Přeskočit na obsah

Hlaholská tiskárna v Senji

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hlaholská tiskárna v Senji
Pamětní deska na domě, kde sídlila tiskárna
Pamětní deska na domě, kde sídlila tiskárna
Statuszaniklá (roku 1508)
Rok založení1494
ZakladatelBlaž Baromić
SídloSenj Chorvatské královstvíChorvatské království Chorvatské království
Zaměřeníduchovní texty tištěné v hlaholici

Hlaholská tiskárna (chorvatsky Glagoljaška tiskara u Senju) je někdejší tiskárna v Senji, nejstarší hlaholská tiskárna v Chorvatsku fungovala v letech 1494-1508.

Dům, kde sídlila tiskárna u katedrály v Senji

Dílnu založil dne 7. srpna 1494 senjský kanovník Blaž Baromić za účelem tisku knih v hlaholici psaných ve staré chorvatštině. Většina knih byla vytištěna pro potřeby hlaholské liturgie, k čemuž roku 1248 získal biskup Filip Senjský svolení přímo od papeže Inocence IV.

Tiskárna se nacházela v domě arcijáhna Silvestra Bedričiće, majitele tiskárny, vedle zvonice v těsné blízkosti katedrály Nanebezetí Panny Marie.

Za dobu činnost zde bylo vytištěno celkem sedm děl, z nichž mnohá byla první svého druhu v Chorvatsku: Senjský hlaholský misál, Spovid ščečena, Tranzit svetog Jerolima (1508), Mirakuli slavne dive Marije (1507), Naručnik plebanušev (1507), Meštrija od dobra umrtija s Ritualom (1507) (Obrednik ili ritual), Korizmenjak (1508).

Provoz byl ukončen roku 1508.


Dne 8. srpna 2002 byla této tiskárně díky Chorvatské matici v Senji umístěna pamětní deska. Text pamětní desky je v hlaholici a latině, zpracovali jej chorvatští akademikové Dragutin Tadijanović a Milan Moguš. Plaketu navrhl Damir Mataušić a akademik Josip Bratulić ji odhalil veřejnosti. Podporu tomuto projektu poskytla Fakulta grafiky ze Záhřebu.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Glagoljaška tiskara u Senju na chorvatské Wikipedii.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]