Hauerland
Hauerland je souhrnné německé označení pro bývalý německý jazykový ostrov (respektive skupinu tří menších ostrovů) na středním Slovensku, tvořený roztroušenou skupinou vesnic a měst, zejména v okolí Kremnice (Kremnitz), Handlové (Krickerhau) a Nitrianského Pravna (Deutsch Proben). Území je dnes rozděleno mezi okresy Prievidza, Turčianske Teplice, Žiar nad Hronom a Žarnovica; malý nejsevernější cíp spadá do okresu Martin.
Na rozdíl od Spiše to nikdy nebyl zvláštní správní celek. Nebyla to ani úplně národnostně jednolitá oblast; mísilo se tu spolu německé i slovanské (slovenské) osídlení, ale německý živel převládal a v královských městech dokonce až do roku 1608 naprosto dominoval – což platilo vůbec pro celé Horní Uhry. Spolu se spišskými a bratislavskými (prešpurskými) Němci tvořili ti hauerlandští kulturní a jazykový celek Karpatských Němců, který si přes své krajové zvláštnosti uchovával společné povědomí.
Zánik tohoto společenství přišel až s událostmi druhé světové války, v níž se většina slovenských Němců postavila na stranu nacistů a byla proto na základě prezidentských dekretů po válce odsunuta (když předtím z podnětu Velké Britanie o odsunu Němců z Polska, Československa a Maďarska rozhodla postupimská konference). Název Hauerland upadl v zapomenutí a byl oživen až po roce 1989, kdy se zbytky Němců na Slovensku začaly opět projevovat a národnostně organizovat v nově založeném Karpatskoněmeckém spolku (Karpatendeutscher Verein). Z původních předválečných cca 40 000 Němců v Hauerlandu jich tu po roce 2000 zbylo zhruba patnáct stovek.[1]
Vedle historizujícího názvu Hauerland se mezi jazykovědci užívá i přesnější označení Kremnický a pravniansky jazykový ostrov (Kremnitz-Deutsch-Probener Sprachinsel).
Etymologie
[editovat | editovat zdroj]Název Hauerland je moderní a poněkud umělý, vznikl až v 30. letech 20. století. Vytvořil ho česko-německý národopisec, dr. Josef Hanika (1900–1963), jehož k tomu inspiroval častý výskyt přípony -hau („mýtina, vysekané místo“ – od středohornoněmeckého hawen, „sekat, kácet, tesat“) v místních německých toponymech. Na -hau končí 1/3 všech jmen v oblasti. Tato přípona naznačuje, že středověká kolonizace zde proběhla vyklučením původního lesa, na jehož místě byly vytvořeny polnosti. Volně přeloženo, Hauerland tedy znamená Země mýtin.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Do Hauerlandu se zahrnuje celkem 24 obcí. Některé z nich se v 2. polovině 20. století staly pouhými místními částmi sousedních vsí/městysů, které se rozrostly.
- Brieštie (Bries)
- Hadviga (Hedwig)
- Handlová (Krickerhau)
- Nová Lehota (Neuhau)
- Chvojnica (Fundstollen)
- Horná Štubňa (Oberstuben)
- Janova Lehota (Drexlerhau)
- Kľačno (Gaidel)
- Kopernica (Deutsch Litta)
- Krahule (Blaufuss)
- Kremnica (Kremnitz)
- Kremnické Bane (Johannesberg)
- Kunešov (Kuneschhau)
- Lúčky (Honneshau)
- Malinová (Zeche)
- Nitrianske Pravno (Deutsch Proben)
- Vyšehradné (Beneschhau)
- Solka (Bettelsdorf)
- Píla (Paulisch)
- Sklené (Glaserhau)
- Turček (Turz)
- Tužina (Schmiedshau)
- Veľké Pole (Hochwies)
- Vrícko (Münnichwies)
Vrícko (okres Martin) je nejsevernější hauerlandskou obcí, Píla (okres Žarnovica) nejjižnější. Nejvíce na východ leží Krahule (Blaufuß, okres Žiar nad Hronom) u Kremnice, nejvíce na západ je vysunuto Veľké Pole (okres Žarnovica) a Chvojnica (okres Prievidza). Další města severozápadního a středního Slovenska, která byla rovněž osídlena německými kolonisty – např. Žilina (Sillein), Banská Bystrica (Neusohl), Banská Štiavnica (Schemnitz) – se už pod Hauerland nepočítají.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]Osídlení středního Slovenska německými kolonisty iniciovali uherští králové, aby tak rozvinuli těžbu nerostného bohatství a vůbec pozvedli hospodářství země. Německé osidlování středního Slovenska bylo podníceno objevováním nalezišť vzácných rud. Během 13. a 14. stol. vzniklo sedm hornouherských důlních měst, mezi nimi „zlatá“ Kremnica, „stříbrná“ Banská Štiavnica a „měděná“ Banská Bystrica. V 14. století byly založeny kolem měst (zejména kolem Kremnice a Nitrianského Pravna) samostatné obce, jejichž obyvatelé se kromě havířství věnovali i hospodaření na tamní málo úrodné půdě.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Sídelné oblasti Archivováno 6. 6. 2013 na Wayback Machine. – na webu Karpatskonemeckého spolku na Slovensku-Karpatendeutscher Verein in der Slowakei
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ĽUPTÁK, Marek. Karpatskí Nemci na Slovensku s prihliadnutím na kremnický a pravniansky jazykový ostrov. In: JANČOVIČ, Ivan. Zborník mladých filológov Univerzity Mateja Bela. Banská Bystrica: Fakulta humanitných vied UMB, 1999. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-24. ISBN 80-8055-340-8. Svazek I. S. 42–46. (slovensky, německy) Archivováno 24. 3. 2010 na Wayback Machine.