Přeskočit na obsah

Hana Autengruberová-Jedličková

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hana Autengruberová
Rodné jménoHana Jedličková
Narození22. dubna 1888
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí18. února 1970 (ve věku 81 let)
Místo pohřbeníhřbitov v Pacově
Národnostčeská
Povolánímalířka
RodičeBedřich Jedlička, Johanna Jedličková-Danešová
Manžel(ka)Jan Autengruber
DětiJana
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Hana Autengruberová–Jedličková křtěná Johanna Paula Barbora (22. dubna 1888 Praha[1] – 18. února 1970) byla česká malířka, grafička a ilustrátorka.[2]

Život

[editovat | editovat zdroj]

Otec Hany byl JUDr. Bedřich Jedlička (15. 10. 1857 Hoříněves) z Prahy, matka Johanna Jedličková-Danešová z Malešova (7. 12. 1864), vzali se 4. 6. 1887. Měla dva mladší bratry JUDr. Bedřicha Jedličku (28. 12. 1891) a Vladimíra Jedličku (23. 9. 1896).

Po absolvování vyšší dívčí školy studovala v letech 1904–1909 na Umělecko-průmyslové škole v Praze ve třídě všeobecného a ornamentálního kreslení. Současně chodila na hodiny kresby k Janu Benešovi. Pro její umělecký vývoj byl zásadní odchod do Mnichova, kde do roku 1911 navštěvovala soukromé malířské učiliště Heinricha Knirra.[3] Ve výuce byl kladen důraz na využití výrazových možností barvy, což je patrné na jejích raných obrazech, například Zátiší s porcelánovým králíkem a opicí (kolem roku 1915) nebo Čtenář 1913). Práci s barvou a světlem pak rozvinula na akvarelech vzniklých během několika studijních cest do Itálie v letech 1906 až 1913. Pro zachycení přírody často používala kresby tužkou, v nichž dokázala spojit optickou zkušenost s jejím odrazem v lidské mysli.   Zaujala především jako citlivá krajinářka, ale měla mimořádný smysl i pro figurální a žánrové motivy. Byla výborná portrétistka, často kreslila svou dceru během dětství i dospívání. Těsně před první světovou válkou vytvořila cyklus kreseb i obrazů ze sázavských skláren, jejichž námětem byli sklářští mistři a dělníci při práci v huti.

V roce 1917 pomáhala založit výtvarný odbor Ústředního spolku českých žen (později přejmenovaného na Kruh výtvarných umělkyň). Zúčastnila se jeho první výstavy v Obecním domě v Praze i dalších akcí pořádaných doma i v zahraničí.[4] Členkou Kruhu zůstala až do jeho nucené likvidace v roce 1951.[3]

V červnu 1919 se provdala za malíře Jana Autengrubera, v březnu 1920 se jim narodila dcera Jana (1920–2016). O čtyři měsíce později zemřel Jan Autengruber na zápal plic po prodělané španělské chřipce.[3]

Hrob rodiny Autengruberovy na městském hřbitově v Pacově

V následujících letech se Jana Autengruberová–Jedličková z ekonomických a praktických důvodů se věnovala hlavně plenérové kresbě tužkou nebo perem, akvarelu a příležitostně litografii. Námětem jejích drobných prací na papíře jsou domácí motivy, městské scenérie ( cyklus Zmizelá Praha) a především česká krajina a historická místa. Pro zajištění existence dávala soukromé hodiny kresby a na objednávku vyráběla různé předměty užitého umění (stínidla, koše na noviny, malé oltáře). Věnovala se také užité grafice (ex libris) a knižní ilustraci.

V padesátých letech výtvarně spolupracovala s nakladatelstvím Orbis, které vytisklo její Vánoční omalovánky a sérii pohlednic města Pacova. V roce 1962 vytvořila ilustrace pro osvětovou knihu o zelenině vydanou Státním zdravotnickým nakladatelstvím.[3] V rámci volné tvorby vznikly temperové a olejové obrazy s květinami, ovocem a zeleninou.  

V Praze II bydlela na adrese Palackého 5. Hana Autengruberová-Jedličková zemřela v nemocnici Pod Petřínem v Praze dne 18. února 1970. Pohřbena je společně se svým manželem na hřbitově v Pacově.

V září 2016 byla v na zámku Pacově uspořádána první souborná výstava díla Hany Autengruberové-Jedličkové. Ve sbírkách městského muzea Antonína Sovy se nachází podstatná část malířčina díla i archivních materiálů.[4]

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Výstavy

[editovat | editovat zdroj]

Práce na papíře (výběr)

[editovat | editovat zdroj]
  1. Uhelný trh – Zmizelá Praha (kolem 1910) 27 cm × 19,5 cm - tuš, barevné tužky, papír [5]
  2. Studie stromů: 21 cm × 15 cm
  3. Potrhaná oblaka: 22 cm × 16,5 cm
  4. Žižkova stezka u Jihlávky: 26,5 cm × 21,5 cm
  5. Vesnice soumrak: 25 cm × 20,5 cm
  6. Stromy: 26,5 cm × 20 cm
  7. Horská vesnice: 25 cm × 20,5 cm
  8. Kraj lesa: 26 cm × 20,5 cm
  9. Pradleny: uhel, 62,9 cm × 45 cm, 1950
  10. Kašovice: tužka, 20,9 cm × 29,6 cm
  11. Lípa: tužka

Obrazy (výběr)

[editovat | editovat zdroj]
  1. Čtenář (bratr Bedřich), (kolem 1913) olej 21,2 × 16,5 cm
  2. Záliv (1913), olej 40 ×49,5 cm
  3. Kavalírova sklárna (1913) olej 64 ×48 cm
  4. Zátiší se zeleninou (1914) olej 47 ×63 cm
  5. Lesní cesta (20. léta) olej 21,2 × 26 cm
  6. Kytice: Žluté růže olej, 1939
  7. Zeleninové zátiší (50. léta) tempera 48 × 64 cm

Ilustrace

[editovat | editovat zdroj]
  • Zviřátka a děti: obrázky ze života dětí a zvířat, se stručným textem dětských projevů – Autengruberová-Jedličková. 1925
  • Oddané srdiečka – napísala Hana Gregorová; obrázky kreslila Autengruberová-Jedličková Hana. Bratislava: Viktor Sekey, 1926

Jiné

[editovat | editovat zdroj]
  • Seznam prací [výstavy] Zdenky Burghauserové: Svaz českého díla - červenec 1944 – instalační spolupráce Hana Autengruberová. Praha: Svaz českého díla, 1944

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2020-11-05]. Matriční záznam o narození a křtu Dostupné online. 
  2. ↑ Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 428. 
  3. ↑ a b c d Hana Autengruberová-Jedličková 1888-1970. Text Martina Pachmanová. 1. vyd. Pacov: Městské muteum Antonína Sovy, 2016. S. 93–102. 
  4. ↑ a b Hana Autengruberová-Jedličková (1888–1970) | Zámek Pacov - regionální kulturní a společenské centrum. www.zamekpacov.cz [online]. [cit. 2021-03-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-21. 
  5. ↑ O, K.-A.-V.-K.-A. knižní a výtvarná kultura s r. Autengruberová-Jedličková Hana | Knihkupectví a umělecká galerie KAVKA. www.kavkabook.cz [online]. [cit. 2021-03-28]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • 1936 Kulturní adresář ČSR (Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic), Českolipská knih a kamenotiskárna, Česká Lípa
  • 1993 Nový slovník československých výtvarných umělců (I. díl; A - K), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
  • 1995 Signatury českých a slovenských výtvarných umělců, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
  • 1998 Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 1997 (I. A - Č), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
  • 2016 Hana Autengruberová-Jedličková: 1888–1970 – text Martina Pachmanová; překlad Joanne P. C. Domin. Pacov: Městské muzeum Antonína Sovy v Pacově, 2016

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hana_Autengruberová-Jedličková&oldid=23974189“