Přeskočit na obsah

Harmony Tanová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Harmony Tanová
Harmony Tanová na French Open 2019
Harmony Tanová na French Open 2019
StátFrancieFrancie Francie
Datum narození11. září 1997 (27 let)
Místo narozeníPaříž, Francie[1]
Profesionál od2012[2]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek1 371 235 USD
Tenisová raketaHead Graphene
Dvouhra
Poměr zápasů316–271
Tituly0 WTA, 9 ITF
Nejvyšší umístění90. místo (4. dubna 2022)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2022)
French Open2. kolo (2021)
Wimbledon4. kolo (2022)
US Open1. kolo (2018, 2022)
Čtyřhra
Poměr zápasů36–50
Tituly0 WTA, 1 ITF
Nejvyšší umístění302. místo (14. září 2020)
Čtyřhra na Grand Slamu
French Open1. kolo (2017, 2020, 2021, 2022)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
French Open(2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240227a27. února 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Harmony Tanová (nepřechýleně Tan ,* 11. září 1997 Paříž), je francouzská profesionální tenistka čínského a kambodžského původu.[3][2] Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. V rámci okruhu ITF získala devět titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.[4]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v dubnu 2022 na 90. místě a ve čtyřhře v září 2020 na 302. místě. Trénuje ji bývalá tenistka Nathalie Tauziatová.[2][1]

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v březnu 2012, když na turnaji ve francouzském Gonesse, s rozpočtem 10 tisíc dolarů, postoupila z kvalifikace. V úvodním kole dvouhry podlehla krajance Marine Partaudové.[4] Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala během března 2015 na alžírské události dotované 10 tisíc dolary. Ve finále přehrála druhou nasazenou Francouzku Amandine Cazeauxové ze sedmé světové stovky.[5][4]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala v ženském deblu French Open 2017, kam obdržela s krajankou Audrey Albiéovou divokou kartu. V prvním kole však nestačily na francouzsko-belgickou dvojici Pauline Parmentierová a Yanina Wickmayerová. Dvouhru si premiérově zahrála na US Open 2018, kde opět získala divokou kartu. Zároveň se jednalo o její singlový debut na okruhu WTA Tour. Cestu newyorskou dvouhrou rychle ukončila kanadská kvalifikantka Eugenie Bouchardová, jíž patřila 137. příčka žebříčku.[5]

Mimo grandslam si dvouhru premiérově zahrála na antukovém Internationaux de Strasbourg 2019. Po nezvládnutých tiebreacích v obou setech odešla poražena od Číňanky Čeng Saj-saj. Do semifinále na túře WTA poprvé postoupila na dubnovém Copa Colsanitas 2021 v Bogotě, kde musela hrát kvalifikaci. Ve čtvrtfinále zvládla duel se Španělkou Larou Arruabarrenovou, ale poté ji zdolala 18letá Kolumbijka Camila Osoriová, figurující na 180. místě žebříčku. První zápas na majorech vyhrála na antukovém French Open 2021, kde vyřadila 31letou krajanku a 65. ženu klasifikace Alizé Cornetovou. Poté ji zastavila světová jedenadvacítka Markéta Vondroušová.[5][4]

V úvodním kole Wimbledonu 2022 vyřadila jako 115. hráčka žebříčku Serenu Williamsovou, vracející se na okruh po roční neaktivitě, až v nově zavedeném supertiebreaku. Zápas trvající 3 hodiny a 11 minut byl nejdelším v prvních dvou kolech ročníku.[6] Následně prošla do osmifinále přes turnajovou dvaatřicítku Saru Sorribesovou Tormovou a Britku Katie Boulterovou, než ji zastavila dvacátá nasazená Američanka Amanda Anisimovová.

Tituly na okruhu ITF

[editovat | editovat zdroj]
Dotace turnajů okruhu ITF
W60 tournaments
W40 tournaments
W25 tournaments
W10/15 tournaments

Dvouhra (9 titulů)

[editovat | editovat zdroj]
Č. datum turnaj povrch poražená finalistka výsledek
1. září 2015 Alžír, Alžírsko antuka Francie Amandine Cazeauxová 7–5, 7–5
2. srpen 2016 Medellín, Kolumbie antuka Chile Fernanda Britová 6–2, 7–5
3. říjen 2016 Melilla, Španělsko antuka Španělsko María José Luque Morenová 7–6(4), 6–4
4. březen 2017 Óbidos, Portugalsko koberec Španělsko María José Luque Morenová 6–3, 6–7(5), 6–3
5. březen 2018 Campinas, Brazílie antuka Francie Alice Raméová 6–2, 6–0
6. říjen 2018 Cherbourg-en-Cotentin, Francie tvrdý (h) Francie Loudmilla Bencheikhová 7–6(7–5), 6–3
7. leden 2021 Andrézieux-Bouthéon, Francie tvrdý (h) Rumunsko Jaqueline Cristianová 3–6, 6–2, 6–1
8. říjen 2021 Loulé, Portugalsko tvrdý Austrálie Ellen Perezová 6–4, 6–4
9. říjen 2023 Faro, Portugalsko tvrdý Francie Manon Léonardová 6–0, 6–2

Čtyřhra (1 titul)

[editovat | editovat zdroj]
Č. datum turnaj povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. říjen 2019 Poitiers, Francie tvrdý (h) Francie Amandine Hesseová Německo Tayisiya Mordergerová
Německo Yana Mordergerová
6–4, 6–2

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Harmony Tan na anglické Wikipedii.

  1. a b Harmony Tanová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20220629a29. června 2022
  2. a b c Harmony Tan Bio | Bio & Career [online]. WTA Tennis [cit. 2021-06-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Harmony Tan [online]. TennisLeader.fr [cit. 2021-06-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-02-26. (francouzsky) 
  4. a b c d Harmony Tanová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20220629a29. června 2022
  5. a b c Harmony Tan Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2021-06-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Tan prevails over Serena in three-hour Wimbledon opener. Women's Tennis Association [online]. 2022-06-29 [cit. 2022-06-29]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]