Hans Hauska
| Hans Hauska | |
|---|---|
| Narození | 18. května 1901 Mašťov |
| Úmrtí | 7. května 1965 (ve věku 63 let) nebo 7. března 1965 (ve věku 63 let) Berlín |
| Povolání | hudební skladatel a dirigent |
| Politické strany | Sociálně demokratická strana Rakouska (1921–1925) Komunistická strana Německa (1928–1929) Communist Party of Germany (Opposition) |
| Choť | Luisrose Fournes[1] |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Hans Hauska (* 18. května 1901 Mašťov – 7. května 1965 Berlín) byl hudební skladatel a politický vězeň.
Život
[editovat | editovat zdroj]Hans Hauska se narodil v Mašťově, městečku nedaleko Kadaně, zde rovněž několik let studoval. Pocházel z chudších rodinných poměrů a jeho rodina se záhy (roku 1911) přestěhovala do Vídně. Ve Vídni absolvoval gymnázium a poté se pokusil o studium na univerzitě. Ještě mladý Hauska byl zapojen do komunistického hnutí.
Zaměstnání
[editovat | editovat zdroj]Ve 20. letech se přestěhoval do Berlína a zde se věnoval avantgardnímu levicovému divadlu. V roce 1929 vstoupil do Komunistické strany Německa. Ve stejné době byl již proslulým skladatelem revolučních skladeb, jež vyzývaly k třídnímu boji. Se skupinou Kolonne Links odjel Hans roku 1932 do Sovětského svazu a po nástupu Adolfa Hitlera k moci zde zůstal jako politický exulant.
V Moskvě a Kyjevě pobýval Hauska mezi léty 1933–1937 a patřil mezi nejvýraznější osobnosti německého komunistického exilu. Hlavní pracovní činností mu bylo exilové divadlo a film. V roce 1936 pracoval jako skladatel v realizačním týmu filmu Kämpfer, jejž režíroval přítel Gustav von Wangenheim. Film popisoval požár Říšského sněmu v Berlíně.
V zajetí dvou diktátorů
[editovat | editovat zdroj]„Hauskovo sovětské angažmá spadá do let, kdy Stalin rozpoutal další vlnu teroru (nejen) proti intelektuálům. Roku 1937 byl zatčen sovětskou NKVD, předchůdkyní KGB, jako trockista a kontrarevolucionář a po politickém monstrprocesu poslán do úděsného vězení na souostroví Gulag. Po připojení Rakouska k Německu roku 1938 se Hauska stal de iure občanem Německa.“[2]
V této době měl Sovětský svaz s Německem dobré vztahy, a proto byl Hauska vydán zpět do Německa. Na polsko-německé hranici byl zatčen gestapem, následně byl odsouzen za velezradu a internován v berlínské věznici Moabit. Ve vězení pobýval 18 měsíců a během pobytu sepsal své zážitky z lágrů.
Život ve Vídni
[editovat | editovat zdroj]Roku 1945 se usídlil ve Vídni, zde se angažoval při založení Komunistické strany Rakouska. Po odhalení zločinů stalinismu se Hauska odvolal na Moskvu a bylo mu vyplaceno odškodnění 600 rublů. „Po své rehabilitaci se Hans Hauska odebral z Rakouska do Německé demokratické republiky, jež byla sovětským satelitem, a až do své smrti byl prominentní uměleckou osobností tamějšího komunistického režimu.“[2]
Hans Hauska zemřel 7. května 1965 ve věku nedožitých 64 let.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Catalog of the German National Library. Dostupné online. [cit. 2020-06-10].
- ↑ a b HLAVÁČEK, P. Svědkové minulosti. Osobnosti Kadaňska 19. a 20. století. Kadaň : [s.n.], 2008.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HLAVÁČEK, P. Svědkové minulosti. Osobnosti Kadaňska 19. a 20. století. Kadaň : [s.n.], 2008.
- HLAVÁČEK, P. Královské město Kadaň. Kadaň, 2008.
