Guntram

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Guntram
franský král
Guntram a Childebert II.
Guntram a Childebert II.
Doba vlády 561592
Narození 535/536
Úmrtí 592
Chalon-sur-Saône
Předchůdce Chlothar I.
Nástupce Childebert II.
Manželky I. Veneranda
II. Marcatruda
III. Bobilla
Potomci Gundobad, Chlothar, Chlodomer a další syn.
Dynastie merovejská
Otec Chlothar I.
Matka Ingunda
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Guntram (545 - 592, Chalon-sur-Saône), také psaný Gontram, Gontran, Gunthram nebo Gunthchramn, byl burgundským králem v letech 561592.

Život[editovat | editovat zdroj]

Byl synem krále Chlothara I. a Ingundy. Král Chlothar měl čtyři syny: Chariberta, Chilpericha, Sigiberta a Gontrama. Mezi ně rozdělil franskou říši. Gontram se po otcově smrti v roce 561 stal králem v Burgundsku a hlavním městem učinil Orléans.

Tehdejší významný kronikář Řehoř Tourský (Georgius Florentius Georgius, biskup v Tours), jej vždy nazýval dobrým králem Guntramem a to i když podával svědectví o jeho nevyvedených manželstvích.

Guntram se poprvé oženil se svou konkubínou Venerandou, otrokyní patřící jednomu z jeho mužů. S tou měl syna Gundobada. Později se oženil s Marcatrudou a Gundobada poslal do Orleánsu. Když i Marcatruda porodila syna, začala žárlit a Gundobada nechala otrávit. Vzápětí ztratila však i svého syna. Guntram se o jejím činu dozvěděl, zapudil ji a Marcatruda do roka zemřela. Potřetí se oženil s Austregildou zvanou Bobilla, s níž měl syny Chlothara a Chlodomera a dcery Chlodebergu a Chlodichildu.

Vláda[editovat | editovat zdroj]

V mládí byl prudké, nevyrovnané povahy, ale později svou vládu zcela podřídil křesťanským principům. Podle kronikáře se stal ochráncem ponížených, nadějí chudých a utěšitelem nemocných. Přísně a spravedlivě vynucoval vládu zákona a po celé zemi stavěl kláštery a kostely. Přežil i dva pokusy o atentát. Kronikář Řehoř také podává svědectví o zázracích, které se udály před i po Guntramově smrti. U některých byl prý osobně svědkem.

Roku 567 zemřel Guntramův bratr Charibert I. vládnoucí v Paříži a jeho země byla rozdělena mezi zbývající bratry. Vdova po Charibertovi se chtěla provdat za nejstaršího z bratři, kterým byl Guntram. Církevní sněm v roce 557 však tuto tradici označil za incest a tak ji Guntram raději umístil do kláštera v Arles.

V následujících občanských válkách o otcovské dědictví mezi bratry Sigibertem a Chilperichem nejprve pomáhal Chilperichovi, ale později se přidal na stranu Sigiberta; ten byl ale r. 575 zavražděn. Poté, co r. 577 oba zbývající Guntramovi vlastní synové zemřeli na dysentérii, adoptoval jako svého dědice synovce Childeberta, Sigibertova syna. Vedl značně neúspěšné války proti Gótům, v kterých ztratil téměř celé své vojsko. Porážku připsal minulým hříchům a ještě posílil svou zbožnost.

Zemřel roku 592 v Chalon-sur-Saône, kde je také pohřben v chrámu svatého Marcela, který sám založil. Záhy po své smrti byl svatořečen. Jeho nástupcem se stal adoptivní syn Childebert II.

Svátek svatého Guntrama se slaví 28. března.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. 2. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1997. 702 s. ISBN 80-7192-304-4.