Legie (námořní loď)
| Legie (námořní loď) | |
|---|---|
 | |
.svg){kind=small} | |
| Základní údaje | |
| Typ | pro přepravu kusového nákladu |
| Majitel | Legiobanka, Pateras |
| Domovský přístav | Praha |
| Zahájení stavby | 1919 |
| Spuštěna na vodu | 1920 |
| Uvedena do služby | 1920 |
| Osud | potopena německou ponorkou 9. března 1942 |
| Cena | 45 219 763 francouzských franků |
| Technická data | |
| Prostornost | 5735 BRT |
| Délka | 122 m |
| Šířka | 16,7 m |
| Ponor | 7,54 m |
| Pohon | parní stroj 3750 k |
| Palivo | uhlí |
| Posádka | 35 |
Legie byla československá civilní námořní transportní loď, první námořní plavidlo pod československou vlajkou. Byla postavena roku 1920 v Japonsku, v loděnicích Učida v Jokohamě, a zakoupena československým Ministerstvem národní obrany, částečně z prostředků Legiobanky, především aby pod velením kapitána Josefa Holuba dopravila na 1000 legionářů z Vladivostoku do Evropy. Roku 1933 byla prodána řecké rejdařské firmě a během druhé světové války byla pak 9. března 1942[1] potopena německou ponorkou v Atlantském oceánu.
Historie lodě[editovat | editovat zdroj]
Loď určenou pro přepravu kusového materiálu vyrobili v loděnicích Učida v japonském přístavu Jokohama a byla pokřtěna názvem Taikai Maru. Poháněna byla parním strojem. Pod japonskou vlajkou absolvovala jedinou plavbu.
Legie[editovat | editovat zdroj]
Roku 1920 zakoupil v Kóbe loď z pověření Ministerstvem národní obrany ČSR a ředitele Banky československých legií Františka Šípa Josef Holub,[2] námořní kapitán, za částku 45 219 763 francouzských franků (cca 40 milionů Kčs). Její název byl změněn na Legie a stala se tak první námořní lodí pod československou vlajkou. Kapitánem se stal Holub, jeho prvním důstojníkem byl Václav Voseček, spolu s Holubem někdejší člen rakousko-uherského loďstva. Následně pod Holubovým velením odplula do Vladivostoku, aby kde byl Václavem Girsou, V. Houskou a Vladimírem Hurbanem dokončován evakuační plán jednotek do vlasti námořní cestou. Vojska československých legií byla po uzavření separátního míru Ruska s mocnostmi Spolku pro návrat do vlasti nucena podstoupit tzv. Sibiřskou anabázi a vrátit se do posléze vzniknuvšího Československa přes Vladivostok a následně mořskou cestou kolem Asie do Evropy. Legionáři byli již dříve zásobováni dodávkami materiálu vypravenými z Terstu na palubách japonskými plavidly Šunko Maru a Liverpool Maru.
Ve Vladivostoku nalodila jeden z posledních transportů, přibližně tisíc legionářů, a po zásobovacích zastávkách v přístavech Karatsu, Singapuru a Colombu, a proplutí Suezským průplavem dorazila koncem října 1920 do Terstu. Roku 1921 Holub odešel z československého loďstva a velení lodi se ujal Václav Woseček, jedním z jeho důstojníků se stal Jan Hakl, akademický malíř a pozdější kapitán. Loď následně sloužila jako plavidlo Československého obchodního loďstva, později provozována společně s rejdařstvím HAPAG v Hamburku. Jako kadeti na lodi sloužili Bedřich Stožický, Jakub Frey, Bohumil Klos a Klement Benda, z nichž někteří působili u Československého obchodního loďstva i v dalších desetiletích jako námořní důstojníci.
První dálkové vyšetření[editovat | editovat zdroj]
Během plavby roku 1930 zachytila Legie pod Haklovým velením volání z amerického parníku City of Klint, které informovalo o pacientovi s neznámou chorobou. Lodní lékař MUDr. Ivan Roubal byl schopen pacienta prostřednictvím telegrafního spojení vyšetřit, čímž uskutečnil vůbec první vyšetření na dálku. Tento čin vstoupil do námořní historie a je společně s dalšími podobnými činy zmíněn ve vestibulu Střediska pro poskytování pomoci na moři v Římě.
Prodej a potopení[editovat | editovat zdroj]
S nástupem Velké hospodářské krize bylo upuštěno od aktivit československého námořního obchodu a loď byla roku 1933 prodána řecké rejdařské firmě Pateras a přejmenována na Lily.
Loď se během druhé světové války zapojila do zásobovacích konvojů Spojenců. Dne 9. března 1942 byla při cestě z Belfastu do Halifaxu v Quebecu zasažena torpédem německé ponorky U 587. Loď se potopila během šesti minut, z 32 členné posádky zahynuli tři muži. Trosečníky zachránila 13. března kanadská korveta HMCS Sackville.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ KOVÁŘ, Petr. Legie (loď). Vojsko.net [online]. [cit. 2021-02-11]. Dostupné online.
- ↑ Holub, Josef : H. Valka.cz [online]. [cit. 2022-05-20]. Dostupné online.
- ↑ Lily - Greek Steam merchant [online]. uboat.net [cit. 2021-02-11]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Legionářský směr. ČsOL, prosinec 2020, čís. Speciál: Transporty z Ruska, s. 96–97.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Legie na Wikimedia Commons - O lodi na webu Námořní plavba Archivováno 9. 5. 2021 na Wayback Machine.
- Film Křest lodi Legie
- Historie Československé námořní plavby
