Hodonínka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hodonínka
Hodonínka v přírodní rezervaci Čepičkův vrch a údolí Hodonínky
Hodonínka v přírodní rezervaci Čepičkův vrch a údolí Hodonínky
Základní informace
Délka toku24 km
Plocha povodí67,9 km²
Průměrný průtok0,29 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí4-15-01-048
Pramen
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (Kraj Vysočina)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj, Morava, Dyje, Svratka
Mapa povodí říčky
Mapa povodí říčky
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hodonínka je říčka v Kraji Vysočina v České republice. Celý tok řeky má od pramene k ústí do Svratky ve Štěpánově nad Svratkou délku asi 24 km. Horní tok Hodonínky tvoří část historické zemské hranice Čech a Moravy.

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Pramení v okrese Žďár nad Sázavou v blízkosti obce Nyklovice. Na horním toku se používá místní název Nyklovický potok. Teče přibližně na jihovýchod a v Olešnici se do něj zleva vlévá Veselský potok. Na něm je několik rybníků, nejstarší Obecní rybník byl založen v 16. století. V povodí Veselského potoka byla po povodni roku 2002 vybudována soustava pěti retenčních nádrží.

Větší přítoky[editovat | editovat zdroj]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

Horní tok řeky (Nyklovický potok) byl roku 1990 vyhlášen přírodní památkou. Jde o mokřinovou údolní nivu se zbytkem lužního lesa a s výskytem bledule jarní.

Rybářství[editovat | editovat zdroj]

V délce 7 km je část toku od ústí po Olešnici (včetně všech přítoků mimo Olešnický potok) vyhlášena za chovný revír se zákazem lovu ryb.

Regulace toku[editovat | editovat zdroj]

Ve Štěpánově nad Svratkou bylo po povodni roku 2002 říční koryto v obci regulováno.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 1119) [online]. [cit. 2016-08-29]. Dostupné online. 
  2. a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 1096) [online]. [cit. 2016-08-29]. Dostupné online. 
  3. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 1098) [online]. [cit. 2016-08-29]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]