Háďátko pšeničné

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxHáďátko pšeničné
Chybí zde svobodný obrázek
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenhlístice (Nematoda)
TřídaSecernentea
Řádháďátka (Tylenchida)
Čeleďháďátkovití (Anguinidae)
Rodháďátko (Anguina)
Binomické jméno
Anguina tritici
(Steinbuch, 1799)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Háďátko pšeničné (Anguina tritici) je malá hlístice parazitující především na pšenici.

EPPO kód[editovat | editovat zdroj]

ANGUTR[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Háďátko pšeničné bylo prvním háďátkem parazitujícím na rostlinách, které bylo popsáno ve vědecké literatuře, a to už v roce 1773.[2] Jménem Anguina tritici háďátko poprvé pojmenoval Dr. J.G. Steinbuch v roce 1799.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Má štíhlé, hadovité tělo. Samičky háďátka dorůstají délky 3–5 mm, jsou tlustší a mají ventrálně zatočené tělo. Samečci dorůstají délky okolo 2 mm a jejich tělo je zatočeno distálně.

Životní cyklus[editovat | editovat zdroj]

Háďátka se z larev vylíhnou ve vlhké půdě a po 2–9 dnech vyšplhají na hostitelskou rostlinu. Vlhkost je základním předpokladem pro jejich pohyb. Migrace mezi rostlinami je možná na vzdálenost 20–30 cm. Hlístice pak pronikají rostlinným pletivem a květenstvím a znemožňují tvorbu nových klasů. Migrují do rostoucího bodu, kde se krmí ektoparaziticky. Hlístice napadají klas, který se mění v tvrdou, tmavou, asi 3 mm širokou hálku a v němž pohlavně dospějí, začínají se pářit a rozmnožovat. Jedna samice naklade až 2000 vajec, a po ovipozici hyne. Z vajíček se v hálce líhnou larvy a ty tam přezimují až do jara. V určitých případech ale larvy v hálce dokážou přežít ve stavu anabiózy až devět let.[1] Na jaře se hálky uvolňují, larvy padají do vlhké půdy a čekají na další setbu.[2] Celkový životní cyklus je dokončen za přibližně 113 dní.

Vztah s hostitelem[editovat | editovat zdroj]

Háďátko pšeničné je ektoparazit. Napadáním květenství se ale postupně stává endoparazitem. U pšenice a jiných obilnin způsobuje nemoc zvanou „ušní koukol”. Napadenou rostlinu poznáme podle jejího zakrnění, nažloutnutí, zakroucených listů, hálek a hnědočerných semen.[3]

Prevence a léčba[editovat | editovat zdroj]

Napadení pšenice háďátkem se dá zabránit několika způsoby. Jde hlavně o čištění a kontrolu semen, to se provádí v solném roztoku – zdravá semena klesají ke dnu a nakažená plavou na hladině. Doporučuje se také střídání plodin. V případě, že jsou semena napadená probíhá léčba chemikáliemi, horkou vodou nebo mechanicky, speciálním válcovým strojem. Pokud je infikované pole, nechává se minimálně dva roky ležet ladem.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b EPPO Global Database. gd.eppo.int [online]. [cit. 2021-03-16]. Dostupné online. 
  2. a b Invasive Species Compendium [online]. [cit. 2021-03-16]. Dostupné online. 
  3. a b Hlísti - Háďátko pšeničné. www.guh.cz [online]. [cit. 2021-03-16]. Dostupné online.