Herní konzole

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Joystick

Herní konzole je elektronické zařízení fungující na principu počítače, které je primárně určeno pro hraní videoher. Jako výstupní zařízení většinou slouží běžná barevná televize, méně často pak počítačový monitor. Konzole je možné dělit podle provedení na stolní a kapesní. Zobrazovacím zařízením kapesních konzolí je zpravidla LCD.

Moderní herní konzole nabízejí více funkcí, například lze spustit DVD nebo se připojit k internetu. V současné době mezi nejrozšířenější patří výrobky firmy Nintendo, Microsoft a Sony.

Historie herních konzolí[editovat | editovat zdroj]

První herní konzole byly vyrobeny na počátku 70. let 20. století. V roce 1966 přišel Ralph H. Baer s konceptem jednoduchých „bodových her“ na televizní obrazovce, který se stal základem konzole Magnavox Odyssey vydané v roce 1972.[1]

Rozdělení konzolí[editovat | editovat zdroj]

Domácí[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam domácích herních konzolí.

Běžné stolní herní konzole. Zařízení v provedení domácího spotřebiče se připojuje k monitoru nebo televizoru. Hry se ovládají speciálním ovladačem zvaným gamepad. Tyto konzole mají mechaniky nebo slot pro určité paměťové médium, např. paměťovou kartu, cartridge, disketu, DVD nebo Blu-Ray. Současné konzole lze spojit s internetem; lze také sdílet zážitky z her prostřednictvím sociálních sítí.

Kapesní[editovat | editovat zdroj]

Tyto herní konzole jsou menší a lehčí než stolní, nazývají se též handheld. Mají svůj vlastní displej, který tvoří jeden konstrukční celek společně s ovládacími prvky a zdrojem (dobíjecí akumulátor nebo baterie). Tyto přístroje většinou nepoužívají disková média, nýbrž paměťové cartridge (výjimkou je PSP, které má UMD disk i slot pro paměťové karty), případně mají hry v paměti uložené napevno. Většina moderních handheldů umožňuje spojení s dalšími handheldy za účelem vícečlenných herních interakcí. Přenosné kapesní konzole jsou ideální pro děti nebo pro lidi, kteří rádi cestují a využívají konzole například na dovolen, v zahraničí nebo na cestách. Mezi přenosné konzole patří například Nintendo Switch nebo Microsoft Xbox One S.[2]

2. generace
4. generace
5. generace
7. generace
8. generace
9. generace

Jednoúčelové[editovat | editovat zdroj]

Zvláštní skupina herních konzolí, které nemají žádnou mechaniku či slot. Hry mají pevně uložené v paměti.

Hybridní[editovat | editovat zdroj]

Skupina konzolí, které je možné připojit k televizí, ale je možné je použít i jako handheld (Nintendo Switch)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BAER, Ralph H. Videogames: In The Beginning. [s.l.]: Rolenta Press, 2005. ISBN 978-0-9643848-1-1. S. 52–59. (anglicky) 
  2. REDAKCE. Herní konzole pro děti k Vánocům: Jakou vybrat za rozumné peníze? [online]. 2023-10-30 [cit. 2024-01-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]