Přeskočit na obsah

Heffron

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Základní údaje
Vlajka
Typvojenská transportní loď
Uživateléamerická armáda
Objednána1918
Zahájení stavby31. prosince 1918
Spuštěna na vodukvěten 1919
Uvedena do služby1919
Osudkonvoj QP13 vjel do britského minového pole severovýchodně od Islandu kde se Heffron s dalšími třemi loděmi potopil 5. června 1942
Poloha vrakuNorské moře
Takticko-technická data
Výtlak7611 BRT
Délka134 m
Výzbrojprovizorní dvojice kulometů 7,62 mm (v roce 1942)
Operační nasazení
Nasazení8. a 36. transport Čs. legionářů z Ruska
transportní konvoj PQ16 a QP13 ve druhé světové válce

USAT Heffron byla americká dopravní loď, která odvezla poslední sibiřské legionáře z Vladivostoku po skončení první světové války.

Trup lodi byl na objednávku americké armády založen 31. prosince 1918 v loděnicích Bethlehem Steel Co. v kalifornské Alemadě, dokončený byl v květnu 1919. Byl 134 metrů dlouhý a měl výtlak 7611 BRT. Domovským přístavem byl od dubna 1920 Fort Mason v Kalifornii a kapitán James W. Scott. Od ledna 1921 bylo plavidlo v New Yorku přeloženo do zálohy.

Transporty Čs. legionářů

[editovat | editovat zdroj]

8. transport (875 legionářů + 2 různí) s velitelem mjr. Václavem Benešem vyrážel 13. srpna 1919 po sestavení soupisu bratří určených k evakuaci. Po nalodění se s transportem přišel rozloučit gen. Čeček se svým štábem. Vojáci vtipkovali o nešťastné třináctce, také vodní hladina stála na stupnici ponoru na třináctce a podle proroctví kteréhosi sibiřského mužika byli přesvědčeni, že by se mohlo jednat o jedniý čs. transport který by měl ztroskotat. Loď najela na útesy v bouři v noci třetí den. Další den do moře pokrytého naftou nastoupili potápěči a o vyproštění se pokusil japonský křižník přivázaný k zádi. Lano ale prasklo a legionáři byli další den převezeni na barážích do přístavu Modži, kde měli k dispozici jeden sklad a ubytování v domě YMCA. Pro velké poškození byl Heffron odtažený do suchého doku v Kóbe, kam se 3. září přesunul i 8. transport. Legionáři obdrželi po ztroskotání a záchraně Japonskou vlajku a stříbrný pohár který vyhrálo fotbalové družstvo v Kóbe. 31. října transport pokračoval do Šanghaje, Singapuru, a 19. listopadu přímo do Suezu. Ráno 11. prosince zastavila loď v Port Saidu, pokračovala do Středozemního moře a 17. prosince připlula do Terstu, kde však nikdo nečekal pro omylem nedošlý telegram. Legionáři tak dále pokračovali prostými, netopenými vagony s podestlanou slámou aby dorazili domů dříve.

36. transport 720 československých legionářů (+ 451 různých) z Ruska trval od 2. září 1920 do 11. listopadu 1920 a velel mu mjr. Hynek Koptík. Jednalo se zejména o strážní roty, které prováděly ostrahu zbylých čs. majetků, personál tvořili zejména čeští Němci. Loď putovala Tichým oceánem k Havajským ostrovům, Panamskému průplavu dlouhému 82 km (vybudovanému v roce 1914) a po zastávce v Colńu loď pokračovala Atlantským oceánem do Gibraltaru a Středozemním mořem do Terstu, kam dorazila přesně dva roky po skončení světové války. Odtud pokračovali legionáři sanitními vlaky č. 27, 28 a 50 do Prahy, kde byli slavnostně uvítáni. Kromě dalších repatriovaných občanů a válečných zajatců tímto skončila oficiální evakuace čs. vojska. Ve Vladivostoku dále fungovaly kanceláře čs. úřadů, které prováděly likvidaci činnosti čs. vojska, rozprodávaly majetky a sháněli zboží a suroviny. Pobočky zde měly i firmy jako Legiobanka, pokračovala repatriace rakouskouherských zajatců a návrat čs. krajanů, kteří utíkali před sovětskou mocí nebo legionáři kteří se opožděně také rozhodli pro návrat domů. Poslední velký transport 579 čs. příslušníků tak odjel z Vladivostoku 29. ledna 1922 s britskou lodí SS Almeria.

V kultuře

[editovat | editovat zdroj]

Název transportní lodi nese od roku 2020 pětiletý panamský rum prostějovského výrobce Palírna U Zeleného stromu.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Legionářský směr. ČsOL, prosinec 2020, čís. Speciál: Transporty z Ruska, s. 34–35, 98–99. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]