Hasanaginica (opera)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hasanaginica
Základní informace
Žánr opera
Skladatel Asim Horozić
Libretista Nijaz Alispahić
Počet dějství 3
Originální jazyk bosenština
Datum vzniku 1999
Premiéra 18. března 2000, Sarajevo, Národní divadlo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hasanaginica je opera o třech dějstvích bosenského skladatele Asima Horoziće na libreto Nijaze Alispahiće, vzniklé na námět známé stejnojmenné lidové balady ze 17. století. Premiéra Hasanaginici se konala 18. března 2000 v sarajevském Národním divadle. Jedná se o první bosenskou operu.[1][2]

Charakteristika a inscenační historie[editovat | editovat zdroj]

Bosenský skladatel Asim Horozić (*1958) ke svému dílu řekl: „I když je opera již zastaralou formou hudebně scénického díla, balada Hasanaginica ospravedlňuje tento záměr i úsilí. Opera musela být protkána sevdahem, opírá se o hercegovský kámen, ilahiju [muslimská nábožná píseň] a saz v orchestru. Nakolik bude úspěšná a kolika představení dosáhne, to ukáže budoucnost. V každém případě je vhodné upozornit, že to je první pravá bosňácká opera.“[2]

Uvedení opery bylo poznamenáno finančními i uměleckými spory mezi skladatelem a divadelním týmem, zejména režisérem a ředitelem Národního divadla S. Kupusovićem.[1] Přesto měla opera po svém uvedení značný úspěch, za prvních pět let se hrála asi čtyřicetkrát a byla představena i v zahraničí (Rakousko, Chorvatsko, Turecko).[3][4] Podle Ivici Šariće, ministra kultury Bosny a Hercegoviny a představitele Hasanagy v opeře, se „všude, kde byla provedena, setkala se sympatiemi a pozitivní kritikou“.[5]

V roce 2013 byla Hasanaginica nastudována a poprvé uvedena Istanbulským státním divadlem opery a baletu, kritiky byly spíše nepříznivé.[6]

Hudební jazyk opery je v zásadě tonální s prvky minimalismu a četnými orientalismy; skladatel se hlásí výslovně k „národnímu romantismu“ a skladatelům jako Antonín Dvořák nebo Fryderyk Chopin.[1]

Osoby a první obsazení[editovat | editovat zdroj]

Osoba hlasový obor světová premiéra (18.3.2000)[7]
Hasanaginica soprán Amila Bakšić
Aga-Hasanaga, její manžel bas Ivica Šarić
Imotský kadi tenor Krunoslav Cigoj
Beg Pintorović bas Ivica Čikeš
Hasanagova matka mezzosoprán Margit Tomik
Sultanija soprán Lejla Jusić
Hráč na saz bas Denis Isaković
Muezzin tenor Eldin Huseinbegović
Starosvat baryton Mirza Alagić
Tři děti dětské soprány Romana Čizmić, Jana Kupusović, Amer Dubravić
Vojáci, ženy, svatební hosté
Dirigent: Miroslav Homen
Režie: Sulejman Kupusović
Choreografie: Edina Papo
Výprava: Radovan Marušić
Kostýmy: Vanja Popović

Děj opery[editovat | editovat zdroj]

Odehrává se v oblasti Biokova v polovině 17. století.

1. dějství[editovat | editovat zdroj]

V bojích na bosenských hranicích byl raněn bohatý bosenskomuslimský předák Hasanaga Arapović. Leží raněn na Biokovské planině a obkládá si rány bylinami. Přicházejí za ním jeho matka a sestra, Hasanaga však očekává svou ženu Hasanaginicu. Ale ta se rozhodla zůstat doma, kde se musí starat o děti; podle starého zvyku ostatně nemá manžela následovat do boje. Ale Hasanaga je rozhořčen nad tím, co si vysvětluje jako nedostatek lásky a úcty od své ženy, a na ponoukání své matky posílá do svého domu posla se zprávou: zapuzuje Hasanaginicu a vykazuje ji ze svého domu i od své rodiny.

O tomto poselství se dozví i beg Pintorović, Hasanaginičin bratr. Má za to, že Hasanagovo chování je urážkou jejich rodinné cti, a přichází odvést svou sestru zpět do domu Pintorovićů. U Hasanagova domu se setká s vracejícím se švagrem a dává se s ním do hádky, která překročí až v pěstní souboj. Beg Pintorović ve zlém odvádí svou sestru. Ta netruchlí nad ztrátou manžela – její sňatek stejně jako zapuzení nebyly věcí její vůle, neboť nad jejím osudem vždy vládnou muží. O to žalostněji se loučí se svými milovanými pěti dětmi, které musí v Hasanagově domě zanechat.

2. dějství[editovat | editovat zdroj]

Hasanaginica je v domě Pintorovićů a beg Pintorović snová pomstu bývalému švagrovi. Chystá se provdat Hasanaginicu za imotského kadiho, bohatého a váženého muže, který byl již od mládí do jeho sestry zamilován. Kadi přichází na námluvy. Jeho setkání s Hasanaginicou je tragické a absurdní zároveň: žena lpí ve svých myšlenkách na svém bývalém muži a zejména dětech a nedokáže myslet na nový sňatek. Kadi její obavy chápe, je to dobrý a ušlechtilý člověk, ale sní o tom, že učiní Hasanaginicu šťastnou. Ta se jako vždy podvolí bratrovu příkazu a přijímá od kadiho zásnubní prsten. Vymůže si však na bratrovi, aby svatební průvod vedoucí nevěstu do ženichova obydlí zastavil u Hasanagova domu, aby se naposledy mohla rozloučit se svými dětmi a předat jim dárky.

Když bratr a nový ženich odejdou, přikrade se k Hasanaginici její nejstarší dcera Sultana, jíž se podařilo potají vyhledat matku. Dozvídá se od ní o nadcházející svatbě Hasanaginici s imotským kadim.

3. dějství[editovat | editovat zdroj]

Ve svém domově se mezitím Hasanaga trápí výčitkami svědomí. Uvědomuje si, že se ke své manželce zachoval nespravedlivě. V hádce se svou matkou svaluje vinu na ni. Vydává se do stáje, aby dal osedlat koně a vydal se k Pintorovićovi, aby Hasanaginicu odvezl zpátky do svého domu a ke svým dětem. V této chvíli se však dozvídá, že je již pozdě. Hasanaginica je už zaslíbena jinému a její svatební průvod je právě na cestě k Hasanagovu domu.

Netrvá dlouho a svatebčané jsou na místě. Vchází Hasanaginica, celá v bílém a s tváří zakrytou závojem, a dojemně dává sbohem svým dětem. Hasanagovo vysvětlování a výzvy, aby se vrátila k němu, neposlouchá. Rozzlobený Hasanaga jí dětí odnímá a vyčítá jí, že je „matkou s kamenným srdcem“. Tato nespravedlivá výčitka zasáhne již tak krvácející Hasanaginicino srdce a ta se skácí mrtva k zemi. Opera končí žalostným nářkem děti nad matčiným tělem.

Nahrávka[editovat | editovat zdroj]

  • 2005 (BOSNATON SARAJEVO CDBT 013) Zpívají: (Hasanaginica) Amila Bakšić, (Hasanaga) Ivica Šarić, (imotský kadi) Hrid Matić, (beg Pintorović / hráč na saz) Denis Isaković, (Hasanagova matka) Margit Tomik, (Sultanija) Lejla Jusić, (muezzin) Eldin Huseinbegović, (starosvat) Dragan Pavlović. Orchestr Sarajevské filharmonie a Sbor Opery Národního divadla Sarajevo řídí Miroslav Homen.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c IMAMOVIĆ, Emir. Opera je skupa igranka. Dani. 2000-03-31, čís. 148. Dostupné online [cit. 2015-05-13]. ISSN 2232-9978. (bosensky) 
  2. a b Hasanaginica - Prva bosanskohercegovacka opera [online]. Sarajevo: Kongres bošnjackih intelektualaca, rev. 2003-04-13 [cit. 2015-05-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-18. (bosensky) 
  3. FENA. Opera "Hasanaginica" od danas na CD-u. Klix [online]. 2006-02-01 [cit. 2015-05-13]. Dostupné online. (bosensky) 
  4. Na "Hasanaginici" su svi zaradili više od mene. Sutra.ba. 2012-04-02. Dostupné online [cit. 2015-05-13]. (bosensky) 
  5. LINGO, M. "Hasanaginica" na CD-u. Nezavisne novine [online]. 2006-02-01 [cit. 2015-05-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-18. (bosensky) 
  6. AKMEN, Üstün. Türkiye’de bir Boşnak operası: Öldüren aşk. Evrensel. 2013-03-15. Dostupné online [cit. 2015-05-13]. (turecky) 
  7. Repertoar - Hasanaginica [online]. Sarajevo: Narodno pozoriště Sarajevo, rev. 2014-10-15 [cit. 2015-05-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-18. (bosensky)