRIJANCI SU PO DOLASKU U BEOGRAD SAGRADILI VEŠALA! Znate li između koja dva PRESTIŽNA HOTELA?. informer.rs [online]. [cit. 2024-02-08]. Dostupné online. (srbsky)
- ↑ ANTONIĆ, Zdravko; TASIĆ, Nikola; DRAGANČIĆ, Nikola. Istorija Beograda. Bělehrad: Balkanološki institut SANU – Draganić, 1995. ISBN 86-7179-021-5. S. 455. (srbochorvatština)