Přeskočit na obsah

Guldborg Chemnitzová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Marie Guldborg Chemnitz
Narození27. ledna 1919
Qassimiut
Dánsko Jižní Grónsko
Úmrtí2003
Povolánítlumočnice a politička
Politická stranaAtassut
RodičeJørgen Niels Peter Chemnitz a Kathrine Chemnitzová
PříbuzníLars Chemnitz a Jørgen Chemnitz (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Marie Guldborg Chemnitzová (nepřechýleně Marie Guldborg Chemnitz; 27. ledna 1919, Qassimiut2003) byla grónská tlumočnice, místní politička a bojovnice za práva žen.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Mládí a studia

[editovat | editovat zdroj]

Guldborg se narodila jako nejstarší dítě tlumočníka Jørgena Chemnitze (1890–1956) a bojovnice za práva žen Vilhelmine Else Kathrine Dorthe Josefsenové (1894–1978). Režisér Jørgen Chemnitz (1923–2001) a politik Lars Chemnitz (1925–2006) byli její bratři.

V její rodině se i díky matčině politické činnosti kladl velký důraz na vzdělání. Když se chtěla naučit dánsky, byla v roce 1934 předána do dánské rodiny, kde se seznámila s jejich kulturou a jazykem. V letech 19361938 navštěvovala Efterskole v Aasiaatu. V té době nebylo v Grónsku středoškolské vzdělání pro dívky příliš rozšířené a dívčí škola otevřená o dva roky dříve byla určena pouze pro elitu. V roce 1938 byla poslána do Dánska na další vzdělávání, které organizoval výbor pro vzdělávání grónských dívek podle evropských standardů. Kvůli druhé světové válce však nemohla dokončit své vzdělání a v roce 1939 se vrátila do Grónska.[1]

Překladatelkou

[editovat | editovat zdroj]

7. června 1942 provdala za dánského pomocníka chovatele ovcí Finna Christoffersena, syna obchodníka Hanse Petera Christoffersena a jeho ženy Ane Hansine Hansenové. Z manželství, které bylo rozvedeno v roce 1954, vzešly čtyři děti: Naja Annie (*1943), Ejvind Axel (*1944), Diane Annette (*1945) a Bjørn (*1946), který však zemřel ještě jako kojenec. Zdokonalila se v dánštině a v roce 1948 byla zaměstnána jako tlumočnice na právní expedici, ale působila také jako kulturní mediátorka a asistentka výzkumu. Vedoucí průzkumu Verner Goldschmidt ji znal díky jejímu otci, který pomáhal s rozhlasovým pořadem o grónském právním systému. Po expedici získala práci u nejvyššího soudu Grónska jako tlumočnice a soudní zapisovatelka.[2]

V roce 1958 se stala tlumočnicí ve výboru pro sociální výzkum, který vedl Verner Goldschmidt. V roce 1964 složila jako první grónská žena a třetí Gróňanka v historii překladatelskou zkoušku. V letech 1964 až 1968 pracovala jako překladatelka na ministerstvu Grónska, v letech 1968–1972 na sekretariátu Grónské zemské rady a v letech 1972–1975 opět ve Výboru pro sociální výzkum.[3]

Politické působení

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1948 získaly ženy v Grónsku volební právo a v roce 1951 Guldborg Chemnitz kandidovala do městské rady v Nuuku. Jako první žena byla zvolena do obecního zastupitelstva a setrvala v něm až do roku 1954. Teprve v roce 1983 kandidovala znovu - za Atassut - a následně působila mimo jiné jako druhá místostarostka. Byla členkou mnoha výborů.[4]

Společně s dalšími vydala několik publikací na sociologická, právní či politická témata týkající se žen, přednášela o nich nebo publikovala články v novinách a časopisech. Chemnitz, která se prostřednictvím své matky setkala s ženským hnutím, byla také aktivní bojovnicí za práva žen. V roce 1965 byla jmenována zástupkyní Grónska v Dánské ženské komisi. V roce 1975 byla zástupkyní Grónska na konferenci OSN o ženách v Mexico City. V letech 19791982 byla předsedkyní celogrónského ženského sdružení APK v Nuuku.[5]

Guldborg Chemnitz zemřela roku 2003.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Guldborg Chemnitz na německé Wikipedii.

  1. https://www.kvinfo.dk/side/597/bio/601/origin/170/
  2. CHEMNITZ, Guldborg. Grønland i udvikling, redigeret af Guldborg Chemnitz og Verner Goldschmidt. [s.l.]: Danmarks Radios Grundbøger 255 s. Dostupné online. (dánsky) Google-Books-ID: fu6PzQEACAAJ. 
  3. ZDB-Katalog - Detailnachweis: Ordenshistorisk tidsskrift.... zdb-katalog.de [online]. [cit. 2022-03-03]. Dostupné online. 
  4. SØRENSEN, Axel Kjær. Denmark-Greenland in the Twentieth Century. [s.l.]: Museum Tusculanum Press 212 s. Dostupné online. ISBN 978-87-635-1276-3. (anglicky) Google-Books-ID: UiLFMfm1R9AC. 
  5. Grønlands grønne bog 2001-02. København: Tusagassiivi, Grønlands Hjemmestyres Informationskontor 142 s. Dostupné online. ISBN 87-89685-16-4, ISBN 978-87-89685-16-8. OCLC 961298489