Přeskočit na obsah

Henry Bathurst, 3. hrabě Bathurst

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Henry Bathurst, 3. hrabě Bathurst
Narození22. května 1762
Londýn
Úmrtí27. července 1834 (ve věku 72 let)
Londýn
Místo pohřbeníChurch of St. John the Baptist, Cirencester
Alma materChrist Church
Etonská kolej
Povolánípolitik
OceněníPodvazkový řád
Politická stranaToryové
ChoťGeorgiana Lennox (od 1789)[1][2]
DětiHenry Bathurst, 4th Earl Bathurst
William Bathurst, 5th Earl Bathurst
Seymour Thomas Bathurst
Lady Emily Charlotte Bathurst[3][1]
Lady Georgina Bathurst[3]
Charles Bathurst[3]
RodičeHenry Bathurst, 2nd Earl Bathurst[1] a Tryphena Scawen[3][1]
PříbuzníHon. Apsley Bathurst (sourozenec)
Funkcenejvyšší mincmistr (1804–1806)
nejvyšší mincmistr (1807–1812)
ministr obchodu Velké Británie (1807–1812)
ministr zahraničních věcí Spojeného království (1809)
lord předseda rady (1828–1830)
… více na Wikidatech
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Henry Bathurst, 3. hrabě Bathurst (Henry Bathurst, 3rd Earl Bathurst, 3rd Baron Bathurst, 2nd Baron Apsley; 22. května 1762, Londýn, Anglie – 27. července 1834, Londýn, Anglie) byl britský státník ze šlechtického rodu Bathurstů. Patřil k toryům a přes půl století byl aktivním politikem, celkem 35 let zastával vysoké funkce ve vládě, nejdéle byl ministrem války a kolonií (1812-1827), v roce 1817 získal Podvazkový řád. Byl dlouholetým spolupracovníkem premiéra W. Pitta mladšího a přítelem maršála Wellingtona. Vzhledem k jeho dlouholetému působení ve funkci ministra kolonií po něm byla pojmenována řada lokalit v Kanadě, Austrálii a Africe.

Politická kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Pocházel ze starobylého rodu připomínaného od 15. století v hrabství Sussex, byl synem dlouholetého lorda kancléře 2. hraběte Bathursta, matkou byla Tryphena Scawen (1730-1807) z rodiny zbohatlé na obchodu s Holandskem. Studoval v Etonu a Oxfordu, již ve dvaceti letech ještě před vstupem do parlamentu dostal od lorda Northa nabídku na funkci lorda admirality, fakticky ji ale vykonával až v Pittově vládě (1783-1789). V letech 1783-1794 byl členem Dolní sněmovny[pozn. 1], v roce 1794 po otci zdědil titul hraběte a vstoupil do Sněmovny lordů a brzy se zařadil k prominentním členům strany toryů (do otcovy smrti byl jako jeho dědic znám pod jménem Lord Apsley. V Pittově vládě zastával dále funkce lorda pokladu (1789-1791) a komisaře kontrolního úřadu Východoindické společnosti (1793-1802), od roku 1793 byl též členem Tajné rady. V druhém Pittově kabinetu byl nejvyšším mincmistrem (Master of the Mint) (1804-1806), tento post zastával i v letech 1807-1812, zároveň byl v letech 1807-1812 prezidentem úřadu pro obchod, mezitím na podzim 1809 krátce provizorně převzal i úřad ministra zahraničí. Poté byl dlouholetým ministrem války a kolonií (1812-1827), svou kariéru završil ve Wellingtonově vládě jako prezident Tajné rady (1828-1830).

Od mládí patřil k vlivným toryům, nedostávalo se mu sice státnických schopností, které mu přisuzovali současníci, byl ale přirozeně inteligentní a proslulé byly jeho glosy, jimiž vtipně komentoval dění. Dlouhodobě patřil k odpůrcům napoleonské Francie a ve svých funkcích patřil k důležitým osobnostem napoleonských válek. Později podporoval zrušení otroctví a emancipaci katolíků, naposledy veřejně vystoupil ve Sněmovně lordů v roce 1832, kdy odmítl podpořit volební reformu. Mimo vládní úřady zastával řadu dalších čestných funkcí, v roce 1814 obdržel čestný doktorát v Oxfordu, v roce 1817 získal Podvazkový řád.

Rodina a majetkové poměry

[editovat | editovat zdroj]
Londýnský palác Apsley House, sídlo rodu do roku 1810

Jeho manželkou byla od roku 1789 Georgiana Lennox (1765-1841), sestra 4. vévody z Richmondu. Synové Henry George Bathurst (1790-1866) a William Lennox Bathurst (1791-1878) zdědili postupně hraběcí titul. Oba zemřeli bez potomstvo, titul později přešel na linii dalšího syna, podplukovníka Thomase Bathursta (1793-1834). Dcera Emily (1798-1877) byla manželkou generála Fredericka Ponsonbyho, guvernéra na Maltě.

Henryho bratranec Charles Bragge Bathurst (1754-1831) zastával řadu funkcí ve vládě a byl švagrem premiéra Henryho Addingtona. Další bratranec Benjamin Bathurst (1784-1809) byl za napoleonských válek vyslán do Rakouska a za záhadných okolností zmizel v Německu.

Hlavním sídlem rodu byl zámek Cirencester Park (Gloucestershire), dalším majetkem byl zámek Richings Park (Buckinghamshire). V Londýně rodina sídlila v paláci Apsley House, který od 3. hraběte Bathursta koupil v roce 1810 vévoda Wellington.

Geografické odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k dlouhodobému působení hraběte Bathursta ve funkci ministra kolonií nese jeho jméno řada destinací v bývalých britských dominiích. V Novém Jižním Walesu je po něm pojmenováno město Bathurst a správní region Bathurst County. V jižní Africe na jeho osobnost odkazuje název města Bathurst, jsou po něm pojmenovány také dva ostrovy, Bathurstův ostrov u břehů Kanady a Bathurstův ostrov na severu Austrálie. Hlavní město Gambie, Banjul, založené v roce 1816, mělo do roku 1973 název Bathurst. Po 3. hraběti Bathurstovi jsou pojmenovány i četné ulice, nejčastěji v Austrálii, důležitou třídou je Bathurst Street v centru Toronta.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Poslancem byl za město Cirencester v hrabství Gloucestershire, kde rodina od počátku 18. století vlastnila pozemky a zámek Cirencester House. Volební obvod Cirencester zastupovalo v parlamentu celkem devět Bathurstů, posledním poslancem za Cirencester byl v letech 1910-1918 podplukovník Benjamin Bathurst (1872-1947), mladší syn 6. hraběte Bathursta.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Ottův slovník naučný, díl III.; Praha, 1890 (reprint 1996), s. 472 ISBN 80-7185-070-5

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d Kindred Britain.
  2. ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
  3. ↑ a b c d Darryl Roger Lundy: The Peerage.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Henry_Bathurst,_3._hrabě_Bathurst&oldid=23715881“