Grigorij (Petrov)
| Jeho Vysokopřeosvícenost Grigorij | |
|---|---|
| Metropolita voskresenský První vikář patriarchy moskevského a celé Rusi Vedoucí záležitostí Moskevského patriarchátu | |
 | |
| Církev | Ruská pravoslavná církev |
| Diecéze | Moskva |
| Jmenování | 11. října 2023 |
| Předchůdce | Dionisij (Porubaj) |
| Zasvěcený život | |
| Sliby | 3. května 2009 |
| Svěcení | |
| Jáhenské svěcení | 11. července 2004 světitel Irinarch (Grezin) |
| Kněžské svěcení | 12. července 2004 světitel Irinarch (Grezin) |
| Biskupské svěcení | 16. března 2014 světitel Kirill |
| Vykonávané úřady a funkce | |
| Zastávané úřady |
|
| Osobní údaje | |
| Rodné jméno | Andrej Vladimirovič Petrov (Андре́й Влади́мирович Петро́в) |
| Země |  Rusko |
| Datum narození | 26. prosince 1974 (49 let) |
| Místo narození | Ljubim, Ruská sovětská federativní socialistická republika |
| Národnost | ruská |
| Alma mater | Moskevská duchovní akademie Jaroslavská státní univerzita |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Grigorij (světským jménem: Andrej Vladimirovič Petrov; * 26. prosince 1974, Ljubim) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve, metropolita voskresenský a vedoucí záležitostí Moskevského patriarchátu.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se 26. prosince 1974 v Ljubimu. Od dětství sloužil jako oltářník chrámu Uvedení přesvaté Bohorodice do chrámu v jeho rodném městě.[1]
Po dokončení střední školy roku 1992 nastoupil na fakultu fyziky Jaroslavské státní univerzity. Během studia byl psalomščikem chrámu Uložení roucha přesvaté Bohorodice v Jaroslavli. Roku 1997 dokončil studium a nastoupil na Moskevský duchovní seminář a následně pokračoval ve studiu na Moskevské duchovní akademii, kde v červnu 2004 obhájil kandidátskou práci na téma "List Kolosanům svatého apoštola Pavla v ruské biblistice". Vzdělávací komisí Ruské pravoslavné církve byl poslán do permské eparchie, kde se stal přednášejícím na Permském duchovním učilišti.[1]
Dne 11. července 2004 byl biskupem permským a solikamským Irinarchem (Grezinem) rukopoložen na diákona a o den později na jeromonacha.[1]
Dne 23. listopadu 2004 se stal ključarem (pomocník představeného) katedrálního chrámu Svaté Trojice v Permu. Stejného roku byl ustanoven vedoucím kanceláře permské eparchiální správy, kterým byl až do roku 2007.[1]
Dne 1. listopadu 2006 byl jmenován představeným permského chrámu svatého Mitrofana Voroněžského a 28. dubna 2007 prorektorem pro pedagogickou činnost Permského duchovního učiliště.[1]
Roku 2009 byl účastníkem Místního soboru Ruské pravoslavné církve.[1]
Dne 3. května 2009 byl postřižen na monacha a přijal mnišské jméno Grigorij na počest svatého Gregoria Palamy, arcibiskupa soluňského.[1]
V březnu 2010 byl uvolněn ze služby permské eparchie a byl poslán do Moskvy, kde začal působit v nově vzniklém Synodním oddělení pro vězeňskou službu. Dne 26. července 2010 byl Svatým synoden jmenován zástupcem předsedy tohoto oddělení.[1]
Dne 5. října 2011 byl Svatým synodem osvobozen od funkce zástupce předsedy a byl převeden do služeb patriarchy moskevského a celé Rusi Kirilla.[1]
Dne 20. října 2011 byl rozhodnutím patriarchy jmenován asistentem vedoucího Administrativního sekretariátu Moskevského patriarchátu.[1]
Dne 10. května 2012 byl patriarchou Kirillem jmenován duchovním chrámu Životodárné Trojice v Ostankině (Moskva).[1]
Dne 26. prosince 2013 jej Svatý synod zvolil biskupem troickým a južnouralským.[2] Dne 9. ledna 2014 byl v chrámu Všech svatých monastýru Danilov metropolitou saranským a mordovským Varsonofijem (Sudakovem) povýšen na archimandritu.[3]
Dne 24. ledna 2014 byl v monastýru Danilov oficiálně jmenován biskupem[4] a 16. března proběhla v chrámu Narození přesvaté Bohorodice v Krylatskoje (Moskva) jeho biskupská chirotonie. Světiteli byli patriarcha moskevský Kirill, metropolita saranský a mordovský Varsonofij (Sudakov), metropolita istrijský Arsenij (Jepifanov), metropolita jekatěrinburský a věrchoturský Kirill (Nakoněčnyj), metropolita čeljabinský a zlatoustský Feofan (Ašurkov), biskup vyborgský a priozerský Ignatij (Punin), biskup solněčnogorský Sergij (Čašin), biskup rybinský a ugličský Veniamin (Lichomanov) a biskup magnitogorský a verchněuralský Innokentij (Vaseckij).[5]
Dne 27. prosince 2016 byl Svatým synoden potvrzen ve funkci představeného Nikolajevského monastýru ve vesnici Kadymcevo.[6]
Dne 28. prosince 2018 byl ustanoven metropolitou čeljabinským a miasským, hlavou čeljabinské metropole.[7]
Od prosince 2018 do dubna 2019 byl dočasným správcem troické eparchie.[1]
Dne 3. ledna 2019 byl v chrámu Zesnutí přesvaté Bohorodice v Moskvě povýšen na metropolitu.[8]
Od srpna do prosince 2019 působil jako dočasný správce magnitogorské eparchie.[1]
Dne 15. dubna 2021 jej Svatý synod jmenoval metropolitou jekatěrinodarským a kubáňským, hlavou kubáňské metropole.[9]
Dne 11. října 2023 byl Svatým synodem zvolen metropolitou voskresenským, prvním vikářem patriarchy moskevského a celé Rusi, vedoucím záležitostí Moskevského patriarchátu.[10]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g h i j k l m Moskevský patriarchát
- ↑ ЖУРНАЛЫ заседания Священного Синода от 25-26 декабря 2013 года
- ↑ Игумен Григорий (Петров), избранный епископом Троицким и Южноуральским, возведен в сан архимандрита
- ↑ Святейший Патриарх Кирилл возглавил наречение архимандрита Мефодия (Кондратьева) во епископа Каменского и Алапаевского, архимандрита Викторина (Костенкова) во епископа Сарапульского и Можгинского, архимандрита Стефана (Кавтарашвили) во епископа Тихорецкого и Кореновского и архимандрита Григория (Петрова) во епископа Троицкого и Южноуральского
- ↑ В неделю 2-ю Великого поста, святителя Григория Паламы, Предстоятель Русской Церкви освятил храм Рождества Пресвятой Богородицы в Крылатском г. Москвы и возглавил хиротонию архимандрита Григория (Петрова) во епископа Троицкого и Южноуральского
- ↑ ЖУРНАЛЫ заседания Священного Синода от 27 декабря 2016 года
- ↑ ЖУРНАЛЫ заседания Священного Синода от 28 декабря 2018 года
- ↑ В день памяти святителя Петра Московского Предстоятель Русской Церкви совершил Литургию в Успенском соборе Кремля
- ↑ ЖУРНАЛ Священного Синода от 15 апреля 2021 года
- ↑ ЖУРНАЛЫ Священного Синода от 11 октября 2023 года
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Grigorij (Petrov) na Wikimedia Commons - (rusky) Moskevský patriarchát
