Bernau bei Berlin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bernau bei Berlin

Náměstí
Bernau bei Berlin – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 68 m n. m.
Stát Německo Německo
spolková země BraniborskoBraniborsko Braniborsko
zemský okres Barnim
Bernau bei Berlin na mapě
Bernau na mapě zemského okresu
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 104,16 km²
Počet obyvatel 37 169 (2015)
Hustota zalidnění 356,8 obyv./km²
Správa
Starosta André Stahl (Die Linke)
Oficiální web www.bernau.de
Označení vozidel BER
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bernau bei Berlin [bɛɐ̯ˈnaʊ̯] je město v německé spolkové zemi Braniborsko.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Centrum města je vzdáleno 5,9 km severovýchodně od hranice Velkého Berlína. Sousedními obcemi jsou: Biesenthal, Rüdnitz, na východě Werneuchen, na jihu Ahrensfelde, Panketal a Wandlitz na severu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Na místě dřívější osady bylo na začátku 13. století založeno město. Bližší okolnosti vzniku nejsou známy, neboť dokumenty padly za oběť ničivým požárům v letech 1406 a 1484. Na den svatého Jiří (23. dubna) v roce 1432 občané Bernau odrazili útok husitů, kteří při tažení přes Lužici (18. března až 5. května 1432) řadu měst vyplenili a zničili. Od roku 1832 tuto událost každoročně (s výjimkou komunistické éry) připomíná třídenní Bernauer Hussitenfest.

Památník obětem čarodějnických procesů

Čarodějnickým procesům, které probíhaly mezi lety 1536 a 1658, padlo za oběť 25 žen, mezi nimi Dorothea Meermann a Catarina Selchow, a tři muži.[1] Berlínská výtvarnice Annelie Grund vytvořila v roce 2005 památník obětem, který nese nápis: der Hexerei beschuldigt, gefoltert, getötet, odhalen byl 31. října.[2] Městská rada v Bernau se 6. dubna 2017 rozhodla oběti čarodějnických procesů společensky a eticky rehabilitovat.[3]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Silniční[editovat | editovat zdroj]

Město leží nedaleko dálnice A11, která začíná na Berliner Ringu a okolo Bernau pokračuje přes Prenzlau do Štětína (tam jako polská A6). Dva exity spojují město s dálnicí: Bernau-Nord (číslo 15) a Bernau-Süd (číslo 16).

Železniční[editovat | editovat zdroj]

Linka S2 jezdí na nádraží Berlin Friedrichstraße v centru města. Regionální vlaky spojují Bernau s Eberswalde, Schwedtem, Stralsundem, Frankfurtem nad Odrou na severu, na jih jezdí na berlínské hlavní nádraží, do Berlína Lichtenbergu a Elsterwerdy. Dálkové spoje směřují do Stralsundu, Dortmundu, Düsseldorfu, Drážďan a Amsterdamu.

Městem prochází cyklotrasa Berlín–Uznojem (Radfernweg Berlin–Usedom).

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Čestní občané[editovat | editovat zdroj]

  • Georg Scharnweber (1816–1894), pruský politik, čestný občan od 21. září 1887
  • Konrad Wolf (1925–1982), filmový režisér, president Akademie umění, v roce 1945, po skončení války, jej Sověti ustavili vojenským velitelem města (autobiografický film Bylo mi devatenáct[4][5]). Čestný občan od 20. dubna 1975.

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti s městem spjaté[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bernau bei Berlin na německé Wikipedii.

  1. Namen der Opfer der Hexenprozesse/ Hexenverfolgung in Bernau (PDF; 15 KB), abgerufen am 9. Mai 2016.
  2. Berliner Zeitung: Denkmal für die Opfer der Hexenprozesse in Bernau
  3. SCHNEIDER, Jens. Unschuldig. Süddeutsche Zeitung [online]. 2017-4-12 [cit. 2017-4-22]. Dostupné online. ISSN 0174-4917.  (německy) 
  4. Bylo mi devatenáct v Česko-Slovenské filmové databázi
  5. (anglicky) Ich war neunzehn v Internet Movie Database
  6. Marianne Buggenhagen stellt ihr neues Buch vor
  7. Dagmar Enkelmann (Profil)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]