Přeskočit na obsah

Halobacteria

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Haloarchaea)
Jak číst taxoboxHalobacteria
alternativní popis obrázku chybí
Rod Halobacterium - buňky mají na délku asi 5 µm
Vědecká klasifikace
Doménaarchea (Archaea)
KmenEuryarchaeota
TřídaHalobacteria
W.D. Grant, M. Kamekura, T.J. McGenuty & A. Ventosa, 2002
ŘádHalobacteriales
W.D. Grant & H. Larsen, 1989
ČeleďHalobacteriaceae
N.E. Gibbons, 1974
Rody
  • viz text
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Možná hledáte: přímo rod Halobacterium.

Halobacteria (též Halomebacteria, ve skutečnosti správně Haloarchaea) je třída archeí z kmene Euryarchaeota. Nejedná se tedy o bakterie.

Charakteristika

[editovat | editovat zdroj]

Halobacteria je možné označit za halofily, protože se vyskytují ve vodách s velmi vysokým obsahem solí. Nejlépe rostou při koncentraci NaCl 2,3 mol/l a nedokaží žít pod hranicí 2,0 mol/l NaCl, mořská voda ale běžně obsahuje 0,6 mol/l NaCl, proto osídlují oblasti jako je Mrtvé moře.[1] Mimo vysoký obsah solí vyžadují též vlhkost a dostatek organického materiálu. Mohou růst aerobně i anaerobně. Probíhá u nich fotofosforylace, tedy jev, při němž pigment bakteriorodopsin absorbuje světlo a poskytuje energii k tvorbě ATP. Ta se však nedá považovat za fotosyntézu v pravém slova smyslu, při níž totiž musí sluneční záření být využíváno nejen jako zdroj energie, ale též jako prostředek k fixaci uhlíku, čehož halobakterie nejsou schopné.[2] Bakteriorodopsiny působí i červené zabarvení vod, v nichž se Halobacteria vyskytují v masivním množství. Jiný pigment, tzv. halorodopsin, pumpuje do buňky chloridové ionty a rovněž asistuje při výrobě energie.

Klasifikace

[editovat | editovat zdroj]

Do třídy Halobacteria se zařazuje pouze jediný řád (Halobacteriales) a v rámci něj známe jen jednu čeleď (Halobacteriaceae). Rodů je mnoho:

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku halobacteria na anglické Wikipedii.

  1. VOET, D.; VOETOVÁ, J. Biochemie. 1. čes. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1995. ISBN 80-85605-44-9. S. 313–314. 
  2. Bryant DA, Frigaard NU. Prokaryotic photosynthesis and phototrophy illuminated. Trends Microbiol.. November 2006, roč. 14, čís. 11, s. 488–96. DOI 10.1016/j.tim.2006.09.001. PMID 16997562.