Hana Štěpánková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hana Štěpánková
Rodné jméno Anna Šedlbauerová
Narození 20. srpna 1890
Maškův mlýn, Chodská Lhota
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 20. února 1950 (ve věku 59 let)
Kdyně
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Kdyně, hřbitov u kostela sv. Mikuláše
Povolání učitelka, spisovatelka
Nábož. vyznání římskokatolické
Manžel(ka) JUDr. Jaroslav Štěpánek (1885–1950)
Rodiče Augustin Šedlbauer a Marie, roz. Marková
Příbuzní sourozenci: Augustin Šedlbauer, Marie provd. Kokaislová, Anežka provd. Marvalová, Anastázie provd. Kokaislová, Antonín Šedlbauer, Barbora Šedlbauerová. Děti: Miloslav Štěpánek a Jaroslava Štěpánková
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Hana Štěpánková, rozená jako Anna Šedlbauerová (20. srpna 1890 Maškův mlýn v Chodské Lhotě[1]20. února 1950 Kdyně) byla sběratelka chodského folklóru, lidové poezie a vlastivědná pracovnice. Byla členkou regionálního spolku Psohlavec.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Po smrti chodského spisovatele Jindřicha Šimona Baara začala na základě spisovatelovy poslední vůle zpracovávat (společně se svým manželem Jaroslavem) Baarovu literární pozůstalost.[2]

  • Hanýžka a Martínek
  • Osmačtyřicátníci (druhý díl Chodské trilogie)
  • Lůsy (třetí díl Chodské trilogie)
  • Na Chodsku od jara do zimy (výbor z knih J. Š. Baara)
  • Chodské pověsti

Zároveň vyvíjela bohatou publicistickou činnost především v rámci regionálních periodik, ale i celostátních časopisů (Kdyňská Stráž, Posel od Čerchova, Chodsko, Domažlické noviny, Klatovské listy, Plzeňský kraj, Časopis přátel starožitností, Eva, Lidový deník, Mládí, Národní politika, Národohospodářský věstník, Rozhledy po literatuře, Rozpravy Aventina, Venkov, Zvěstování, Ženský obzor, krajanská Svornost).[3]

  • Ke kořenům (Z kroniky rodu) (z úvodu knihy: Je to jen malý obrázek „Z kroniky rodu“, ale věrný a pravdivý, zachycený proto, aby byl památkou a svědkem života v starých mlýnech na samotě, kde radost jednoho člena rodiny byla radostí všech a zármutek, třeba nejmenšího pastevce, zármutkem celé rodiny...)
  • Zkazky lidu na Kdyňsku a Domažlicku, 1931 (31 pověstí z Chodska)
  • Cestou poznané pravdy
  • Setkání (Na paměť stého výročí příchodu Boženy Němcové na Chodsko a dvacátého výročí J. Š. Baara)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Loučim
  2. Archivovaná kopie. www.literarky.cz [online]. [cit. 2018-01-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-06. 
  3. http://www.v-art.cz/mvc/pomijivosti-navzdory-chodsku/stopou-osudu.pdf

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]