HMCS Haida (G63)
 HMCS Haida (G63) | |
| Základní údaje | |
|---|---|
 | |
| Typ | torpédoborec |
| Třída | třída Tribal |
| Číslo trupu | G63 |
| Uživatelé | Kanadské královské námořnictvo |
| Jméno podle | Haidové |
| Uvedena do služby | 30. srpna 1943 |
| Osud | vyřazen 1964 muzejní loď |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak | 1854 t (standardní) 2519 t (plný) |
| Délka | 114,91 m |
| Šířka | 11,12 m |
| Rychlost | 36 uzlů |
| Posádka | 190 |
| Výzbroj | 8× 120mm kanón (4×2) 4× 40mm kanón (1×4) 8× 12,7mm kulomet (2×4) 4× 533mm torpédomet (1×4) 1× skluzavka, 2× vrhač |
| Operační nasazení | |
| Služba u | Druhá světová válka Korejská válka |
HMCS Haida (G63) je torpédoborec Kanadského královského námořnictva třídy Tribal. Byl jedním z osmi torpédoborců této třídy provozovaných kanadským námořnictvem. Ve službě byl v letech 1943–1963. Bojově nasazen byl za druhé světové a korejské války. Po vyřazení byl zachován jako muzejní loď. Je to poslední dochovaný torpédoborec třídy Tribal.[1]
Stavba[editovat | editovat zdroj]
Torpédoborec postavila britská loděnice Vickers-Armstrongs v Newcastle upon Tyne. Do služby byl přijat 30. srpna 1943.[2]
Služba[editovat | editovat zdroj]
Torpédoborec Haida do služby vstoupil roku 1943, tedy na vrcholu druhé světové války. V prvních měsících své služby operoval ze Scapa Flow a dvakrát doprovázel arktické konvoje do Murmansku (JW 55A a JW 55B). Německý pokus o napadení konvoje JW 55B vedl k potopení bitevního křižníku Scharnhorst v bitvě u Severního mysu. Část eskorty konvoje se bitvy zapojila, zatímco další (včetně torpédoborce Haida) chránily samotný konvoj.[3]
Od ledna do dubna 1944 se podílel na operacích v Lamanšském průlivu a Biskajském zálivu, přičemž v červnu 1944 se zapojil do invaze do Normandie. V dubnu 1944 se podílel na potopení německých torpédovek třídy Elbing T-29 a T-27, v červnu 1944 se podílel na potopení německého torpédoborce Z-32 typu Zerstörer 1936A Narvik a ponorky U-971 Typu VIIC a v srpnu 1944 ještě minolovky M-486. V září 1944 odplul do Halifaxu kvůli údržbě. Počátkem roku 1945 se vrátil do Evropy, aby v březnu 1945 doprovodil další konvoj do SSSR a následně se podílel do operací podél norského pobřeží. Po skončení války v Evropě odplul do Halifaxu a v březnu 1946 byl převeden do rezervy.[2]
Do služby se vrátil roku 1947 a následně se po tři roky účastnil cvičení NATO. V letech 1950–1952 byl modernizován (mimo jiné dostal vrhač Squid). Do služby se vrátil 11. března 1952 jako HMCS Haida. Stal se tak první válečnou lodí nesoucí označení HMCS.[3] Následně byl v letech 1953–1954 dvakrát výslán do Korejské války, přičemž v obou případech obeplul svět.[3] Po válce sloužil k výcviku. Dne 11. října 1963 byl vyřazen ze služby.[2]
Muzejní loď[editovat | editovat zdroj]
Původně bylo plánováno torpédoborec sešrotovat. Skupina obyvatel Toronta však zorganizovala úspěšnou sbírku na jeho odkoupení a přeměnu na památník. V srpnu 1965 byl v Torontu zpřístupněn veřejnosti jako muzejní loď.[3] Od roku 1970 do roku 2002 kotvil v Ontario Place v Hamiltonu. Roku 2002 jej koupila organizace Parks Canada, která jej po opravě přesunula na nádřeží Hamiltonu.[3]
Dne 26. května 2018 se torpédoborec Haida stal ceremoniální vlajkovou lodí kanadského námořnictva.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Canadian World War II destroyer becomes ceremonial flagship [online]. Navaltoday.com [cit. 2018-08-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c HMCS Haida [online]. Government of Canada [cit. 2018-08-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e HMCS HAIDA HISTORY [online]. Jerry Proc's group [cit. 2018-08-24]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu HMCS Haida na Wikimedia Commons - HMCS Haida National Historic Site [online]. Parks Canada [cit. 2018-08-24]. Dostupné online. (anglicky)
- Friends of HMCS HAIDA: Preserving, Promoting and Protecting the Legacy [online]. Friends of HMCS Haida [cit. 2018-08-24]. Dostupné online. (anglicky)
