Hannes Meyer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hannes Meyer
Narození18. listopadu 1889
Basilej
Úmrtí19. července 1954 (ve věku 64 let)
Lugano
Povoláníarchitekt, fotograf a urbanista
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Sídliště Freidorf v Muttenz
Pavlačovové domy na sídlišti Törten, Dessau

Hans Emil "Hannes" Meyer (18. listopad 1889, Basilej19. červenec 1954, Crocifisso di Lugano) byl švýcarský architekt, představitel modernismu a funkcionalismu, spjatý s idejemi marxismu.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Nejprve se vyučil zedníkem, kresličem a stavbyvedoucím. Posléze navštěvoval “kurzy pro stavební nadšence“ na basilejské průmyslovce. Roku 1909 odjel do Berlína, kde začal pracovat v architektonické kanceláři Alberta Fröhlicha. Později přešel do kanceláře Emila Schaudta. Začal v Berlíně též navštěvovat večerní kurzy na uměleckoprůmyslové škole. Roku 1912 odjel do Londýna, kde studoval urbanismus v Bathu. Roku 1916 se stal asistentem architekta Georga Metzendorfa v Mnichově. V roce 1919 se vrátil do Basileje a začal se živit jako samostatný architekt a také jako učitel architektury. Roku 1928 byl jmenován ředitelem slavné desavské školy Bauhaus. O dva roky později však byl z politických důvodů - pro své levicové názory - odvolán. Vzápětí dostal pozvánku do Moskvy, kde se stal profesorem architektury na vysoké škole W.A.S.I. V Moskvě zůstal do roku 1936, kdy Stalin se Ždanovem začali prosazovat návrat ke klasicismu. Vrátil do Švýcarska a znovu začal pracovat jako architekt. V roce 1939 však byl pozván mexickým prezidentem Lazaro Cardonasem do Mexika, aby zde vedl nově založený Ústav pro výstavbu měst a plánování. Nabídku přijal a vedl tuto instituci do roku 1949. Tehdy se nadobro vrátil do Švýcarska. Zbytek života zasvětil psaní teoretických statí o architektuře. Jeho velkým tématem bylo kolektivní bydlení.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Jádro jeho architektonického díla spadá do let 1919 (návrat z Londýna do Basileje) až 1930 (odchod do Moskvy). Jedním z prvních slavných projektů bylo Sídliště Freidorf ve švýcarském městě Muttenz (1919-21). K nejslavnějším stavbám patří Palác Společnosti národů v Ženevě z roku 1927 či budova školy Peters-Schulhaus v Basileji ze stejného roku. V letech 1928-1930 postavil některé výrazné stavby v Bernau bei Berlin, zejména tzv. Učitelské domy ADGB a Spolkovou školu ADGB. V sídle Bauhausu, v Desavě, zanechal stopu především svými pavlačovými domy na sídlišti Törten.[p 1] Z pozdních prací bývá citován Družstevní útulek pro děti ve švýcarském městě Mümliswil.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Školní kampus v Bernau a pavlačové domy v Desavě jsou od roku 2017 součástí světového kulturního dědictví UNESCO společně s dalšími stavbami Bauhausu ve Výmaru a Desavě.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]