Hermann Balck

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hermann Balck
Hermann Balck jako General der Panzertruppe v roce 1943.
Hermann Balck jako General der Panzertruppe v roce 1943.
Narození 7. prosinec 1893
Německé císařství Gdaňsk, Německé císařství
Úmrtí 29. listopad 1982 (88 let)
Německo Erbenbach-Rockenau, SRN
Vojenská kariéra
Hodnost General der Panzertruppe
Doba služby 19131945
Sloužil Flag of the German Empire.svg Německé císařství (do roku 1918)
Flag of Weimar Republic (defence minister 1921).svg Výmarská republika (do roku 1933)
Flag of the German Reich (1935–1945).svg Třetí říše
Složka Flag of German Empire (merchant+cross).svg Reichsheer (do roku 1918)
Flag of Weimar Republic (war).svg Reichswehr (do roku 1933)
Wehrmacht
Jednotka Jäger-Battalion Nr. 10
Reserve-Jäger-Battalion Nr. 22
Války První světová válka
Druhá světová válka
Bitvy První bitva na Marně
Bitva na Sommě
Bitva u Ypres
Vyznamenání Rytířský kříž železného kříže s dubovými ratolestmi, meči a diamanty

Georg Otto Hermann Balck (7. prosince 1893 - 29. listopadu 1982) byl veterán první světové války a pozdější generál německé armády za druhé světové války v hodnosti General der Panzertruppe (Generál tankových jednotek). Mimo jiné byl i držitelem mnoha vojenských vyznamenání, včetně vysoce ceněného Rytířského kříže železného kříže s dubovými ratolestmi, meči a diamanty.

Mládí a první světová válka[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 7. prosince roku 1893 v pruském městě Gdaňsk jako syn armádního důstojníka, držitele vysoce ceněného pruského řádu Pour le Mérite a pozdějšího generálporučíka Wilhelma Balcka. Po dokončení vzdělání vstoupil ke konci března roku 1913 do německé císařské armády a byl zařazen jako starší vojín (Oberjäger) k 2. rotě od 10. praporu myslivců (Jäger-Battalion Nr. 10) v dolnosaském městě Goslar. Avšak v dubnu se nechal zapsat do důstojnického kurzu a na počátku následujícího roku nastoupil na vojenskou školu v Hannoveru.

V srpnu roku 1914 vojenskou školu úspěšně dokončil a vrátil se zpět ke svému domovskému 10. praporu myslivců jako nově povýšený poručík (Leutnant). Zároveň byl jmenován do funkce velitele čety u své 2. roty. Ve funkci velitele čety však nezůstal dlouho, neboť necelý týden po jmenování do funkce byl jmenován dočasným pobočníkem velitele praporu.

Jeho jednotka byla odvelena na západní frontu a zapojila se do těžkých bojů na řece Sommě. Zde byl také ke konci srpna téhož roku lehce raněn do pravé paže, ale rozhodl se zůstat u jednotky. Za statečnost v boji byl následně během října vyznamenán pruským železným křížem II. třídy a královským bavorským záslužným křížem s meči.

Během těžkých bojů byl ke konci října opět raněn a to tentokrát, když byl raněn do zad, do levého ucha a střepinou granátu do levého stehna. V souvislosti s tím byl vyznamenán pruským železným křížem I. třídy a královským bavorským záslužným řádem IV. třídy s meči, ale ze svých zranění se musel léčit až do počátku února následujícího roku.

Po zotavení byl zařazen k 22. záložnímu praporu myslivců (Reserve-Jäger-Battalion Nr. 22 ) a s jednotkou byl následně odvelen na východní frontu a zúčastnil se bojů poblíž města Lvov. Ovšem ke konci června téhož roku byl opět raněn a to tentokrát do pravého ramene. Zranění nebylo tak vážné a tak se z něj zotavoval u záložního praporu od svého domovského 10. praporu myslivců.

V polovině září stejného roku byl jmenován velitelem 4. roty u 22. záložního praporu myslivců (Reserve-Jäger-Battalion Nr. 22 ) s níž se probojoval až za ruské linie a podařilo se mu zničit předsunutou nepřátelskou rotu.

2. světová válka[editovat | editovat zdroj]

V roce 1922 vstoupil do Reichswehru a zde byl přiřazen k 18. Reiter-Regiment a 1.5.1924 byl povýšen dohodnosti Oberleutnant. Následně nastoupil na školení pro důstojníky generálního štábu. Na počátku války byl byl jako Oberleutnant v Oberkommando des Heeres. Jako velitel Schützenregimentu se zúčastnil války na západní frontě (květen/červen 1940) následně byl na rok převelen do Oberkommando des Heeres. V létě 1942 byl povýšen do hodnosti generálmajor a velel 11. tankové divizi na východní frontě. V roce 1943 byl povýšen do hodnosti General der Panzertruppe a velel XXXX. Panzerkorpsu. V srpnu velel krátce 4. tankové armádě a v září byl převelen na západní frontu. Zde převzal velení po Johannesi Blaskowitzovi u skupiny armád G v Alsasku. Poté, co se mu nepodařilo zastavit postup Američanů pod velením George S. Pattona, byl převelen na východní frontu.

Povýšení a vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Data povýšení[editovat | editovat zdroj]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]