Bitva u Severního mysu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bitva u Severního mysu
Konflikt: Druhá světová válka
Dělostřelci z HMS Duke of York po bitvě
Dělostřelci z HMS Duke of York po bitvě
Trvání: 26. prosince 1943
Naplánováno: {{{plánováno}}}
Cíl: {{{cíl}}}
Místo: poblíž Severního mysu u norského pobřeží
Casus belli: {{{příčina}}}
Výsledek: vítězství Royal Navy
Změny území: {{{území}}}
Strany
Námořní znak Německa
Kriegsmarine
Námožní znak Velké Británie
Royal Navy
Velitelé
kontradmirál Erich Bey admirál loďstva Bruce Fraser
Síla
bitevní křižník Scharnhorst bitevní loď HMS Duke of York
křižníky:
HMS Sheffield
HMS Belfast
HMS Norfolk
HMS Jamaica
torpédoborce
Ztráty
Scharnhorst potopen Duke of York, Norfolk poškozen
{{{poznámky}}}

Bitva u Severního mysu byla jedna z námořních bitev druhé světové války, při které byl spojeneckými svazy potopen německý bitevní křižník Scharnhorst.

Zachránění trosečníci ze Scharnhorstu se vyloďují ve Scapa Flow

Předchozí služba[editovat | editovat zdroj]

Bitevní křižník Scharnhorst, sesterská loď bitevního křižníku [[Gneisenau], byla postaven v roce 1935 a na vodu spuštěn o rok později. Patřil k největším a nejmodernějším německým hladinovým lodím, přičemž byl projektován jako bitevní křižník, který měl v nadcházející válce napadat konvoje v Atlantiku, protože námořní převaha Velké Británie byla na rovnocenné střetnutí hladinových lodí příliš veliká.

Před svou poslední bitvou se Scharnhorst zúčastnil hned několika bojových akcí-pod velením Otto Ciliaxe bojoval při vpádu do Norska v roce 1940, operace Weserübung, spolu se sesterskou lodí Gneisenau a těžkým křižníkem Admiral Hipper. Operace tehdy skončila neslavně, Admiral Hipper byl těžce poškozen srážkou s britským torpédoborcem Glowworm, načež se německá eskadra střetla s bitevním křižníkem Renown, v němž Scharnhorst utrpěl těžká poškození a početně silnější eskadra nakonec ustoupila. Němci se ovšem nemínili s takto chatrným výsledkem a brzy se Scharnhorst zúčastnil další akce, při níž v uskupení s Gneisenauem potopil letadlovou loď Glorious a spolu s ní torpédoborce Ardent a Acasta, evakuující anglické letecké síly ze severu Norska. Scharnhorst ovšem utrpěl zásah torpédem a po skončení norského tažení se přesunul do Německa na opravy. Na počátku roku 1941 ještě jednou Scharnhorst vyplul s Gneisenauem, přičemž společně potopili 22 lodí o tonáži 116 000 BRT. Následně byly obě lodě umístěny v Brestu, kde však byly neustále bombardovány a nakonec se jim podařilo uniknout až při operaci Cerberus, 11.února 1942, za mohutného krytí všech složek německé armády. Obě lodě sice dopluly šťastně do Německa, ale Scharnhorst utrpěl další poškození a byl opravován až do března roku 1943. Poté byl přesunut do norských vod, které střežil před případným britským vpádem spolu s bitevní lodí Tirpitz, ovšem jejich jedinou akci bylo rozstřílení meteorologické stanice na Špicberkách-navíc byl později Tirpitz poškozen a Scharnhorst se stal v severních vodách jedinou německou bojeschopnou hladinovou lodí. Jeho účinnost však byla minimální a Hitlerovi, stejně jako německému velení námořnictva už docházela trpělivost. Na kapitánské místo byl dosazen kontradmirál Erich Bey, který dostal 25.prosince 1943 rozkaz zaútočit na konvoj JW 55B. Před bitvou

 Scharnhorst dnes leží na mořském dně na souřadnicích 72°16′ s. š., 28°41′ v. d..

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Článek o bitvě u Severního mysu – dostupný online