Guglielmo Vicario
Guglielmo Vicario | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Datum narození | 7. října 1996 (28 let) | ||||||
Místo narození | Udine, Itálie | ||||||
Výška | 194 cm | ||||||
Hmotnost | 83 kg | ||||||
Klubové informace | |||||||
Současný klub | Tottenham | ||||||
Číslo dresu | 1 | ||||||
Pozice | Fotbalový brankář | ||||||
Mládežnické kluby* | |||||||
| |||||||
Profesionální kluby* | |||||||
| |||||||
Reprezentace** | |||||||
| |||||||
Úspěchy | |||||||
| |||||||
Další informace | |||||||
Povolání | fotbalista | ||||||
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. * Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k 15. 10. 2024 ** Starty a góly za reprezentaci aktuální k 15. 10. 2024 | |||||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Guglielmo Vicario (* 7. říjen 1996 Udine, Itálie) je italský fotbalový brankář, který chytá v anglickém Tottenhamu a za italský národní tým.
Kariéra
[editovat | editovat zdroj]Klubová
[editovat | editovat zdroj]Udinese
[editovat | editovat zdroj]Vicario je odchovancem italského klubu Udinese Calcio, do jehož akademie přišel v roce 2013.
Do A-týmu Udinese se však nedostal, a tak v létě 2014 odešel na roční hostování do čtvrtoligového klubu Fontanafredda.[1] Zde debutoval v pouhých 17 letech a okamžitě si vydobyl místo v základní sestavě. Na konci sezony tým dosáhl na klidnou záchranu v soutěži a Vicario k tomu přispěl 4 čistými konty z 30 utkání.[2]
Benátky
[editovat | editovat zdroj]Sezóna 2015/16
[editovat | editovat zdroj]V létě 2015 se po návratu z Fontanafreddy odešel Vicario na další hostování do čtvrté ligy, a to do Benátek.[1] V dresu Arancioneroverdi získal hned ve své první sezoně mistrovský titul a postoupil s klubem do Serie C. Vicario nastoupil do 38 z 40 ligových utkání, ve kterých udržel 17 čistých kont.[3]
Sezóna 2016/17
[editovat | editovat zdroj]Před startem sezóny 2016/17 přestoupil Vicario do Benátek natrvalo. Přišel však o pozici brankářské jedničky, do klubu totiž přestoupil také jiný brankář, a to Davide Facchin.[4] Vicario v sezóně odehrál jen 2 utkání a v jednom z nich udržel čisté konto.[4] Benátky svou skupinu Serie C vyhrály a postoupili do druhé nejvyšší soutěže.
Sezóna 2017/18
[editovat | editovat zdroj]V následující sezóně z klubu Facchin odešel, a tak Vicario bojoval o post brankářské jedničky s nově přichozím Emilem Auderem.[5] V prvních kolech ligového ročníku se s Auderem v brance střídali, trenér Filippo Inzaghi však nakonec upřednostňoval Audera, jenž do Benátek přišel na roční hostování z Juventusu.[6]
Vicario debutoval v Serii C v dresu Benátek 5. března 2017 v zápase proti Teramu.[7] V sezóně 2017/18 odehrál 7 ligových utkání, v nichž udržel 4 čistá konta a inkasoval dohromady jen 5 branek.[5] Benátky v lize skončily na 5. příčce a v postupovém play-off podlehly v semifinále Palermu.[8]
Sezóna 2018/19
[editovat | editovat zdroj]Na začátku sezóny 2018/19 vynechal Vicario první čtyři ligová utkání kvůli zranění prstu, a tak se mezi třemi tyčemi objevoval Luca Lezzerini. Z prvních 4 kol však Benátky získaly jen tři body, a tak dostal šanci Vicario.[9] Mladý italský brankář do branky už nikoho nepustil a dovedl tým ke konečné 15. příčce.[9]
Cagliari
[editovat | editovat zdroj]Dne 17. července 2019 podepsal pětiletou smlouvu s prvoligovým Cagliari.[10] O týden později odešel na roční hostování zpátky do Serie B.[11]
Perugia (hostování)
[editovat | editovat zdroj]Dne 25. července 2019 odešel na roční hostování do Perugie.[11] V dresu klubu, jenž v Serii B skončil na konečném 16. místě, odchytal 37 ligových utkání, v nichž udržel 9 čistých kont, nicméně sestupu do Serie C zabránit nedokázal.[12][13]
Sezóna 2020/21
[editovat | editovat zdroj]V sezóně 2020/21 kryl záda dlouhodobé brankářské klubové jedničce Alessiovi Cragnovi.[14] Na začátku dubna Vicario využil toho, že Cragno měl před ligovým zápasem proti Interu Milán pozitivní test na covid-19.[15] V zápase proti Interu Vicario debutoval v italské nejvyšší soutěži. Utkání skončilo prohrou Cagliari 1:0.[16] Vicario v lize odchytal další tři utkání a celkově udržel jedno čisté konto.[14]
Empoli
[editovat | editovat zdroj]Sezóna 2021/22
[editovat | editovat zdroj]Dne 9. července 2021 se Vicario připojil k Empoli na roční hostování s opcí.[17] Vicario v klubu, jenž právě postoupil do Serie A, zaujal místo brankářské jedničky. V lize odchytal všech 38 utkání, v nichž udržel 7 čistých kont, a dovedl tým ke konečné 14. příčce v nejvyšší soutěži.[18]
Sezóna 2022/23
[editovat | editovat zdroj]Dne 18. června 2022 Empoli uplatnilo opci na koupi Vicaria, který tak do klubu přestoupil na trvalo.[19] Vicario si udržel pozici jedničky a na podzim odchytal všech 15 ligových utkání.[20] V zimním přestupovém období byl Vicario spojován s odchodem z klubu, o jeho služby měl například turecký Galatasaray či AC Milán.[21][22] V lednu 2023 pak o Vicaria usiloval i německý Bayern Mnichov, který hledal zástup za zraněného Manuela Neuera. Empoli však odmítlo italského brankáře prodat.[23][24]
Vicario tak sezónu 2022/23 v Empoli dochytal, celkem si připsal 7 čistých kont v 31 ligových střetnutích.[20] Na konci června projevil zájem o Vicaria londýnský Tottenham Hotspur.[25][26][27]
Tottenham Hotspur
[editovat | editovat zdroj]Vicario do Tottenhamu přestoupil 27. června 2023, kdy s anglickým klubem podepsal pětiletý kontrakt. Empoli za něho dostalo 20 milionů eur (472 milionů korun), jednalo se o historicky nejdražší prodej v dějinách tohoto italského klubu.[28]
Reprezentační
[editovat | editovat zdroj]Dne 17. září 2022 se Vicario dočkal prvního pozvání do italské fotbalové reprezentace, když ho manažer Roberto Mancini nominoval na zápasy Ligy národů UEFA proti Anglii a Maďarsku.[29]
Vicario byl povolán i na listopadový reprezentační sraz, nicméně ani v přátelských utkáních proti Albánii a Rakousku si nepřipsal reprezentační debut, přednost před ním dostali Gianluigi Donnarumma a Alex Meret.[30][31]
V červnu 2023 byl nominován na závěrečný turnaj Ligy národů, přes Gianluigiho Donnarummu se však do branky nedostal. Itálie po prohře v semifinále proti Španělsku porazila v zápase o třetí místo Nizozemsko a získala na turnaji bronzovou medaili.[32][33]
Statistika
[editovat | editovat zdroj]Klubová
[editovat | editovat zdroj]Sezóna | Klub | Liga | Ligové poháry | Kontinentální poháry | Celkem | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Soutěž | Zápasy | Obd. góly | Soutěž | Zápasy | Obd. góly | Soutěž | Zápasy | Obd. góly | Zápasy | Obd. góly | ||
2014/15 | Fontanafredda | Serie D | 30 | 46 | - | 0 | 0 | - | 0 | 0 | 30 | 46 |
2015/16 | Benátky | Serie D | 38 | 34 | - | 0 | 0 | - | 0 | 0 | 38 | 34 |
2016/17 | Lega Pro | 2 | 1 | - | 0 | 0 | - | 0 | 0 | 2 | 1 | |
2017/18 | Serie B | 7 | 5 | IP | 0 | 0 | - | 0 | 0 | 7 | 5 | |
2018/19 | Serie B | 34 | 42 | IP | 0 | 0 | - | 0 | 0 | 34 | 42 | |
Celkem za Benátky | 81 | 82 | - | 0 | 0 | - | 0 | 0 | 81 | 82 | ||
2019/20 | Perugia | Serie B | 37 | 48 | IP | 2 | 1 | - | 0 | 0 | 39 | 49 |
2020/21 | Cagliari | Serie A | 4 | 6 | IP | 3 | 4 | - | 0 | 0 | 7 | 10 |
2021/22 | Empoli | Serie A | 38 | 70 | IP | 1 | 2 | - | 0 | 0 | 39 | 72 |
2022/23 | Serie A | 31 | 39 | IP | 1 | 2 | - | 0 | 0 | 32 | 41 | |
Celkem za Empoli | 69 | 109 | - | 2 | 4 | - | 0 | 0 | 71 | 113 | ||
2023/24 | Tottenham | Premier League | 38 | 61 | AP+ALP | 2+0 | 1+0 | - | 0 | 0 | 40 | 62 |
2024/25 | Premier League | ? | ? | AP+ALP | ?+? | ? | EL | ? | ? | ? | ? | |
Celkově | 257 | 351 | - | 9 | 10 | - | 0 | 0 | 266 | 361 |
Reprezentační
[editovat | editovat zdroj]Statistika na velkých turnajích
[editovat | editovat zdroj]Reprezentace | Rok | Zápasy | |||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Fáze turnaje | Datum | Soupeř | Odehraných minut | Vstřelené branky | Výsledek | ||
Itálie | ME 2024 | Neodehrál žádné ze 4 utkání |
Úspěchy
[editovat | editovat zdroj]Klubové
[editovat | editovat zdroj]- vítěz 3. italské ligy (1x)
Benátky: 2016/17
Reprezentační
[editovat | editovat zdroj]- 1× na ME 2024
- 1x na LN UEFA 2023 – bronz
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b REDAZIONE. Dal Fontanafredda alla Nazionale: la storia di Guglielmo Vicario. SerieD24 [online]. 2022-09-25 [cit. 2023-06-22]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ Guglielmo Vicario - Detailed stats. www.transfermarkt.com [online]. [cit. 2023-06-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Guglielmo Vicario - Detailed stats. www.transfermarkt.com [online]. [cit. 2023-06-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Guglielmo Vicario - Detailed stats. www.transfermarkt.com [online]. [cit. 2023-06-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Guglielmo Vicario - Detailed stats. www.transfermarkt.com [online]. [cit. 2023-06-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ UFFICIALE - Audero in prestito al Venezia. Tutto Juve [online]. [cit. 2023-06-22]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ Teramo vs. Venezia - 5 March 2017 - Soccerway. int.soccerway.com [online]. [cit. 2023-06-22]. Dostupné online.
- ↑ Guglielmo Vicario - Detailed stats. www.transfermarkt.com [online]. [cit. 2023-06-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Guglielmo Vicario - Detailed stats. www.transfermarkt.com [online]. [cit. 2023-06-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Vicario al Cagliari. www.cagliaricalcio.com [online]. 2019-07-17 [cit. 2023-06-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-02-08. (italsky)
- ↑ a b Guglielmo Vicario è biancorosso [online]. 2019-07-25 [cit. 2023-06-22]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ Guglielmo Vicario - Detailed stats. www.transfermarkt.com [online]. [cit. 2023-06-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Guglielmo Vicario - Detailed stats. www.transfermarkt.com [online]. [cit. 2023-06-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Guglielmo Vicario - Detailed stats. www.transfermarkt.com [online]. [cit. 2023-06-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Cragno becomes fifth Italy player to contract COVID-19, follows Florenzi. Reuters. 2021-04-05. Dostupné online [cit. 2023-06-22]. (anglicky)
- ↑ Inter Milan - Cagliari Calcio, Apr 11, 2021 - Serie A - Match sheet. www.transfermarkt.com [online]. [cit. 2023-06-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SOCIAL. Guglielmo Vicario è un nuovo calciatore azzurro!. Empoli FC [online]. 2021-07-09 [cit. 2023-06-22]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ Guglielmo Vicario - Detailed stats. www.transfermarkt.com [online]. [cit. 2023-06-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ TECCE, Filippo. Guglielmo Vicario è dell’Empoli. Empoli FC [online]. 2022-06-18 [cit. 2023-06-22]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ a b Guglielmo Vicario - Detailed stats. www.transfermarkt.com [online]. [cit. 2023-06-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Galatasaray’a Guglielmo Vicario transferinde 2 dünya devi rakip oldu!. Fotomaç [online]. [cit. 2023-06-22]. Dostupné online.
- ↑ CorSport: Vicario and Cragno on list as Milan eye potential cover for Maignan. SempreMilancom [online]. 2022-12-23 [cit. 2023-06-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Bayern Munich make offer for Empoli's Guglielmo Vicario - Get Italian Football News [online]. 2023-01-17 [cit. 2023-06-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Bayern Munich make offer for Empoli’s Guglielmo Vicario. OneFootball [online]. 2023-06-22 [cit. 2023-06-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ROMANO, Fabrizio. Tottenham close in on £16.4m deal for Empoli goalkeeper Guglielmo Vicario. The Guardian. 2023-06-22. Dostupné online [cit. 2023-06-22]. ISSN 0261-3077. (anglicky)
- ↑ Tottenham transfer news: Spurs verbally agree £17.2m deal to sign goalkeeper Guglielmo Vicario. Sky Sports [online]. [cit. 2023-06-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GOLD, Alasdair. Spurs hope to complete deal for Guglielmo Vicario after Fabio Paratici enquiries. Football.London [online]. 2023-06-22 [cit. 2023-06-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Premier League - Tottenham má novou brankářskou jedničku. Z Empoli přichází Ital Vicario | FotbalPortal.cz. www.fotbalportal.cz [online]. [cit. 2023-06-27]. Dostupné online.
- ↑ MANCINI STICKS TO FAMILIAR FACES WITH ITALY CALL-UPS [online]. football-italia.net, 17 September 2022 [cit. 2022-09-26]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ Albania - Italy, Nov 16, 2022 - International Friendlies - Match sheet. www.transfermarkt.com [online]. [cit. 2023-06-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Austria - Italy, Nov 20, 2022 - International Friendlies - Match sheet. www.transfermarkt.com [online]. [cit. 2023-06-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Joselu v závěru poslal Španělsko přes Itálii do finále Ligy národů. EuroFotbal.cz [online]. [cit. 2023-06-22]. Dostupné online.
- ↑ Oranjes nezvládli ani druhou přestřelku a na domácí půdě končí na posledním čtvrtém místě. EuroFotbal.cz [online]. [cit. 2023-06-22]. Dostupné online.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Guglielmo Vicario na italské Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Profil hráče na Transfermarkt.com (anglicky)
- Profil hráče na National Football Teams.com (anglicky)